Réžia:
Blake EdwardsScenár:
JP MillerKamera:
Philip H. LathropHudba:
Henry ManciniHrajú:
Jack Lemmon, Lee Remick, Charles Bickford, Jack Klugman, Alan Hewitt, Jack Albertson, Mel Blanc, Lynn Borden, Charlene Holt, Jack Riley, Ken Lynch, Bert Stevens (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Uznávaný odborník v oblasti public relations ze San Franciska je "společenský" piják... který nikdy nepřestává být společenský. Jeho horlivá žena začne pít, aby s ním držela krok. Mají zlaté časy. Jenže pak se všechno obrátí... Film Dny vína a růží získal celkově pět Oskarových nominací a Oskara pro nejlepší píseň za působivou ústřední melodii Henryho Manciniho a Johnyho Mercera. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (42)
Z dnešního pohledu nepřesvědčivě zpracované téma, které nesnese ani zbla povrchnosti, bohužel přesně tak film ve výsledném dojmu působí. Jedním slovem - nevyvážené: slibný začátek, pak se kvalita postupně vytrácí do ztracena, závěr opět skvělý; herecké výkony kolísaly od výborných momentů (závěrečná scéna) až po směšné (scény v motelu a ve skleníku). Působí až moc okatě, že Lemmon a Remick si na alkoholiky jen hrají (hořký fakt, že Lemmon se o pár let později s alkoholismem potýkal tzv. v reálu, ponechám bez komentáře). Hudba vynikající, k filmu mi ale vůbec nepasovala. Hodnotím dvěma a půl, i s odstupem padesáti let je to koukatelný film (přestože mi vadilo, že alkoholismus zobrazuje dost zjednodušeně), ale popravdě řečeno, asi bych se bez něj obešla. ()
Velmi slušné. V pozvolném vyprávění příběhu se lehce pokulhává, avšak jako ukázka sebedestrukce alkoholem funguje tenhle film skvěle. Lemmon a Remick jako polapený a potopený pár hrají skvěle. Zejména řádění opilého Lemmona ve skvěleníku, plného krásných rozkvetlých květin (škoda, že je snímek černobílý), je až děsivé a velmi emotivní. ()
Já nevím. Tři hvězdičky dávám za vynikající herecké výkony a pár dobře napsaných dialogů. Ale jinak mi tento film příliš nesedl: Mám totiž dojem, že v něm chybělo to nejpodstatnější - osvětlení toho, proč se ústřední dvojice alkoholiky stala/přestala jimi částečně být atd. Scénář jako by si ukousl příliš velké sousto. Ukazuje hrdiny v průběhu několika let, ale nikdy se na žádnou časovou etapu pořádně nesoustředí a vykreslení charakterů je tak poměrně povrchní. Nikdy se vlastně nedozvíme, jak byli motivováni k tomu, co (ne)dělají - a ještě hůř jsou na tom vedlejší postavy, které se ve filmu vždycky z ničeho nic objeví a potom zase beze stopy, bez vysvětlení zmizí. (Rozumějte, jsem odkojen drasťáky jako Ikarův pád, kde jsou hrdinové v ibsenovsko-čechovovské tradici pitváni až na atomy. Proti nim jsou Dny vína a růží poměrně čajíček.) ()
Tak ako mi rozvláčna snímka s kráľovnou Hepburn spríjemnila pochmúrne popoludnie (Snídane u Tiffanyho), Lee Romick si nedokázala uchmatnúť celý film pre seba a hoci je námet i scenár (bohužiaľ, až v druhej polovici) dokonalý, filmové prevedenie s typickým pomalým štýlom Edwardsa, ma nepríjemne nudilo. Sentimentálni hudobníci Mancini a Mercer však dodali tejto chvíľami mdlej drámičke hlbší rozmer a hlavne druhá polovica je úkažkou obsahovej geniality, keď si predstavujem, že takto nejako to medzi dvoma manželskými bláznami asi vyzerá. Jacka Lemmona netreba komentovať, len škoda, že patetický Tiffany ulahodil môjmu romantickému srdiečku viac. :-) 70% ()
Zpočátku úsměvná romantika, postupně však čím dál depresivnější drama stojící na velmi přesvědčivé ústřední dvojici. Výborný film o závislosti a jeho (pro mě překvapivý) konec jenom potvrdil, že zdaleka nejde o obyčejný snímek s nalajnovaným vyústěním. Jen ta péče o dítě trochu drhne, přitom ono samo mohlo být pro příběh využito ještě lépe. Celkově hodnotím 4* a kvituju, že můj oblíbenec Edwards si uměl dobře poradit i s nekomediálním žánrem. ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (16)
- Ve filmu zazní píseň „Days of Wine and Roses“. Hudbu k ní zkomponoval hudebník Henry Mancini a text skladatel a textař Johnny Mercera. Za svou práci obdrželi Oscara za nejlepší původní píseň a v roce 1963 ceny Grammy za nahrávku roku a skladbu roku. Text písně se skládá pouze ze dvou vět, z nichž každá tvoří jednu ze dvou slok písně. (sator)
- Název filmu pochází z básně „Vitae Summa Brevis“ od Ernesta Dowsona. Jedná se o tuto část: „They are not long, the days of wine and roses: Out of a misty dream. Our path emerges for a while, then closes. Within a dream.“ (sator)
- Aby Lee Remick, představitelka Kirsten Arnesen Clay, v opilecké scéně v motelu podala co nejpřesvědčivější výkon, byla před natáčením hypnotizována. (Cherish)
Reklama