Bez mena

Upřímná kritika života, ke kterému jsme všichni (v duchu Sartrova pojetí) odsouzeni. A svobodných (?) rozhodnutí. Je mi jasné, že v tomhle kontextu mluvit o "svobodě" je na pováženou, nicméně je to na místě. Sin Nombre je vyloženě existenciálním snímkem, který bez jakékoliv omáčky servíruje podívanou na odhalené jedince, kteří musí nést následky svých rozhodnutí, a to dost syrovým způsobem. Casper se přidal ke gangu Mara Salvatrucha. V komunitě, v níž žije, mu členství zajistí ochranu, zázemí, respekt. Vlivem okolností se náhle rozhodne, že všechno změní... Mladá Sayra se vydá se svým otcem na cestu do země snů. Stejně jako Casper se ale rozhodne seskočit z vlaku... a stejně jako on i ona je vyplivnuta do nelítostného boje o přežití a nucena hledat směr. Cary Fukunaga svou výpovědí ze života "za hranicí" (nebo na hranici?) zabodoval na celé čáře. Jeho výplod mi svým motivem připomněl Cidade de Deus, který je sice zpracovaný ze zcela jiných přísad a jiným způsobem, nicméně jeho chuť je stejně hořká. A nezapomenutelná... Víc než na efekty a ozvláštnění narace klade režisér důraz na autenticitu příběhu, prosté zachycení událostí v dokumentárním stylu. A je to právě ta zdánlivá odtažitost a nezaujatost, která dráždí - to "smíření" s tím, že "takhle to prostě je" a tak se na to podívej. Na mě pan Fukunaga rozhodně zapůsobil. (17.10.2009)

Dokumentárně natočená syrová směsice vzájemně neslučitelných žánrů, která ve výsledku působí drsně autenticky. Hlavní zásluhu na tom, že film působí jak působí, je scénář. Ústřední postavy, o kterých toho zas až tak moc nevíme, jsou přesně typově ztvárněné neznámými tvářemi, což přispívá k větší autenticitě. Syrové, škaredé a přesto nebo právě proto hodně dobré. (21.04.2010)

LA MARA SALVATRUCHA..... /// ON je součástí rodiny plné bratrů a ONA je ráda, když si pro ni jednoho dne přijede otec. Jejich osudy se protnou, byť cíl jejich cesty je rozdílnej. Opravdu velmi zajímavá směsice žánrů, která vůbec nepůsobí divně. Film o tom, jak to TAM opravdu chodí, jak novodobí potomci Mayů a Aztéků sní o lepším životě. Jejich snem jsou USA nebo alespoň členství v dobrém gangu. Emoce vzbuzuje hlavně Sayra, ale napětí je téměř neustálé, protože čekám, že se NĚCO nevyhnutelnýho stane. Je asi dobře, že se režisér nesnaží vytřískat maximum ze života gangů, a filmem spíš vyvolává ,,jiné“ otázky. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Otec chce zavést pravidlo ,,13 vteřin za lhaní“. 2.) Chystám se odjet z Hondurasu do USA. Vlakem (což je snad jasný, kdo by dneska lítal..). 3.) Chci se stát šéfem party a hledám inspiraci, jak trumfnout Timura. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (24.06.2011)

Napriek tomu, že je príbeh natočený veľmi senzitívne a prechádza takmer do romantického nádychu, tak je to film zlovestný, krutý a násilný. Odvážny pohľad do pravidiel pouličných gangov v Latinskej Amerike, spojený s emigračnými problémami. Ako doplnenie obrazu by som po skončení filmu odporučil zhliadnuť aj film 'Crossing Over'. Herci dobrí, réžia občas trošku nerozvážna a film mierne rozvlečený, ale inak ma to bavilo a prekvapilo. Škoda, že som si nestihol naviazať vzťah k postavám a tak i záver, ktorý mal očividne zabrnkať na city, vo mne nič neevokoval. 75%. (17.11.2009)

Mexický Vlak dětství a naděje. O to první nenávratně přicházejí, to druhé je to poslední, k čemu se mohou upnout.. Nejen že Fukunaga ve svých dílech nabízí podmanivý vizuál, on i opakovaně prokazuje, že umí svým postavám vdechnout život a to je u takových existenciálně-sociálních dramat základním stavebním kamenem. Cesta je očistcem a cíl v nedohlednu.. (23.04.2015)