Počiatok

S filmy to je jako se ženami - to, že je nějaká nejchytřejší, ještě neznamená, že ji budete mít nejradši. Ani napodruhé jsem se u Počátku nezbavil pocitu, že komornější příběhy jdou Nolanovi líp. Zimmerův soundtrack bez diskuze boží. (2010) P.S. Po deseti letech zvedám na pět - ten samotný koncept je pořád neskutečně ohromující a omamný, provedení precizní a poctivé, byť mrazivě chladné. Ale takový byl Nolan vždycky. Pro pocit zahřátí u srdíčka musíme jinam. (2020) (29.07.2010)

Jde vo to Nolane, teď jsi celkem dobrej, ale Počátek naznačil, že tvý schopnosti vyprávět strhující příběh nejsou nekonečný. To je hold podělanej život. S tím se budeš muset, bejku, holt ňák smířit. Víš, filmařská branže je narvaná naivníma kreténema co si myslej, že s každým dalším natočeným filmem budou zrát jako víno. Jenže víno se často mění na vocet. Filmem Počátek si se už dostal ke špici, ale ne na ní. A jestli si na ni chtěl, měl jsi do filmu dát emoce. „Jen“ strhující obrazový kouzelnictví a myšlenkově úžasný příběh na absolutní filmařskou špici totiž nestačí, ale ser na to, i tak si natočil parádní biják, že kterého jdou diváci už v prvních minutách na prdel. A až se za rok budeš válet v Karibiku s holkama jménem Tifany a Amber, pít piňacoládu, přepočítávat zisky z Počátku a v tvým prezidentským apartmá bude zářit plešounek jménem Oscar, myslím, že budeš celkem spokojenej parchant, přesně jako já při sledování tvýho bijáku. (23.07.2010)

Nolan neumí točit akci a nikdy nebude umět. Může se zdát, že u takhle intelektuálně podnětného filmu to není potřeba, ale když si sami určíte, že finále bude akční, tak se nemůžete divit, že vás někdo vypíská. A stejně jako u Temného ryrtíře vše finišuje až moc "zeširoka" a dlouho. Druhá projekce je samozřejmě jasná, už jen proto, že mám v dost zákonitostech vytváření snů zmatek (23.07.2010)

Film tak dokonalý, až člověk cítí potřebu si u něj vyhonit. Dřív se snímkům jako Inception říkalo „dílo o muži, který se pere s minulostí a vnitřními démony“, dnes, když se tento koncept okoukal, tomu říkáme „perfektní ztvárnění mnohovrstevnosti a nejistoty reality“. Jen génius dokáže přehledně ukočírovat bordel pěti rovin, jen génius se drží vlastních slov, a sice že „základ musí být prostý“, jen génius dokáže točit neustále o tom samém tak, aby se jeho filmy zdály zcela odlišné. PS: se znalostí toho, v jak zbytečnou bouři ve sklenici vody se zvrhly zdejší pokusy o interpretaci jednoznačného Prokletého ostrova, se děsím, jak budou vypadat diskuze o tom, co znamená Nolanovo vpravdě jednoduché, vtipné pomrkávání na diváka v posledním záběru. Budou každopádně debilní, o to nemusíme mít strach. (22.07.2010)

Žádná bomba tentokrát. Fajn žánrovka vystavěná na originální premise - ale i to může u Nolana po dvou majstrštycích znamenat zklamání. První půlka je skoro až nezáživně vysvětlující, v druhé se do puntíku naplňuje plán, a proto je Počátek poněkud mechanický a ne-zas-tak-moc strhující. Je obdivuhodné, jak Nolan prolíná klidně i pět různých vrstev děje, po jejich složení se ale vyjeví poměrně banální kompletní obraz. Počátek není vychytrale rafinovaný jako Dokonalý trik, ani dramaticky vyhrocený jako Temný rytíř. Vlastně jde možná o první film, kde Nolan není o krok před divákem, ale "jen" s ním stylově proplouvá zajímavými kulisami, aniž by měl v rukávu nějaký trumf - samozřejmě vyjma vytrvalé divácké paranoie, jestli jsme zrovna v realitě, snu nebo v páté vrstvě snu ve snu. (15.07.2010)