Spoznáš muža svojich snov

tento film je oveľa viac než romantickou komédiou trpkou vzťahovou drámou, typická allenovská hudobná dramaturgia, nadnesený názov upozorňujúci na dôležitosť leitmotívu "okultizmu", ktorý je druhým rozprávačom príbehu, pričom ten prvý tiež prejavom podporuje "odľahčenosť" síce zvádzajú k tomu, že človek čaká humor, ale dočká sa len neskutočne boľavých právd o tom, akí sme, krutých zvratov a veľmi neveselých peripetií "rozpadajúcich" sa vzťahov: manželských, rodinných, pracovných. na woodyho naozaj až "pritrpký" kúsok vklinený medzi 2 podstatne veselšie dielka, ktoré ho kompenzujú (predošlý a nasledujúci film). charakteristický pre tento scenár je najme cynizmus - komentár rozprávača ešte asi nikdy nebol v kontraste s tým, čo sa hrdinom deje, taký cynický. ďalší prvok je skoro až divadelné záberovanie cez dlhé zábery, no nie statické, ale dynamické, sledujúce hrdinov motajúcich sa po "scénach" svojich súkromných divadiel. a posledným scenáristickým prvkom je "dekompozícia" - skoro každá mozaiková štruktúra naratívnosti smeruje k "zbližovaniu" a postupnému väčšiemu a väčšiemu prepletaniu sa jednotlivých rovín rozprávania, jednotlivých príbehov, kúskov mozaiky - no v tomto prípade sa "rozpadá", začíname v akej-takej "súdržnosti" príbehu jednej rodiny, ktorý sa postupne mení na viacero osobitných príbehov generácií, aby sa ešte ďalej od seba jednotlivé časti rozmieňali na menšie od seba sa vzďaľujúce jednotky: príbehy jednotlivých členov - a žiaden (alebo skoro žiaden) sa nekončí dobre, buď sa končí otvorene (s náklonom k "zlému" koncu) alebo len "menej zle". (05.03.2012)

Nepříliš originální uchopení na poměry Woodyho Allena, docela zklamání. Plno příběhu a vyvíjejících vztahů, ve kterých se člověk v mnoha ohledech ztotožní. Celý příběh tyto osudy proplétala, ale nevedou k uspokojivému závěru. Neustále jsem měl pocit, že ve většině případů scén vidím věci, které se už někde objevily. Nejzajímavější je linka Anthony Hopkinse, ale zbytek bych řadil do kategorie průměru.......5/10 (21.12.2017)

Domnívám se již delší dobu, že není režiséra, který by dokázal mezilidské vztahy vykreslit lépe, než Woody Allen. Tento film lze brát jako návod do budoucna, připomínku minulosti anebo bolavé kousnutí přítomnosti. Lze se jím bavit, plakat nad ním anebo u něj zpytovat svědomí. Dokonce i plány se u něj dají spřádat. A to díky tomu, že film je skutečným obrazem života se vším všudy, co nám přináší. Brilantnost Woodyho umění podtrhuje i samotné obsazení. On si zkrátka může luskat prstem a ukazovat na jména jako v restauraci na názvy jídel v menu. A herci si jeho nabídku ještě rádi schovají na památku. Někteří sice neměli dost prostoru na to, aby dali dostatečně vyniknout svému hereckému umu, ovšem už jen svou pouhou přítomností přidávají filmu na kvalitě, pověsti, obsahu a zážitku. Abych však byl spravedlivý, musím uznat, že tento snímek mě nezasáhl natolik, jako mnohé předešlé. Stále je však řeč o velice vysoké úrovni, o které se leckomu do smrti bude jen zdát. Woody Allen zkrátka točí proto, že nám stále má co říci. A já mu rád naslouchám... (21.02.2011)

Není to úplně ten starej typickej Woody se svou sarkastickou sebekritikou, ovšem sarkasus, trefné postřehy a vtipné i tragičtější životních situace najdeme skoro v každé scéně. V postavách, nebo spíš jejich osudech, se nejspíš najdete, ale do vážných úvah nad nimi se pouštět nebudete, film vám radši přinese uvolněný nadhled nad nimi i nad životem celkově. I když pár střihů může pro oko diváka působit rušivě, atmosferické pohledy na Londýn a známé chodníky i budovy podél Temže vše zručně vykompenzují. Já osobně se bavila při filmu celých skoro sto minut a každý, kdo přistoupí na Allenův styl vyprávění i pohled na svět bude zaručeně taky. (16.12.2010)

Woody, woody, co jsi to provedl. Neříkám, že You Will Meet a Tall Dark Stranger je vyloženě špatný film, ale s takovýmhle castingem (Hopkins, Watts, Pinto, Banderas) šlo udělat mnohem více. Začal bych hlavně u konce. A to doslova, protože ten konec mě ani nezklamal, protože tam vlastně žádný nebyl. Přišlo mi, jako by se Woody ve střižně rozhodl posledních 10 až 15 minut, které by všechny dějové linky nějak ukončily, prostě vystřihnout a vyhodit. Celou dobu jsem si říkal, že tohle je vcelku fajn snímek, kterému bych i dal těch 70 %, ale pak mě bohužel zklamal ten (ne)konec. Každopádně se sluší taky napsat, že to je fajn film ve smyslu, že Woody si celou dobu hraje se starým příslovím "kdo s čím zachází, ten s tím také schází" a je to poznat právě ke konci. Za to má plus. Sečteno podtrženo, je to takový lepší průměr od Woodyho, kterému (hlavně kvůli obsazení) dám za nějaký ten čas ještě jednu šanci. 60 %. (21.01.2013)