Frozen

Tři kamarádi se vydaj na kopec, že si trochu zalyžujou a co se nestane. Ztroskotají na lanovce (úplně osamocený, odříznutý od světa). Po chvilce jsou kamarádi pouze dva. Ono čučet devadesát minut na dvě osoby sedící na lanovce, řešící dilema zda skočit, nebo šplhat po laně neni zrovna látka, ze který by se dalo těžit nějaký silný napětí. Kamera během první půlhodiny vystřídá všechny možný úhly a pak všechno upadá do strašný nudy a stereotypu, přičemž mráz netíží jenom zúčastněný, ale silně ovlivňuje i jejich logický myšlení (žena usne a ruku schválně nechá na železný tyči, aby jí tam přimrzla. Takhle usne jenom úplnej idiot. Reflexy fungujou i ve spánku, takže tu ruku by si normální člověk schoval pod bundu i během spaní). Já nemam s podobnou situací žádný zkušenosti, ale dle mého bylo po jejich jednací stránce úplně všechno špatně (kdyby ten první týpek skočil dolů a nechal si ten snowboard, tak ten pád by byl díky němu o něco příjemnější. Možná by si zlomil nohu jenom jednu a pak vesele dojel pro pomoc, film by tak mohl po 30 minutách šťastně skončit). Dialogy jsou jenom tupou výplní aby se ve filmu nemlčelo (jsem vděčnej, že jeden místní uživatel přeložil z ruského jazyka tuto látku, ale bezchybně přeložená byla snad jenom cedule s nápisem Danger). Film je celkově naprosto zbytečnej a to i navzdory tomu, že si na nic nehraje. (08.09.2010)

SPOILER!: Tento film je opravdu celý jen o té samé věci a to dostat se z lanovky, kde je obrovská zima. Jeden z hlavních hrdinů se dostane do problémů a spadne. Zlomí si nohu docela nechutně. Poté ho sežerou vlci. Druhý hrdina se dostane dolu a uteče. Bůh ví co se s ním stalo. A nakonec hrdinka, který spadne na nohu lanovka a i přesto, že byla 1m od vlka jí nesežere. Dostane se pryč a film končí ŠŤASTNĚ. S prominutím a bohužel jsem vám v krátkém sestřihu ukázal to nejdůležitější, co se odehrálo. V podstatě se odehrává na jednom místě a postavy se jen baví a řeší problém... 5/10 = 50% (03.07.2010)

S horama, lyžováním a jízdou na lanovkách, kotvách a pomách mám jenom ty nejlepší zkušenosti. Poprvé jsem stál na sjezdovkách v prváku na gymplu (v sedmičce na základce jsem nebyl kvůli zlomené noze z běžek). Čapnu pomu, nasednu, lano trhne a vzápětí reju bradou hlubokou brázdu. Když jsem asi napošesté vyjel až nahoru na kopec a z pomy vystoupil pádem do strany, polilo mě horko z tak strmého svahu, který se přede mnou rozprostřel. Cestu dolů radši znát nechtějte. V prváku na vejšce jsem povýšil na kotvu a v první jízdě zhruba uprostřed kopce se mi zkřížily lyže a spolu se mnou letěl i profesor, co zatěžoval druhou stranu kotvy. Pak jsem to zkusil ještě jednou a dokázal jsem vyjet asi o tři metry výš než předtím. Tak jsem se vrátil zpět k pomě... Tohle vyprávění bylo důležité. Jistě jste pochopili, že jsem totální nesjezdař, tudíž jsem tenhle film neprožíval tak intezivně jako někteří jiní a určitě mohem zkušenější lyžaři. Frozen má svoje pro a proti, něco se podařilo málo, něco více, zaujmout to dokáže, ale určitě ne po celou dobu stopáže, a hlavně logika dostává občas pěkný direkty a scénář byl rozepsanej někam do poloviny, když už se začalo točit. To nějak pak doklepem, řekli si tvůrci... Doklepali, hrubě klišovitě se doplazili do cíle. Ale pár nepříjemných momentů to má. (27.03.2011)

Nečekaně sugestivní a nervydrásající. Pamatuji si na scény z Blair Witch, při kterých jsem se třásl jako osika, zíral s otevřenou pusou a mrazilo mě po zádech. Vzpomínám si na Válku světů, kdy jsem Rayově rodině držel v těch nejvypjatějších scénách palce tak silně, až mi zbělaly ruce. A nesmím zapomenout na cliffhangery z Dextera, při kterých se skřípot zubů nese ztichlým pokojem a po tváři stéká osamocená slza. Tak tohle všechno Frozen má. Je to hutné drama, nezapomenutelný thriller a hlavně film, při jehož sledování jsem si opět připoměl, jak je to úžasně neopakovatelný pocit, vžít se do těch lidí a trpět s nimi. (16.10.2010)

Tlustý, úplatný a nezodpovědný vepř obsluhující lanovku, versus vlci, vyjící hlady tak strašně, jako by jim nepozorný rekvizitář přibouchnul ocasy do mrazáku. Strašidelné i poučné. Aneb kolik kilo docela sympatického lidského masa sežere za hodinu průměrně vzrostlý vlk? Kolik hodin udrží moč průměrně vzrostlý týnejdžr? A kolik průměrně stydlivá holka? Za jak dlouho vám přimrzne holá ruka k ocelové trubce, případně držka k tyči? Dá se na trojsedačce vypnuté lanovky vyspat do růžova? A jak hluboko do růžového masa vaší omrzlé tváře se můžete prodrbat, drbete-li se fest? Závěrem dejme slovo vysmáté Parker O´Neil : Pokud přežiju, uklidím doma svou chcíplou kočku a pak navštívím plastického chirurga. Né kvůli svým kozám, volové! Kvůli ksichtu. Taky už nechci být zvěrolékařkou. Stanu se hajnou! Podám si přihlášku na lesnické učiliště. (26.11.2014)