Nedodržaný sľub

Začiatok a ešte aj dlhšie po ňom je film bohužiaľ absolútnym strojovým napĺňaním šablóny o tom, ako má vyzerať film o židovskom osude počas 2.S.V a nazval by som ho ťažko akademickým. Našťastie potom začne byť nepredvídateľný (ak si neprečítate tunajší obsah), pretože je založený na skúsenostiach konkrétneho človeka. Meníme spolu s ním často lokality a sledujeme jeho predieranie sa vojnou a životom. Chlumský ukázal, že sa dá v našich podmienkach nakrútiť dobre vyzerajúci film s kvalitnou výpravou, o nejakej filmárskej odvahe alebo nebodaj inováciách nemôže byť ani reč. Je to stávka na istotu. Keď nám pred rokom Maďari ukázali, ako sa dá moderne nakrútiť film o hrôzach v koncentráku, tak Nedodržaný sľub pôsobí v jeho svetle ešte viac spiatočnícky. (30.08.2016)

Je vidět, že utrpení prožitá za Druhé Světové Války, zejména pokud jde o židovský národ, je pro filmaře stále velmi vděčným tématem, i když diváky asi již tolik nepřitahuje. Pohled na osud, který lidský fanatismus přinesl mladému nadanému fotbalistovi, je celkem dobrou sondou do nitra společnosti Slovenského Štátu, kde byla situace velice odlišná od situace v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, a zároveň poodhaluje skutečnost, že protižidovská nenávist existovala, i ve východních zemích, dávno před nástupem nacismu. Jak už někdo, velmi trefně, poznamenal, slovenský film snad konečně opravdu ožívá. 75% (09.06.2009)

Takto po rokoch, keď už reflektujem na Chlumského film, prvé čo ma napadne je to, že film strašne zostarol. Jeho koncept je priveľmi stroho a priamočiaro zosnovaný. Navyše, tematika odsunu židov je tak často rozoberaná a zo všetkých uhlov už pokrytá a odprezentovaná, že nejaké invencie a nápady a iné pohľady na túto katastrofickú udalosť v nej nenájdem. Keď ho však vezmem ako ojedinelý výpravný a profesionálnejšie dotovaný projekt, tak už ako ojedinelý možno vyznie. Je dobré, že prvopočiatočné zámerné členenie postáv nahradí v druhej polovici trošku nepredvídateľnejší ruch. Predsa len, film naberie grády, zvyšujúci sa pátos nie je tak účelne zavádzajúci a hrajúci na istotu a historickú zrozumiteľnosť. Práve také prístupy históriu i umenie dokáže konieckoncov najviac devalvovať. (18.05.2018)

Až na Slovensko musel český režisér Jiří Chlumský, aby realizoval svůj jednoznačně nejpodařenější film, když velmi chytře propojil dva blízké subžánry, konkrétně válečné drama o holocaustu s dramatem partyzánským. Subjektivně řadím víš onu druhou část této zajímavé filmové skládačky, neboť k naplněním diváckého očekávání u snímku o holocaustu jistě došlo, ale teprve partyzánská část umocnila hlubší podstatu tak iracionálního fenoménu, jakým je antisemitismus. Takto silné téma má zřejmou nevýhodou v tom, že bylo do podoby (nejen) celovečerního filmu zpracováno již nespočetně krát, což trochu ubralo konečnému vyznění první části z před a po odjezdu do sběrného internačního tábora, neboť podobné osudy byly k vidění již mnohokrát a pohled Jiřího Chlumského nebyl ničím originální, což ovšem zlomila právě druhá část snímku, která oprášila tak hojně zastoupené filmové příběhy o SNP (pro neznalé této kdysi legendární zkratky ozřejmím citací plného originálního názvu - Slovenské národné povstanie) a dodala jim ještě jakousi přidanou hodnotu v podobě židovského chlapce, který se musí v zájmu svého přežití vydávat za nežida, a přesto není sto uniknout antisemitským náladám. Silný příběh, o to víc, že je založen na skutečném curriculum vitae... (05.09.2011)

Překvapivě povedené drama o anabázi slovenského Žida druhou světovou válkou a osudech celé jeho široké rodiny. Možná právě ono: "široké", je trochu kamenem úrazu, protože epizody a motivy se trošku tříští, takže i přes dlouhou stopáž mi chybí prostor pro ztotožnění se s myšlením hlavní postavy, nehledě k tomu, že se mi o něm autoři ani moc nesnaží povědět. Nicméně i tak to zůstává velice naprůměrným vyprávěním o slovenském, německém, ruském a polském antisemitismu. (18.09.2010)