Rock zo strednej

Nově přistěhovalí loser, školní kráska, samotářská knihomolka a další pár podivínů versus nejoblíbenější kapela, v které samozřejmě zpívá záporňák s velkým Z. Bandslam snad ani nejde nazvat teenager komedii, vypadá spíš jako další Hanna Montana, Camp rock nebo jiná pop disneyovka. Jedno varování - ačkoliv k tomu název vybízí a dokonce se dočkáme samotného Davida Bowieho (Davide proč????), hledejte tam cokoliv, jen ne ROCK!!!!! (24.01.2011)

Po čase si budu z Bandslamu pamatovat asi jen anatomii prvního polibku, pocit že Vanessa A. Hudgens je na rozdíl od Muzikálu ze střední roztomilá, cover verzi písně Everything I Own a přesvědčení, že Gaelan Connell je mnohem lepší looser než Michael Cera a to zejména v poloze, kdy všem okolo dokazuje, že ve skutečnosti není zas až takové ořezávátko a je potřeba s ním počítat...Na pubertální hudební film to není rozhodně málo vzpomínek! (11.03.2010)

Tenhle film je pro mě dalším jasným důkazem, že vnímání filmů prostě nemá logiku a stejně jako hudba nebo třeba požitek z jídla je to ryze subjektivní a krásně niterní záležitost. Muzikál ze střední jsem protrpěla, na Camp Rock bych už sice neflákla nálepku s varováním ministra zdravotnictví ale taky žádná sláva, ale "ze stejného těsta upečený" BandSlam mě přesto velmi mile překvapil. Což dosvědčuje pravdivost otřepaného přísloví, že když dva dělají totéž není to totéž... Samozřejmě, ani BandSlam se nemohl vyhnout několika více či méně trapným klišé, ale divákovi při tom rozhodně necukají koutky úst tak jako při jiných žánrových "skvostech". BandSlam měl prostě velkou kliku na onen neuchopitelný "faktor X" díky kterému z něj sálá vlna pozitivní energie a leccos mu tak odpustíte... Casting je divácky velmi vděčný - vždyť Lisu Kudrow musíme hltat vždy a ve všem a Vanessa se s Alyson předhání v tom, kdo je sladší... A k tomu jako třešnička na dortu David Bowie, jehož účast je sice okleštěna na nezbytné minimum, ale díky zajímavé scénáristické berličce se proplétá celým filmem... Jediným opravdovým negativem (možná spíš prokletím) filmu tak jsou názvy. A to jak přímo ze scénáře, tak ty z druhé ruky od distributorů. Nemůžu si pomoct, ale název kapely "Nemůžu dál, jdu dál" je prostě OTŘESNÝ. Onen rádoby "hlubokomyslný podtext" mě o parník minul a ikdyž se tváří nesmírně cool a oduševněle, pro mě je to jen a jen kýč bez smyslu a názvu. No a další várku smůly s názvoslovím naložil český distributor, který se chtěl svést na úspěchu Muzikálu ze střední a nechtěně tím způsobil, že značné procento potenciálních diváků tomuhle filmu ani nedalo šanci... Geniální a nedosažitelná Škola ro(c)ku je přece jen jiný level (i trošku jiný žánr...) ale BandSlam je v rámci hudebních teen-filmů jasný nadprůměr a aranž závěrečného songu je vymazlená lahůdka. ----- Hodnocení: 75% (28.08.2011)

Film ktorý sa začína slovami Dear David Bowie a v ktorom sa nakoniec David Bowie objaví... si v záchvate eufórie zaslúži 5 hviezd. Keď eufória pominie, postačia slabšie 4. Banslam je veľmi pohodový film o počúvateľnej hudbe, šmrncnutý komplikovanými medziľudskými vzťahmi, pričom postavy nie sú prepracované do hĺbky. Tie dve hodiny strávené pozeraním však boli veľmi príjemné. (30.12.2009)

Prijemna hudebni party ze stredni. Palec nahoru za Lisu "Phoebe" Kudrow v roli cool matky, peknou Vanessa Anne Hudgens a cameo Davida Bowieho, ktere bylo jasne hned od zacatku co film zacal hlaskou "Dear David Bowie..." a pozor, herci si skutecne zahrali a zazpivali sve hudebni performances live. 6/10 (25.02.2013)