Iron Man 3

Po řádění Avengers, které bylo velkolepé, ale emocionálně nezasáhlo, jde o příjemnou snahu dodat marvelovské komiksové adaptaci lidskost. Třetí Iron Man je filmem, který dělá (záměrně) chyby. U Blacka jsme na osvěžující upřímnost hrdinů a prohřešky proti žánru zvyklí, film za 200 milionů ale jeho nadhledu poskytuje nečekaný kontext, což vede k většímu obdivu a údivu (u velkolepého akčního finále užití jistých sebeparodických prostředků zpravidla nečekáte). Na nižší úrovni chybuje také protagonista. Tony Stark se třetinu filmu chtě nechtě musí obejít bez rozptylujících technologických hraček, což ho nutí spoléhat se na vlastní důvtip a pomoc druhých. Svou identitu očišťuje od mediálních nánosů (přičemž není jedinou filmovou obětí mediální re-konstrukce reality) a shazuje superhrdinské břímě, hlavní příčinu jeho úzkostných stavů. Do doby před nadvládou technologií se film vrací také oživováním – a zároveň relativizací – westernového mýtu (namísto romantického osidlování západu je připomenut masakr u Sand Creek, Stark nemá problém vzít na sebe nejdříve indiánské pončo a posléze kovbojský klobouk). Větší důraz na lidský faktor Blackovi umožnil vystavět film jako řetěz buddy movie kolaborací. Stark má stále na blízku stroj nebo člověka, na němž si může cvičit svůj ostrovtip (Jarvis, Harley, Rhodes) a dokazovat svou převahu. Přes všechna zaškobrtnutí, přes prohlášení, že tentokrát půjde o osobní mstu, zůstává pravým americkým hrdinou, který vás dokáže se šarmantním úsměvem a suchou hláškou na rtech přesvědčit o nezbytnosti použití zbraní hromadného ničení. Příliš neokázalý rozjezd (na film tohoto formátu), natahované akční scény, nevyužitý voice-over (na pomezí filmů Woodyho Allena a filmů noir) a občas násilná snaha o vtipnost jsou v konečném součtu jen drobné nedostatky letní zábavy, kterou vnímám především jako velký návrat Shanea Blacka. Místy jsem měl pocit, že jsem se časem propadnul do devadesátých let a sleduji některý z tehdejších audiovizuálních návodů, jak chytře a nápaditě točit akční komedie. Jon Favreau může klidně zůstat ležet na lůžku a užívat si Panství Downton. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, InJo, ScarPoul (13.05.2013)

S odřeným brněním a několika odsekanými plechovými končetinami se nakonec Tony ke čtyřem hvězdám prolítá, ale je to teda dřina. Marvelu konečně "došlo", že by do plechového muže měli sázet mnohem více vtipu a méně akce, kteréžto myšlenky se tedy následně třetí Starkovo dobrodružství zuby nehty drží. Bojové scény sice nebudou zapomenuty, ale je jich docela málo, a kdo viděl A-Team nebo Tintina, nechá jej finále poměrně chladným. Díky alespoň za toho Blacka, kterému se do snímku doopravdy povedlo zakomponovat mnoho ze své nahláškované slávy (dialog s dětským gerojem před odjezdem domů). Je to komedie - přeberte si to. (25.04.2013)

Iron Man 3: Bezdomovec Tony. Pokud první díl (v rámci hranic Marvelovského vesmíru) vystihuje slovo "realistický" a druhý slovo "nudný", pak trojce nedokážu připojit jiný přívlastek než "zmatený". Logika nebo pečlivě vybudovaný děj jdou tentokrát stranou scénkám, které jsou samy o sobě docela zajímavé, ucelený příběh ale dohromady nedávají. Postavy se přemisťují z jedné lokace do druhé, tempo se neustále mění, příběhové trhliny jsou nepřehlédnutelné, i pokud vypnete mozek. To, co by si zasloužilo být vysvětleno nebo rozebráno, je většinou automaticky přeskočeno. Navíc Robert Downey Jr. dostal scénářem přiděleno tolik hlášek, že jeho Tony Stark místy začíná působit spíš jako karikatura sebe samého. Očekávání tedy v mém případě nebyla zdaleka naplněna, i tak mě ale Iron Man 3 bavil mnohem víc než jeho předchůdce. A pravda je taková, že za pár týdnů, až opadne to davové šílenství (v místním multikině momentálně běží 25 představení denně a téměř všechna jsou vyprodaná), na něj ráda zajdu znovu. Když kvůli ničemu jinému, tak kvůli těm několika příjemným překvapením (Blue od Eiffel 65 v úvodní scéně?) a kvůli oné perfektní scéně s lidmi padajícímí z Air Force One. Nedůležitá závěrečná poznámka: Nejvíc cool jsou na celém filmu závěrečné titulky. (26.04.2013)

Tony Stark je v Blackově pojetí dalším z jeho drsných hrdinů, kteří sice prožívají zásadní osobní problémy a nejsou zrovna reprezentanti vysoké sociální inteligence, ale umí si ze sebe soustavně utahovat a ve správnou chvíli potlačit svoje ego a pustit se do těch nejbláznivějších kousků s radostí malých kluků vrhajících se do nebezpečí, protože je to děsná zábava. Prostě... The Last Boy Stark. Více viz Douglasovy poznámky. (03.05.2013)

Tak tohle bude Marvel hodně těžko překonávat. Snad leda Iron Man 4 opět pod taktovkou Shane Blacka by mohl být ještě lepší. Troufnu si trvdit, že podobně nahláškovaný vynikající akčňák jsme tady neměli od Posledního Skauta. Všichni víme kde je Willisovi konec dneska. Oproti tomuhle dílu vypadá najednou ten předchozí hodně slabě. PS: Vyplatí se počkat na závěr titulků... PS2: Přecejen s přibývajícím počtem repríz mé nadšení trošku upadá. 75% (04.05.2013)