Mary a Max

Ty věci lidský zas... Jsme hlína, jsme plastelína... Ach! . . . Jsem písek, v Poušti vyprahlý! Ještě že je pitek, můžu se jít opít. Mezi lidi zas, samosebou vybraný... %-] . . . Qué sera... - - - - - (Poprvé viděno 16.9.2011 na pátečním >plastelínovém prostoru< , hodnocení 6909., komentář zde marný jako pětistýsedmdesátý - 16.9.2011) (16.09.2011)

Po malých jednohubkách (Uncle, Brother, Cousin) Adam Elliot ponúka väčšie sústo. Síce neohuruje koloritom, ani tradičnou ingredienciou ("okúkanou plastelínou"), no chutí vďaka správne zvolenému pomeru nosných prísad - hudba, minimalizmus, symbolika, pointa, emócie. Pracuje so symbolikou farieb, so všetkými odtienmi šedej a hnedej, sem tam malý energizujúci prvok, ktorý v komunikačnej línii strašne veľa znamená....a tak vzniká hravá plastelínová animácia, kde charaktery postáv definujú farby a ich odtiene, tvary a ich obmeny, citlivá komunikácia všemožnými výrazovými prostriedkami..je to také osobné, komorné, filmársky empatické a milé. (26.03.2010)

Už si živo predstavujem, ako 7.marca Adam Elliot dvíha nad hlavu pozlátenú sošku malého mužíka. Nominácia bude jasná, ale konečne by to mohol niekto natrieť amerických štúdiovým popcorňákom. Tie mám síce vo veľkej obľube, ale škoda, že sa stále pretláčajú do povedomia len pomocou mainstreamovej vlny. 'Mary and Max' ide úplne mimo šablóny a dokazuje, že aj touto cestou sa dá potajomky vkradnúť do duše a srdca diváka a rozpútať tam absolútnu citovú smršť. Krásny príbeh, jedinečný myšlienkou, originálny spracovaním, komplikovaný, a pritom tak jednoduchý. Smútok a radosť boli dve najčastejšie pocity, ktoré vo filme dominovali a ich kombinácia vždy v inom pomere prinášala každou scénou čosi iné. Po skončení však prevládla radosť z dokonalého filmového zážitku, ktorého pôžitok si určite v najbližšej dobe znova rád vychutnám. Znamenitá bola najmä práca animátorov a všetkých, ktorý sa podieľali na výrobe tohto krásneho vizuálu, a hudobný podmaz už len skvelo doplnil už tak bezchybný celuloidový výtvor. Tlieskam. 100%. (10.12.2009)

Jen dvě věci jsou nekonečně - vesmír a lidská hloupost. Přičemž to druhé je to jediné, co by mohlo házet klacky pod nohy tomuto vynikajícímu plastelínovému filmu. Na ploše malého animovaného snímku se odehrává příběh, který by vystačil na několik celovečerních hraných. Mary and Max svými životními eskapádami dokáží rozesmát i rozesmutnit přesně ve chvílích, kdy je to nejméně očekávatelné. A už teď se dá říct, že se jedná o nejlepší animovaný film letošního roku, kterému sice konkuruje líbezné stáří a nepřívětivá budoucnost ale díky obsahu a myšlenkám je obohacujícím přírůstkem a životabudičem v šedých časech. 8/10 Plus jako přidaný bonus - je to bezesporu jeden z nejlepších austraských filmů za posledních několik let, kam se hrabe Australie. (08.08.2009)

Věřím, že kdyby někdy vznikla neukecaná verze, tak by to mělo stejný přínos jako kdysi "umlčení" Blade Runnera. Ovšem takhle je to výtečný film, který je naprosto a zcela poslán do kopru nadužíváním vypravěče. Ten sice již po chvíli nemá opodstatnění, ale žvatlá si posmutněle dál a dál. Naprosto to ničí atmosféru, která má tak šanci vyniknout jen v těch několika vzácných případech, kdy se konečně mlčí. A právě v těch momentech bych byl ochoten vysolit Mary i Maxovi pět hvězdiček. Jenže pak páně vypravěč zase otevře stavidla svých nic neříkajících keců a atmosféra je v háji. Ach jo. (07.11.2009)