Nedodržaný sľub

Vzhledem k tvůrci filmu docela překvapivě rozmáchlá a koukatelná podívaná. Nedodržený slub vytěžuje všemožná klišé žánru okupačního dramatu a na emoce má připraveny osvědčené recepty, ale situace Židů za Slovenského štátu se na plátnech kin neobjevila hodně dlouho a navíc se tvůrci mohli opřít o silný skutečný příběh. Přesto však jsou osudy hlavní postavy natolik bohaté, že bylo třeba zákonitě nesetrvávat příliš u jednotlivých zastávek na odysei židovského chlapce a tak spíše vzniká povrchní leporelo bez hlubšího prožitku. Ten akorát vykoukne v poslední části, kdy si mladík u partyzánských jednotek trpce uvědomuje, že ho nečká ani v době svobody nic než osud vykořeněného a nevítaného člověka. Jde jen o pár záblesků, které by si určitě zasloužily větší prostor. Po technické stránce však film působí naprosto profesionálně až velkofilmově a může se také opřít o fenomenální výkon Samuela Spišáka, který prochází neuvěřitelnými proměnami z ušlápnutého dítěte k neohroženému a předčasně zestárlému bojovníkovi za svobodu. (16.09.2010)

Bez obšírnej debaty ide o jedno z tých vydarenejších uchopení problematiky antisemitizmu na pôde nového ČS filmu. Za vlády "píp" prezidenta prvej SR Jozefa Tisa, v období vyčíňania Hlinkovej fašistickej gardy "Nedodržaný sľub" spája neľútostné okamihy deportácie Židov do koncentračných táborov a partyzánskych odbojov. Nič čo by tu už nebolo, ale nutno podotknúť, že aj keď štruktúra rozprávania je tu k neprospechu roztrieštená, tak pán Chlumský narába s jednotlivými motívmi obozretne a vtisnúť určitú iskru do "prívetivého" osudu Martina Friedmanna (pozn. uspokojujúci výkon Samuela Spišáka) sa mu (ku podivu) pomerne darí. Takisto chválim zodpovednú výpravu a zopár nezmazateľných momentov (umlčanie ožratého nácka hrou na husle, príhovor príslušníka SS k davu s prestrihmi na rozhovor medzi Martinom a Fredom, futbalové zápasy). Na "potlesk ve stoje" to však nestačí, pretože-ako som už vravel-konzistentnosť je to, čo tu značne chýba a dej s tak silným námetom si ju proste vyžaduje. "Z každého rožku trošku" klape v iných kontextoch (napr. u "Tobruku"), tu epizodický rámec (až tak) nesedí a nadto ešte ani nedovoľuje splna spoznať podrobné skutočnosti ohľadom SNP. Ja ich viem, ale čo s tými, ktorí na hodinách dejepisu pozor nedávali a doma radšej "Bravo" čítali. :-) Ako "introspekcii hrdinu potláčajúceho vlastnú vieru" tomu až na pár nedostatkov prináleží patričný rešpekt, no s uzneseniami typu "národné zúčtovanie" by som bol opatrnejší. Inak 4* unikli len o fúz. (07.09.2011)

Film jsem právě viděl a říkám si, k čemu se "nově" točí příběhy z druhé světové války, které mají v sobě pár pěkných scén, fíglů, ale k čemu to má posloužit? Co to má udělat s dnešním divákem - začátečníkem? A tím, co už viděl dost válečných dokumentů a filmů? To má sledovat další a další režisérské etude? Nemusí, ale tím pádem proč na to přispívá veřejnoprávní televize? (05.09.2011)

Film, ktorý sa vymyká ostatným v danej dobe. Je to skutočný príbeh z druhej svetovej vojny, ktorý je na naše pomery spracovaný naozaj svetovo. Film mi ukázal, aké je dôležité nevzdať sa viery ani v najťažších chvíľach života, že ideológie, čo si vymýšľajú ľudia nie sú dokonalé, ba naopak, každá z nich má veľa čiernych miest. Veľmi sa mi páčilo, že sa to neodohráva na jednom mieste, ale celý skutočný príbeh je rozpracovaný do detailov. Futbalom to u mňa tiež vyhralo. Témy ako futbal, holokaust, SNP, partizáni v boji v mestách, či v horách, sanatórium, pracovný tábor, kláštor ma potešili. Potešilo ma, že sa režisér z toho nebál urobiť skutočný životný príbeh od života židovského chlapca pred vojnou v usporiadanej spoločnosti, cez všetky útrapy, až po úplne nový život po vojne. Graficky je to profesionálne, zvuk, hudba, dialógy úplne prirodzené. Je to ľudský film a veľmi slovenský, je to z neho cítiť. V našej tvorbe to patrí medzi to najlepšie a tiež v tej svetovej by to malo patriť medzi špičku. (21.04.2012)

Na československou filmovou produkci mistrovsky natočené dílo, které na mě působilo jako by to točili naši o něco lépe finančně zajištění přátelé na druhé straně Atlantiku. Většina českých kameramanů a zvukařů by se tady mohla učit, jak může film také vypadat, protože jestli je tohle nový nástup slovenské kinematografie, tak nad námi naši slovenští bratři získávají náskok asi jako při zavedení eura. Uvažovala jsem nad maximálním hodnocením, slovy své drahé sestřičky jsem prostě taky "ten magor, kterýmu když řeknou, že to natočili podle skutečný události, tak bulí od začátku". Ale nenechám se pro tentokrát zmanipulovat a za slabší partyzánskou polovinu tomu hodím "jen" 4*. I tak ale nadšeně tleskám a těším se, s jakým dalším filmem našich východním sousedů se v kině setkám. (02.07.2009)