The Angry Video Game Nerd

,,Twice the megapower? What’s megapower and how can you have twice as much of it?“ Naštvaný pařan recenzující konzolové klasiky, to je vynikající nápad. Vše samozřejmě stojí a padá na hlavním představiteli. James Rolfe je však okouzlující. Je na něm vidět, s jakou láskou ale hlavně vášní přistupuje k nejstarším hrám. Co si mi na něm ale nejvíce líbí, je styl, jakým recenzuje hry. Pokládá si ty nejprimitivnější a zároveň nejlogičtější otázky, které většinou odhalí nějakou tu programátorskou či propagační chybičku, někdy ale i do očí bijící neschopnost. Jediné, na co se nemohu stále zvyknout je přehršel někdy hodně nechutných a nepříjemných kombinací sprostých slov a urážek, jimiž Rolfe haní vlastně skoro každou hru, co recenzuje. Celkově vzato je to však hodně povedený internetový pořad. (29.11.2013)

Na týhle show se mi nejvíc líbí, že ji uvádí někdo, kdo tomu skutečně rozumí a kdo má o těhle hrách přehled. Když jste nadšenec do her, jako například já, tak by se vám vůbec nelíbilo, kdyby to uváděl nějakej ňouma, co se včera dozvěděl, co to je NES. Každopádně úplně nejlepší na tom všem je, že James recenzuje jen ty špatný hry a koukat na něj, jak si kvůli nim rve vlasy a zapaluje cartridge, je fakt sranda. Kdo se však ptá, proč nerecenzuje i nový hry, věřte mi, už by to rozhodně nebyla taková zábava. Kdo aspoň trochu tuší, tyhle hry byly opravdu těžký a nebyl problém jednu hrát klidně měsíc, než jste ji dohráli a to ne kvůli délce, ale kvůli obtížnosti, zvlášť když měla špatnou hratelnost, tak bylo doslova nemožné takovou hru dohrát. A proto je to taková sranda, když hraje jen ty špatný. Abych ale jen nechválil, někdy si stěžuje i na naprostý banálnosti a působí to dost nuceně. Ale to se dá v pořádku hodit za hlavu. Pokud vás však hry, nebo přesněji řečeno starý hry vůbec nezajímají a nemáte ani ten základní přehled, doporučuju se tomuhle seriálu vyhnout velkým obloukem. (03.05.2012)

Dokonalý počin vo všetkých smeroch. Geníále zrealizovaný sen každého starého hráča videohier. Nerd podáva satiricko-ironický pohľad na kvalitu klasík z obdobia vlády Segy, Nintenda a Atariho a jeho recenzie sú nadmieru svojské, vtipné a vulgárne. Pre niekoho môže jeho vystupovanie pôsobiť detinsky no pre verných hráčov je jeho správanie iba dokonalým obrazom skutočnosti. Každý z nás gamerov totiž vie koľko ovládačov rozbil a koľko vecí rozkopal kým prešiel frustrujúcu pasáž určitej videohry. Hudba, scenár a dialógy (či skôr repliky) sú bezchybné a nezabudnuteľné. Jediné mínus predstavuje fakt, že tento seriál je orientovaný iba na úzku skupinu divákov, no tí si ho cenia nadovšetko a preto bezrozmýšlania 90%. (18.04.2013)

Jediný seriál ,ktorý som si pozrel v originálnom znení. Seriál má cez 150 kratších aj dlhších epizód. Seriál sa snaží divákom priblížiť popkultúru minulého storočia ,čo sa mu darí na výbornú. Je tu veľa absurdného humoru ,ktorý sa nebojí byť ostrým. Nebojím sa tento seriál nazvať aj ako jeden z najlepších seriálov ,čo som kedy videl. A naviac ten film robí iba jeden človek a raz za čas ma nejakú pomoc-je to neuveritelné. Za pobavenie ,ktoré neutícha ani po dopozeraní seriálu dávam 5* btw TÁ ZNELKA JE FAKT CHYTĽAVÁ! (27.04.2018)

Nemôžem inak ako za 5. Vlastne nikto kto hral niektoré z tých shitty games, čo Rolf recenzuje asi nemôže za menej, pretože Rolf je výborný, show je úžasná a výber hier je skvelý. A je dobré, že nám ukazuje, že ani v tých zlatých časoch kvalitných hier nebolo v hernom priemysle o nič menej odpadu. It fuckin' sucks, it suckin' fucks, it fuckin' blows, it's a piece of shit, and I don't like it. (12.09.2009)