Réžia:
Asghar FarhadiScenár:
Asghar FarhadiKamera:
Hossein JafarianHrajú:
Golshifteh Farahani, Shahab Hosseini, Taraneh Alidoosti, Merila Zare'i, Mani Haghighi, Payman Maadi, Ra'na Azadivar, Saber Abar, Ahmad MehranfarObsahy(1)
Skupina dávných přátel se vydává na výlet ke Kaspickému moři a v souladu s tradicí vhazuje před cestou peníze do schránky. Může ale být jejich návrat opravdu šťastný, když někteří z výletníků s sebou vezou i nevyřčené tajemství? A jak ovlivní bezstarostnou náladu zmizení mladé vychovatelky Elly? Civilně pojatý snímek, kladoucí důraz na současnou mladou generaci, probouzí otázky individuální i vzájemné zodpovědnosti a viny. Zatímco zmizení Elly udržuje v napětí hrdiny stejně jako diváky, ti druzí mohou s odstupem vnímat chování všech protagonistů, kteří se dostali do neočekávané situace, již režisér inscenuje s akcentem na roli nevypočitatelné náhody. Napětí ze zmizení Elly přehlušují úvahy o svobodě jednání i možnostech vykoupení při prohřešku, aniž bychom ale ztráceli zájem o nezvěstnou hrdinku. A i když se její příběh vyřeší jednoznačně, úvahy nad chováním postav překročí dobu trvání snímku. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (23)
Není to snímek strhující v americkém stylu, kdy Američané by z toho nejspíš udělali pořádně nabušený thriller, ale je to snímek, který je vedený v celkem lidské rovině, ale přesto zde je napětí z toho, že očekáváte, jak se lidé zachovají a jaká je pravda. Írán opět prokazuje, že má velmi schopné filmaře. ()
Zajímavý námět z Iránu. Rozjíždí se to volně a když už se zdá, že to přejde v nudu, tak se vše trochu zvrtne. Pak si představujete pár scénářů jak by to mohlo být a až do poslední chvíle si nejste úplně jisí co a jak. Každopádně to co následuje je asi dosti ovlivněno iránskou kulurou, protože dle mě, například u nás by to probíhalo jinak. 75%. ()
Film by som skôr pomenoval "Kde je Elly?" alebo ešte lepšie "KTO je Elly?". Ale táto 2-hodinová psychologická dráma o výlete dávnych priateľov k moru mala naozaj čo povedať. Len škoda, že dlho-predlho trvalo kým sa film poriadne rozbehol (aj keď tento jav sledujem pri všetkých Farhadiho filmoch) - no po dlhej a trochu slabšej predohre prichádza jadro filmu, ktoré bolo vyplnené nekonečným dialógom úvah, pochybností, obvinení a zisťovaní, čo sa vlastne stalo. Naozaj to celé nabralo kvalitný psychologický rozmer, ktorý bol krásne viditeľný na tých rozhovoroch a správaní všetkých zainteresovaných. Ale obrovská škoda je, že ten dlhý začiatok bol napokon na úkor konca, kde sme sa sotva dozvedeli vyvrcholenie, a zrazu STOP - záverečné titulky. A pritom by sa dalo pokračovať... ()
Skupina přátel se vydává ke Kaspickému moři, kde chtějí strávit několik klidných dní. Drama začíná, když jedna z dívek zmizí neznámo kam a skupinka mladých lidí začne řešit jak se s nejistou situací vyrovnat. Předností filmu jsou určitě skvěle napsané charaktery postav a pomalu vygradované konverzační scény. S ubývajícími minutami filmu odhaluje skupinka dříve zatajované informace ukazující tragickou událost ve zcela nové perspektivě. A právě to, že se postupně dostáváme k racionálnímu vysvětlení, postupně ubírá filmu na jeho zajímavosti, protože pokud byl zpočátku divák držen v pozornosti tím, že měl jen minimum informací, jejich osvětlení mu pomalu celý film zplošťuje do tuctového dramatu s nádechem detektivky. ()
Perfektně rozehrané konverzační drama, v němž už je patrná režisérova silná schopnost vybírat si provokativní náměty a nikoho z hlavních představitelů nešetřit. Níže se tu v jednom komentáři praví, že se v závěru režisér něčeho bojí a hrdiny nechává sebezpytovat snad z politických důvodů, aby to mohlo projít "revolučně-kulturní" cenzurou. Já si ale myslím, že to sebezpytování nemá s podobnými důvody nic společného. Nikdo z hrdinů se nesebezpytuje za to, že by snad žili o něco moderněji, a tudíž blíže našemu euro-americkému modelu, a za to si pak sypali popel na hlavu. Došlo k tragédii, za kterou je třeba nést zodpovědnost a která rozkrývá určité podhoubí specifik nahlížení na milostný život v íránské společnosti, který v mnohém vychází z nějaké historické tradice a nejen z hlav duchovních... Jen by mě osobně zajímalo, zdali si ženy v Íránu nesundávají šátek ani v soukromí domova, a je-li toto ve filmu nějak poplatné předepsané "duchovní etiketě". ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (3)
- Celosvětová premiéra proběhla 7. února 2009 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (ČSFD)
- Film se natáčel v Tonekabonu v Íránu. (ČSFD)
- Film celosvětově vydělal zhruba 7 milionů amerických dolarů, čímž je k roku 2009 druhým nejúspěšnějším íránským filmem. (ČSFD)
Reklama