Nedodržaný sľub

(CINEMA MUNDI 2010) Nedivím se tomu, že NEDODRŽENÝ SLIB byl vyslán za Slovensko na Oscara, protože v sobě spojuje dostatečně silné téma i realizační zdatnost nevídanou nejenom v rámci slovenské, ale i české polistopadové tvorby. Nepřekvapuje mě ale ani to, že se nedostal do užšího výběru, protože se jedná nejenom o film definitivně účtující s minulostí slovenských Židů za druhé světové války, ale i s ostatními filmy, které vznikaly především v 80. letech díky slovenským ateliérům na Kolibě. Podnětnost finančně dobře zajištěné projektu, což je na něm v tom nejlepším slova smyslu vidět, spatřuji ve spojení stylu slovenských děl z koncentračního prostředí a těch ruských partyzánských, protože jinak jde "pouze" o důsledné naplnění konceptu se vším, co lze očekávat (v tom pozitivním, ale i negativním slova smyslu, např. poslabší, ale v kontextu české a slovenské tvorby nadstandardní postsynchrony). Koncept ale oceníte jenom v tom případě, pokud přistoupíte na to, že nejde o introspektivní vyprávění z pohledu hlavní postavy, i když jí je přisouzena řada hlediskových záběrů, ale o národní film - svým tématem i vztahem k jiným slovenským spřízněným, nutno podotknout že ale kvalitativně lepším kouskům. (28.02.2010)

„Hlava vždy krváca najviac.“ Snímka inšpirovaná skutočnými udalosťami. Nie je to prehra, ale ani žiadne veľkolepé víťazstvo. Je to "len" dobrý film, u ktorého budete mať síce stále pocit, že všetko (akcia, výprava, herci) mohlo byť lepšie, ale nudiť sa nebudete. Potešilo ma, že tvorcovia sa neboja nadávok, krvi, ani erotiky. Bohužiaľ, väčšinu času kĺžu po povrchu a časté menenie miesta (pracovný tábor, nemocnica, kláštor, partizánsky tábor) diváka vyhadzuje zo sedla, hoci v pôvodných predstavách tvorcov mal asi budiť dojem veľkoleposti a štedrého rozpočtu. Pozitívne hodnotím sympatický, prirodzený výkon Sama Spišáka. (27.05.2011)

Je to zajímavé sledovat filmy v centru hlavního města a přitom osamocen, s pouhými třemi lidmi ve velkém sále....na jednu stranu obrovská škoda, že tenhle tak zajímavý film lidi netáhne, na stranu druhou mi to dost přidalo na atmosféře a člověk aspoň nebyl ničím rušen...Ale k samotnému filmu, přečtení samotného příběhu tady v obsahu vás k tomu asi nenaláká, protože takových filmů už tu bylo...Nedodržený slib je ale spíše o detailech a především o velmi střízlivém a upřímném pohledu. Detaily myslím chvilky jako právě onen "slib" anebo některé vypjaté osudové chvilky, kdy život hlavního hrdiny visel na vlásku. A ona střízlivost a upřímnost? Tenhle film je totiž tak trochu ranou do zad především pro starší a národohrdé Slováky oslavující jejich slavné SNP, kdy se celá země spojila proti nacismu. Film totiž ukazuje smutnou, přesto už pár let známou pravdu a to, že ono nadšení pro povstání mělo značně omezené měřítko. Proto můžeme vidět, jak si partyzání (stejně tak veškerá idealizace jich samotných je pryč, viz všeříkající chování k Židům) někdy museli pomoc vynutit takřka násilím....Těžko kritizovat něco na filmu podle skutečné události a budu věřit, že se tvůrci drželi opravdu přesně - zvlášť, když je Martin Friedmann stále naživu. Přesto bych asi některé scény zkrátil nebo i vypustil, film mi totiž přišel chvilkami trochu zdlouhavý. Bezpochyby ale ve slovensko/české spolupráci vzniklo nesmírně povedené dílo, které si nezadá se zahraničními výtvory s židovskou tématikou. Ostatně kde by Spielberg nebo Polanski sebral tak krásné záběry jako z hřebene Nízkých Tater?:-)) (05.06.2009)

...přes svou velkou ambici, film vyznívá zvláštně... ...závery, ke kterým tvůrci docházejí, rozdělují na černé a bílé... základní záměr skrze reálný příběh konkrétní postavy ukázat válku a problém židovské otázky nebyl naplněn. Nesmyslnost ano, emocionální vývoj postavy ano, krize lidství ano... a přesto to byl film v mnoha místech mrtvý a prázdný... za snahu a herecký výkon Samuela Spišáka... ...naděje, které se člověk odevzdá, je jako záchranný kruh... (01.09.2014)

Slibme si, že se příští rok všichni co jsme tady zase sejdeme..... Zbavme se emocí a zkusme uvažovat rozumně: J.Chlumský není S.Spielberg a Martin Friedmann žádnej Pianista. Ovšem jejich pohled na dobu, kdy lidi (Židi) nebyli lidi, skýtá na ,,naše“ poměry velice dobrou filmovou podívanou. Jestli máte filmy na podobná témata rádi, nemůžete být zklamáni. Přes 2 hodiny vyprávění mne nenudilo a příběh ze Slovenského štátu, kdy i tamní židé museli zjistit, že Bůh neexistuje, přináší také solidní porci napětí. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, v co věřili Židé před válkou. 2.) Chci vidět (zase) ordinovat doktora Štěpána Šafránka. 3.) Nechápu, co lidi mají proti Jozefovi Tisovi. 4.) Mám rád příběhy podle skutečných událostí. 5.) Byl jsem v pracovním táboře v Seredi. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (01.01.2011)