Moneyball

Moc dobré sportovní drama. Překvapením pro mě bylo, že se to celé odehrávalo převážně mimo baseballový stadión, byl to spíše takový náhled do zákulisí toho všeho, sice i na klasické zpomalovačky a oči směřující k jednomu míči taky dojde, ale jen v minimálním množství, dost příjemná změna. Výborný scénář, dostala jsem přesně to, co jsem od současné scenáristické špičky čekala. Brad Pitt strhává veškerou pozornost na sebe, charisma má na rozdávání, všichni ostatní herci mu ve filmu vyloženě ustupují. Sportovní dramata mají často tendence ocitnout se na hraně, ze které se lehce sklouzává ke kýčovitému patosu a je strašně znát, že právě této hraně se režisér i scenáristé snažili vyhnout, důsledkem toho pak je, že Moneyball místy působí trochu chladně a přidat špetku emocí, by filmu vůbec neuškodilo. Moneyball rozhodně stojí za zhlédnutí, v rámci žánru jde o nadprůměrný snímek, který si užijí stejně jak ti, pro které představuje baseball španělskou vesnici, tak i ti, kteří baseballu dobře rozumí. (18.12.2011)

║Rozpočet $50miliónov║Tržby USA $75,524,658║Tržby Celosvetovo $106,102,951▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $9,736,512 //počet predaných kusov 466,979║ Tržby za predaj DVD v USA $10,216,393 //počet predaných kusov 601,318║ Podľa ukážky to vypadalo na zaujímavú a strhujúcu športovú drámu ale opak je pravdou, jednak baseball ako šport mi moc nehovorí a tento film ho ani nijak divákovi viac nepriblíži, nepríde na žiadne priame silné športové momentky, tieto veci sledujeme len z ústrania, príbeh sa venuje len manažérovi tímu, ktorý vsadí na nepraktickú obnovu rozpadnutého tímu, a tím to hasne a príbeh sa nikam zvlásť neposunie, nič nedá na vrch, nestrhne, Brad Pitt ako vždy hrá slušne, aj keď to odplúvanie do kelínkov je dosť bleee, taký Philip Seymour Hoffman skoro neviditeľný, podľa mňa veľké sklamanie, je to dosť podobné ako o niečo lepší Jerry Maguire. A tak trochu ma zaráža rozpočet $50miliónov, jedine že by 3/4 z rozpočtu išli na honoráre. __7nominácii na Oscara je asi sranda??? len potvrdenie že aká fraška je udeľovanie Osvarov, to ako neboli lepšie filmy za rok 2011??? /40%/ (29.01.2012)

Rok poté, co svět tleskal Sorkinovu scénáři za Social Network, přišel další příběh plný bleskových dialogů, odborných termínů a stlačení očividných emocí na minimum. Facebook se sice s baseballem srovnává těžko, ale přesto mi tato vypočítavost a v autorově případě pak v takhle krátké době až sázka na jistotu shazuje Moneyball už z principu. A jakkoli se na technicky precizně vyprofilované prostředí dívá skoro samo a občasná rodinná scénka umí zafungovat, nedostal jsem toho dost. Rozumím dosahování výjimečnosti a touze po zapomenutém snu, ale film zůstal na polovině cesty mezi vyznáním lásky ke sportovním statistikám a ukázce toho, že být generální manažer není žádná legrace. Přesných 70% zejména za jeden ze životních výkonů Brada Pitta. (22.02.2012)

Sorkin to je (v poslednej dobe) stávka na istotu. Ten chlap vie ako napísať zaujímavé postavy, uvedomuje si ich zraniteľnosť a zároveň výnimočnosť a takisto vie za čo sa oplatí bojovať. Za témy (v tomto prípade, kvapkami potu a zákulisnými procesmi odmakané méty), ktoré by chcel zdolávať nejeden nadšenec, ale poväčšinou, kvôli slabej prezieravosti či naopak prílišnej pompéznosti sa to dotyčnému nakoniec nepodarí. Buď sa roztopí pod nánosom neprimeraného patosu zakladajúceho si na (napr.) krátkozrakom prednášaní ľudových múdier alebo neprestajne onanuje nad doslovným adorovaním vybraného subjektu (= športu) prostredníctvom "akčného" napodobovania. Aaron je však (aj za prispenia pevnej ruky Benetta Millera) iná liga, liga v ktorej sa síce vyhráva, ale zadarmo sa nič nedostáva, hrací priestor v ktorom sa emócie očakávane dolujú, no hlavne vtedy keď si to okolnosti fakt vyžadujú, je to jednoducho miesto kam sa človek so zmyslom pre významové nuanse či detail ako taký rád vydáva a sklamaný takmer nikdy neodchádza. Inými slovami sa tu stretávame s niečim - čo do prirodzeného športového sentimentu a číselných prepočtov/štatistík - perfektne vyváženým, ku prospechu veci odprosteným od zbytočných rodinných/milostných odbočiek, akumulovaného heroizovania a početných, do seba zahľadených slowmotion sekvencií. Niektorým príbuzným kúskom sa to vďaka zručnému spracovaniu a srdcu na správnom mieste tolerovať dá ("Any Given Sunday", "Miracle"), podaktorým sa zas ono bagatelizovanie diváckych potrieb skrz vyššie uvedené presľapy - aj napriek pozoruhodným námetom - prijať len tak ľahko, bez výčitiek nedá ("Jerry Maguire", "Damned United") a preto s otvorenou náručou vítam práve filmy typu "Moneyball". O tom, že "nemožné neexistuje" vypovedajú skromne, a pritom intenzívne, dokážu navodiť vnútorné chvenie, a nemajú potrebu vydierať a v neposlednom rade, zdôrazňujú tŕnitosť i krásu životných ciest ktoré si z neúspechu, z nedosiahnutia cieľa, hlavu nerobia a idú ďalej...ten cieľ totiž nemusí byť vždy, tým najpodstatnejším. (13.12.2013)

Nejlepší film se sportovní tematikou za poslední roky. Je jedno, jestli rozumíte baseballu, nebo máte vztah ke sportu jako takovému. Sorkinův brilantní (opět) scenář je hlavně o zapálení pro věc, bezmezné víře svému úsudku a v to, co dělám, i přes riziko ztráty svého kreditu. Interakce Pitt – Hill byla přímo diváckým pošušňáním. To vše bez otravného klišé a falešně efektních scén, které by rády rozplakaly snad i kámen (viz. např Warrior). (20.01.2012)