Ružový panter opäť zasahuje

Nemůžu si pomoct, ale z nějakého důvodu mi tenhle díl až tak vtipný nepřijde. On je pořád dobrý, al předchozí mě dostaly mnohem více. Na druhou stranu jsou zde scény, které prostě člověk normálně vymyslet nemůže. Na to musí mít skutečně hlavu a Blake Edwars ji s Frankem Waldmanem měli. A samozřejmě bez Sellerse by to nikdy nešlo. (06.11.2016)

Poté co se Dreyfus z Clouseaua v minulém díle zbláznil, ho v tomto díle Clouseau dodělává tím nejbrutálnějším způsobem. Pro mě je tohle nejlepší díl celé série, protože při scénách s boxovacím pytlem, bradly a železnou koulí pravidelně bečím. Prostě hardcore všech hardcorů. Miluju to a ještě víc to doporučuju! (16.10.2013)

Můj nejoblíbenější Růžový panter, i když je miluju úplně všechny. Umím ho fakt nazpaměť. Vlastním notně ojetou videokazetu s původním nesmrtelným dabingem Rudolfa Hrušínského, který se s tím novým nedá srovnat a je ještě lepší než originál. A taky je to asi jediný opravdu hlasitý smích - nebo spíš šílený chechtot - pana Hrušínského, co znám. A já se chechtám taky: při bitce s Katem, při scéně s hrbem, při vyšetřování v domě ubohého profesora Fassbendera, na slavnostech piva, při dobývání hradu a hlavně při trhání zubu, teda vlastně pořád. (12.01.2010)

Pohodená stará obálka, ktorá prežila strastiplnú cestu k adresátovi, tvorí ostrú hranicu medzi manželkou, ktorá v nej vidí neporiadok a manželom-filatelistom, pre ktorého je pokladom ťažko vyčísliteľnej ceny. Nazýva sa to cena záľuby. Séria filmov s inšpektorom Clousseauom, bondovky a vinnetuovky sú ako tá obálka a tiež tak nejako rozdeľujú ich divákov. Ja nie som fanúšik pinkpanteroviek, aj keď pripúšťam, že som sa na nich pred mnohými rokmi veľmi dobre zabával. I keď vtedy nebolo ťažké víťaziť nad sovietskymi vojnovými filmami, ani nad drámami zo života družstevníkov. Je zrejmé, že 99 % z hodnotených filmov už viackrát neuvidím, takže by nebolo korektné zahŕňať do hodnotenia nostalgické spomienky. Preto iba tri hviezdičky. Z toho najmenej jednu za záverečný boj s oblečením pri vyzliekacej scéne. (13.07.2010)

Čtvrtá víceméně z piety – ve své době jsem konkrétně tohle pokračování v kině absolvoval nepočítaněkrát. Stejný efekt jako u českého Agenta W4C – originál bondovky byly politicky závadné, tož nám klukům lačným po rafinovaných agentech, ďábelských zlosynech a oslnivých kráskách nezbylo než hltat parodie, ty se tzv. směly. Pak má člověk v dospělosti brát svět vážně. (19.04.2013)