Réžia:
Henry LevinKamera:
Leo ToverHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Pat Boone, James Mason, Arlene Dahl, Diane Baker, Thayer David, Alan Napier, Robert Adler, Red West, Ben Wright, Bert Stevens, Ivan Triesault, Edith Evanson (viac)Obsahy(1)
Na začátku filmu se seznamujeme s profesorem Lindenbrookem (James Mason), pracujícím na univerzitě v Edinburghu. Tomu se dostane do rukou neobvyklá hornina, pocházející z Islandu. V této hornině jsou vyryty značky, které používal vědec Arne Sacnussem. Ten se vydal na výpravu do středu Země a už se nevrátil. Profesor Lindenbrook se rozhodne vypravit v jeho stopách. Vezme s sebou i svoji dceru Jenny a jejího snoubence Aleca. Přidá se k nim i Carla Göteborgová, manželka zesnulého vědce Göteborga, který se pokusil Lindenbrookovi ukrást jeho výpravu. Byl však sám zabit hrabětem Sacnussemem, potomkem Arne Sacnussema ,jenž se rozhodl jít v jejich stopách a dobýt tak slávu a bohatství. Naše přátele rozhodně nečeká lehká cesta. Jestli se jim podaří úspěšně dokončit svoji výpravu a přežít všechna nebezpečí, to se dozvíte v tomto filmu, natočeném podle populárního románu Julese Verna. (Šimpy)
(viac)Videá (1)
Recenzie (57)
Ale jo. Tady musíte počítat s omezenými triky a výpravou do ateliérů. Takže v rámci žánru a možností padesátých let jsou triky super (nelíbila se mi ta přední projekce v knihovně, proboha) a James Mason tomu dodává charisma, zatímco ostatní jsou velcí sympaťáci (Pat Boone takový Berdych s velkými svaly, jeho moc pěkná nevěsta Diane Baker, Arlene Dahl jako MCBP a Islanďan Peter Ronson). K tomu solidní dabing dělaný v launching roce TV NOVA v Brně (Lakomý, Běhůnek, Dítě, Brož). Mnoho a mnoho umělých skal, hodně umělých. Ten závěr jestli takhle Jules popsal, pak asi taky nevěděl, jak z toho ven... ()
Technická stránka je stále celkom pekná. Hlavne keď viete oceniť triky vzhľadom na dobu vzniku. Ale strašne ma srali hlavné postavy. Nesympatický profesor Lindenbrook a jeho idiotský poskok Alec. Aspoň na Jenny sa pekne pozerá. Vďaka postavám ma ale celé to dobrodružstvo vôbec nebavilo a samotné situácie a nástrahy tým pádom pre mňa postrádali napätie. Škoda. Bežne si aj takéto staré dobrodružné sci-fi vykopávky užijem. 4/10. ()
Ak sa naivita rovná roztomilosť, tak v nej dosiahol vrchol práve tento film. Z dnešného hľadiska maximálne naivné, ale napriek tomu sa stále jedná aj po polstoročí o veľmi solídnu zábavu plnú trikov a svižného deja. Ten trvá 132 minút a nepamätám si, že by som sa v nejakej jeho pasáži začal nudiť. Rôzne neskoršie remaky dokazujú, že tomuto verneovskému subžánru a jeho naivite svedčalo práve toto obdobie, keď divákom absolútne prevrátená logika vôbec neprekážala. Dôkazom sú aj diela Karla Zemana. ()
Cesta do středu Země patří k těm skvělým nestárnoucím sci-fi. Povedená adaptace slavného románu Julese Verna nabízí vše, co žánr v padesátých letech nabízel, včetně koňské dávky naivity. Děj se od originálu dost liší, což určitě není na škodu. Film je díky tomu napínavý i pro diváky znalé knižní předlohy. Herecké výkony jsou slušné, filmové triky na svou dobu výborné, a atmosféra kouzelně roztomilá a optimisticky dobrodružná. Velké plus je přidání ženské postavy. Prvek, který by v seriózněji mírněném papírovém románu vadil, přináší spoustu možností k osvěžení zápletky. ()
Poslední ze tří velkých amerických adaptací Julese Vernea 50.let - před tím 20 000 mil pod mořem a Cesta kolem světa za 80 dní. Na rozdíl od obou jmenovaných je Cesta do středu Země asi nejméně ambiciózní, ve své jednoduchosti možná až béčková. I když jistě ne rozpočtem, protože rozlehlé dekorace Atlantidy, houbového lesa a dalších prostředí jistě nebyly z nejlevnějších. Filmu dominuje fantasticky tísnivý soundtrack Bernarda Herrmanna (hlavně útoky ještěrek působí vážně démonicky). I přes svou délku Cesta do středu Země příjemně ubíhá, a občasné logické kotrmelce a naivní momenty se snadno odpustí. ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (8)
- James Mason (Sir Oliver S. Lindenbrook) a Arlene Dahl (Carla Göteborg) mali počas natáčania neustále konflikty. (dwdb)
- Dimetrodonm se kterým se hrdinové příběhu utkali, je rod vymřelého masožravého pelykosaura. Žil v období permu (mladší prvohory, asi před 280 až 265 miliony let). Jeho zvláštním znakem byla výrazná hřbetní plachta, sloužící zřejmě k termoregulaci nebo k vnitrodruhové signalizaci. Ve své době představoval nepochybně dominantního predátora, při délce 3,5 metru a hmotnosti asi 200 kg byl největším dravým tvorem svých ekosystémů. Ve filmu za skutečný exemplář zaskakovala zvětšený a domaskovaný Leguán nosorohý. (sator)
- Mnoho lidí v davových scénách byli studenti Edinburské univerzity. (Marek06)
Reklama