Fish Tank

Na první pohled krásná, ale svým projevem chování nepříjemná holka žijící v ghettu, kde převládá obyvatelstvo "nežného" pohlaví. Dobře vykreslená expozice postav, místa a děje, takže se ani nedivíte, že si hrdinka sama přivolává problémy. Byla to první filmová role pro Katie Jarvis a musím uznat, že ji ta role sedla, aby ne když si jí všiml vedoucí castingu na vlakové stanici při hádce s přítelem. V podstatě nemusela hrát a to se bohužel projevuje na kvalitě jejího tance, kolem něhož se točí její svět. Andrea Arnold umí psát skvěle slova vycházející z dívčích úst. Prostě přirozené. Postavy by měli projít nějakým vývojem. To se projeví u všech kromě hlavní postavy. Takže jsem si z toho nic neodnesl a tudíž si mě film ničím vyjimečným nezískal. (20.02.2010)

Najviac ma na filme opantala Katie Jarvis a jej podmanivo príjemný šušlavý slovný prejav. Hlášky medzi obomi sestrami ako aj medzi dcérami a matkou tiež nemali chybu, aj keď zase na druhú stranu si doma nič také neviem ani len predstaviť. No ale možno keby som žil na takom mieste a v takej komunite tak nadávam aj ja... Film však obsahuje veľa nudných pasáží, síce čo sa týka jednotlivých postáv výborne kamerovo vťahujúco nasnímaných, ktoré ale v konečnom dôsledku toho veľa nepovedia. Prišlo mi to ako nevyužitý potenciál výborne načrtnutého depresívneho a bezútešného prostredia. Z niečoho takého sa dá po pocitovej stránke vyťažiť podstatne viac. 65/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (27.01.2016)

Při pohledu na podobné filmy děkuji, že si mě... chce se mi po tom filmu říct… vyšukali... moji rodiče, ale moji rodiče mě vychovali k slušnosti, takže řeknu stvořili :o) Dali mi normální dětství, oslovovali jsme se zdrobnělinami a láskyplnými výrazy a slova čubka, děvka apod. jsme nechali jiným.. Upřímně jsem holku litovala, až tedy na jednu scénu (tu bych si s ní mile ráda vyměnila :o), v jistých momentech chápala a soucítila. Katie Jarvis hrála uvěřitelně, děj zajímavě gradoval, i když jsem tak nějak předvídala, co se stane, začátek zbytečně pomalý a konec naopak rychlý. Znovu bych se na to koukla jenom kvůli Fassbenderovi :o) a prosím, že se mnou souhlasíte, že tancovat vůbec neuměla? :o) (10.11.2011)

Realistický pohľad na to, že rodina, základ štátu, sa rozhodne vždy neriadi podľa zákonov. Každá si žije svoj vlastný život a porušuje nie len tie všeobecné, ale aj svoje vlastné vnútorné pravidlá. Tu sledujete neveselý, ale nijako tragický, život 15 ročnej "premiantky" triedy. Postupne zistíte, že jej nasratosť je obranná reakcia, bez ktorej by prežívala každodennosť o dosť ťažšie. V rámci svojich životných podmienok je to vlastne sympatické dievča. Katie Jarvis predviedla výborné formanovské neherectvo a Fassbender "hodného" prasáka. K vyššiemu hodnoteniu mi tu ale chýbalo niečo dejovo zásadnejšie, než je dokumentovanie životnej úrovne občanov VB. (18.08.2020)

PROJEKT 100 2010 FISH TANK sice může být vnímán jako ryze autorské dílo, protože pod režií a scénářem je podepsána Andrea Arnoldová, která navíc vyrůstala v Essexu, tj. místě dění, ale tím se opomene formální výlučnost daného snímku. Styl, spočívající v dlouhých záběrech s výbornou prací s hloubkou ostrosti, se zdá nahodilý, odpovídající moderním trendům snímání kamerou jakoby z ruky; přitom je při dalších zhlédnutích patrná promyšlenost a především funkčnost zvoleného přístupu, díky kterému můžeme jít spolu s hlavní, neustále naštvanou hrdinkou, která v nevelikém essexském akváriu umí dobře plavat. Je totiž jako žralok, který, když se zastaví, tak zemře. Vyprávění je přitom videoherně koncipováno, s jasně vymezenými konečnými body, jichž je nutné dosáhnout (osvobození koně), jinak není možné postoupit dál, a leitmotivem v podobě taneční soutěže, které má být finálovým kolem. Podstatná je hudba, která je zprvu jediným únikem z dané mizérie nižší střední třídy a které postavy skutečně osvobozuje, ale nakonec se ukáže býti stejně falešnou, módnímu diktátu se podřizující a lživě neskutečnou jako vše, co (re)prezentují média - hlavně televize. Film tak prostředky, kterým dobře rozumí mládež (videoherně koncipované vyprávění, stylistická modernost) dobře oslovuje svou cílovou, televizí a popkulturou vychovanou skupinu, jež probouzí z iluze a dovolí ji konečně dospět (viz závěrečný lamorisseovský obraz s balónkem ve tvaru srdce). Přitom nejde o další kitchen-sink sociální drama, které by se utápělo v depresi a obávalo se měšťácky překročit meze stanovené v rámci klubových filmů (jinak: dojde k něčemu, čeho byste se u Sama Mendese nedočkali). Naopak je vyhrocená atmosféra přístupná humorem postav, které se se svou situací naučily žít, ale nejsou schopni se s ní sžít, a téměř modelové scény (setkání v kuchyni apod.) a vývoj příběhu jde proti očekávání. Je dobré vidět snímek, po právem sbírající festivalové ceny, který není crowd-pleaserem či hustou depkou a který dovoluje porozumět hlavní hrdince, která je dobrou následovnicí rozzlobených mladých mužů British Free Cinema, přitom ale nezapomněla užívat si každého okamžiku jen pro něj samotný, jako je to patrné u postav Kena Loache. (12.10.2009)