Anna Karenina

Garbo to zahrála skvěle a divák tak ochotně akceptuje i to, že typově do role naprosto nesedí. Vronský mě nepřesvědčil ani vzhledem a jeho představitel výkonem, že se jedná o oslnivého muže, kvůli kterému je někdo ochoten zahodit celý další život. Já bych kvůlí němu nazahodila ani stírací los. Skvělá je počáteční scéna, takhle si "pije jako carský důstojník" představuji v praxi. (01.03.2011)

Jako vždy skvělá Greta Garbo v adaptaci klasického ruského románu, který jsem samozřejmě nečetl :-)) Nebavilo mě to tolik, jako předchozí filmy Grety z počátku 30. let, které byly natočeny ještě před zavedením kodexu a tudíž nepodléhaly přísné hollywoodské cenzuře. Kromě výkonu Grety ještě musím vypíchnout jejího manžela Karenina, kterého skvěle zahrál Basil Rathbone. (08.08.2012)

Přenádherná sázka na jistotu. Po stále doznívajícím fenoménu první němé verze, kterou natočila s Garbo s Gilbertem pod skvělým názvem Love (a film tak mohla propagovat dvojsmyslná věta Garbo and Gilbert are in Love), bylo zkrátka nutné se k tématu Anny Kareniny vrátit. Zvukový film sice přinesl mnohé novinky do továrny na sny, ale konkrétně v tomto případě nebyl už tak odvážný. Moderní Love je téměř hmatatelná láska z mnoha důvodů, je to dokonalý film, který lze prožít až do morku kostí. Zatímco nová verze je klasicky ukotvená v carském Rusku 19. století, mezi Petrohradem a Moskvou. Vše je distinguované a realistické. Všichni zúčastnění jsou v nejlepší formě, W. H. Daniels v ateliéru kouzlí neskutečně komponované jízdy kamerou, C. Brown zná všechny barvy herectví Garbo a sama Greta hraje celou svou bytostí. Skvostné. Báječné na pohled, báječné pro duši. (04.10.2020)

V americké velkoměstské kavárně – snad při čekání na aperitiv – blazeovaně převyprávěný Tolstého román. Ze strhující fresky zbyla jen klíčová dějová linka, pár postřehů lokálního koloritu, tresť z osudů a povah dalších postav. Hlavní hrdinové nebyli dostatečně psychologicky prokresleni (silná redukce postihla především schematicky podaného Annina manžela), zmizelo venkovské prostředí (coby kontrapunkt k devastujícímu městu) a počínaje Anniným příjezdem lze směle a bezchybně očekávat její tragický konec. Jako by nebyla žádná další možnost. Greta Garbo sice skvěle vyjádřila věčnou nesnesitelnost a nespokojenost hrdinky s dosaženou krásou, její sklon k podléhání jakési imaginární, spíše tušené a za konkrétní možnosti se maskující touze (z rodiny utíká k milenci, ale ani tam nedosahuje trvalého štěstí, vyciťujíc, že i jeho život (podobně jako život jejího manžela) má oblasti, kam ona nemůže dosáhnout, a to je mužova povinnost vůči Vlasti a nadosobní Pravdě), ale vzhledem k nedostatečné prokreslenosti dalších ženských postav (především Kitty Ščerbacké) se pak dojem z Anny zobecňuje a ústí v pesimistický obraz ženství, ne zcela v Tolstého intencích. (29.04.2010)

Těžkotonážní klasika se vším všudy. Já věděl, proč jsem se podobným románům vyhýbal, protože vyškrtat z toho veškeré dějové linie, zbyde sotva průměrné melodrama. Jistě je to pěkně natočené z hlediska výpravy, kostýmů a Greta Garbo není špatná herečka, ale... stejně je to jen o tom, že hrdinka opustí jednoho chlapa kvůli jinému. Navíc Marchův Vronsky mi přišel stejný povahově i stářím jako Rathbonův Karenin a která milující matka by opustila syna pro chlapa? No nebudu soudit klasiku, ale moc mě to nechytlo. (31.05.2016)