Iron Man 3

Black je nepochybně lepší než Favreau, přesto nepřinesl žádoucí změnu, spíš o něco vylepšil status quo. Na jednu stranu jsem zklamaný, na druhou jde o poctivý blockbuster s charismatickým hrdinou, konečně ne jen "dostačující minimum", jak jsem byl u série zvyklý. Hlavně jsem vděčný, že Marvel ani tentokrát zcela nepodlehl nolanofílii. Nejvíc mě bavilo, jak okázale Black kašlal na nějaké zákony fyziky, logiky a vlastně všeho... (25.04.2013)

Po řádění Avengers, které bylo velkolepé, ale emocionálně nezasáhlo, jde o příjemnou snahu dodat marvelovské komiksové adaptaci lidskost. Třetí Iron Man je filmem, který dělá (záměrně) chyby. U Blacka jsme na osvěžující upřímnost hrdinů a prohřešky proti žánru zvyklí, film za 200 milionů ale jeho nadhledu poskytuje nečekaný kontext, což vede k většímu obdivu a údivu (u velkolepého akčního finále užití jistých sebeparodických prostředků zpravidla nečekáte). Na nižší úrovni chybuje také protagonista. Tony Stark se třetinu filmu chtě nechtě musí obejít bez rozptylujících technologických hraček, což ho nutí spoléhat se na vlastní důvtip a pomoc druhých. Svou identitu očišťuje od mediálních nánosů (přičemž není jedinou filmovou obětí mediální re-konstrukce reality) a shazuje superhrdinské břímě, hlavní příčinu jeho úzkostných stavů. Do doby před nadvládou technologií se film vrací také oživováním – a zároveň relativizací – westernového mýtu (namísto romantického osidlování západu je připomenut masakr u Sand Creek, Stark nemá problém vzít na sebe nejdříve indiánské pončo a posléze kovbojský klobouk). Větší důraz na lidský faktor Blackovi umožnil vystavět film jako řetěz buddy movie kolaborací. Stark má stále na blízku stroj nebo člověka, na němž si může cvičit svůj ostrovtip (Jarvis, Harley, Rhodes) a dokazovat svou převahu. Přes všechna zaškobrtnutí, přes prohlášení, že tentokrát půjde o osobní mstu, zůstává pravým americkým hrdinou, který vás dokáže se šarmantním úsměvem a suchou hláškou na rtech přesvědčit o nezbytnosti použití zbraní hromadného ničení. Příliš neokázalý rozjezd (na film tohoto formátu), natahované akční scény, nevyužitý voice-over (na pomezí filmů Woodyho Allena a filmů noir) a občas násilná snaha o vtipnost jsou v konečném součtu jen drobné nedostatky letní zábavy, kterou vnímám především jako velký návrat Shanea Blacka. Místy jsem měl pocit, že jsem se časem propadnul do devadesátých let a sleduji některý z tehdejších audiovizuálních návodů, jak chytře a nápaditě točit akční komedie. Jon Favreau může klidně zůstat ležet na lůžku a užívat si Panství Downton. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, InJo, ScarPoul (13.05.2013)

Nejlepší Iron Man ano, ale přesto žádná velká pecka. Je to ten samý hravý Marvel jako kdykoli předtím, žádné výrazné zdrsnění nebo ztemnění se nekoná. Jediným opravdu zajímavým prvkem je zvrat s Mandarinem, který svou ambiciozností navnadí na něco, co u marvelovek není zas tak obvyklé. Tedy na nějaký hmatatelný přesah. Nekonec to ale stejně zůstane jen u pár vět, na nadstavbu se rychle zapomene a děj se stočí k obligátnímu a patetickému zachránit šťabajznu a amerického prezidenta ve světě s nedůsledně vysvětlenými pravidly a matným záporákem. Zábava to vcelku je, byť se jednotlivé vtípky opakují, Starkovy záchvaty působí jak z jiného (a lepšího) filmu a akce by mohla být přehlednější a dynamičtější. Nejvíc se mi líbily závěrečné retro titulky. 7/10 (04.05.2013)

Jakmile se blikající turbokonzerva ocitla komplexně v genitálních rukách pana Černého, přestala okamžitě být užvaněným, utahaným homixem jako v předchozích dvou případech a vyprsila svůj hrudní reaktor vstříc téměř dokonalému, zábavnému a vtipnému akčňáku s perfektními dialogy. Holt, kdo umí, ten umí a Mrvel v mých očích snad poprvé naplno zabodoval. Ne, že bych teda hned letěl do nějakého toho knihkupectví pro vybledlé, nehezké, poďobané týnejdžry se sýrově bílými holeněmi pro nejnovější limitovanou edici vypatlaných omalovánek, avšak jestli to takhle půjde dál, budu doma místo v tangách běhat po obýváku v žužu vypasovaném, červeno bílém oblečku s baterkou mezi kozama a dělat vžžžuuuuum. (16.05.2013)

Ale jo, to hraní na hraní mě pobavilo, Guy Pearce s hůlčičkou byl rozkošný a potitulková scéna tomu díkybohu dala konec, který jsem byla schopná pochopit. Protože ten opravdický koncokonec, od ohňostrojů na lodi po závěrečný monolog, jsem nepobrala. Když říká "můžete mi vzít to a to, tak já nevim co, ale to, že se jsem to já, to mi nevezmete", tak prostě nechápu obsah. Pro mě je to absolutně prázdné. Vždyť mu to nevzali. On to sám zničil/odstranil/zrušil. Z vlastní vůle, ne proto, že by tam někdo poslal raketu. Takže ve chvíli, kdy ve filmu o proměně hlavního hrdiny nechápu směr hrdinovy proměny, dochází k nekompatibilitě mezi mnou a filmem. Jak je dneska moderní říkat, jediné, co se mnou trochu komunikuje, je epizoda s chlapečkem, a také že Pepper byla v závěru bosá a že si aspoň na chvíli zazachraňovala namísto toho věčného vřeštění a ptaní se, jestli je Tony oukej. Jo a scéna výskoku z letadla byla cool, ať nežeru. (24.11.2014)