The Runaways

U Runaways u mne forma přebila obsah, protože co se týče scénáře, to žádná bomba není, výhrady bych měl i ke Kristen Stewart a a Dakotě Fanning, protože ta první vypadá jako že každou chvíli usne (vlastně její standartní grimasa) a ta druhá, já nevím, někteří herci by prostě neměli vyrůst, u Dakoty mi to obzvlášť vadí, čím je starší, tím hůře hraje. A navíc mi byla hrozně protivná a nesympatická. V tomto filmu. Jinak je to ale paráda, skvělá muzika, sedmdesátková stylizace a skvělý Michael Shannon:-) O Runaways, o těch hudebních jsem nikdy neslyšel (bude to tím, že se o hudbu zase tak hluboce nezajímám, jen ji poslouchám), ale hudbu Joan Jett mám rád. ROCKNROLL!! (19.12.2010)

Runaways - hudební skupina, jejíž hudbu jsem nikdy nevyhledával. Ale až nebeské obsazení na mně nenechalo nit suchou a já se od prvních minut snažil se neutopit v klasických vybrnkávačkách, kožených bundách, pomalovaných tvářích, žiletkou přesně naměřených lajnách a lesbickém sexu. Už od začátku film hraje na kontroverzní noty a dává divákům jasně najevo, že se nezmýlili a opravdu sledují eRkový film. To v žádném případě není na škodu (dokonce podobné věci vítám), kdyby však celý film nezapadal do škatulky "tady je životopisný hudební film, a vy mi sem teď hodíte nějakou Oskarovou nominaci". Škoda, protože ke konci se Runaways zadrhává stejně jako členky skupiny a film končí úplně bez "drajvu". Naštěstí se může opírat o již zmíněné nadpozemské obsazení. Kristen Stewart, Dakota Fanning a Michael Shannon ukazují, že (krom Shannona, z pochopitelných důvodů) jim jednou bude patřit celý Hollywood. Obsazení, nekompromisnost ratingu a fakt, že se vlastně celou dobu díváme na zfetované, opilé, polonahé a sexující teenagerky, to vše odlišuje Runaways od ostatních stejně zaměřených filmů, a to v určitém měřítku, s přivřeným okem a lahváčem v ruce splňuje to, co jsem od výsledku čekal. Nedělal jsem si iluze o nějaké žánrové inovaci, i když třeba jen o velikosti kapesního vydání, něco málo jsem však přece jen dostal. Runaways určitě po zhlédnutí poslouchat nezačnu (podobná věc se ostatně povedla jen Walk the Line), ale čtyři hvězdy si film zaslouží. (21.10.2010)

Hned po Suzi Quatro jsou The Runaways moje druhá nejoblíbenější ženská rocková muzika. A kvůli muzice jsem si film taky pustil. Ovšem ze zákulisí hudebního komerčního showbyznysu je člověku na blití, holky se mi nikterak nelíbily, natož aby mi svým životním stylem imponovaly (ve dvaceti bych ale mluvil úplně jinak), jejich filmové postavy jsou ploché a působí jaksi bezduše (možná proto, že jsou úplně vymaštěné)... Jednou jsem se i zasmál, to když ještě neplnoletá Cherie kradla nemocnému tátovi-alkáčovi z nočního stolku klepky, aby si trochu srovnala svůj absťák, kdoví po čem. Jinak ale vcelku průměrný komerční film o komerční holčičí kapele, která byla ve své době určitě hrozně sexy, ale až po důkladném producentově tréninku ve stylu "kterak být co nejvíc sexy" (skvělý Shannon). (31.01.2021)

Jelikož sem duší Rocker,mám rád životopisné filmy a zbožňuju Kristen Stewart,nemohl sem si Runaways nechat ujít.Joan Jett mám hodně spjatou spíše z jejich posledních sólových let a hlavně peckou I Love Rock'n Roll,tudíž filmek,jenž mapuje její minulost,jsem přivítal s nadšením.Režisérsky nikterak originální,ovšem herecky famózní.Kristen i Dakota podávají skvělé výkony,hlavně Dakotin výstup ala Dawid Bowie!To sem čuměl s otevřenou držkou.Po hudební stránce celkem zajímavé.Hlavně zbožňuju tu dobu,všechny máničky vyrazili na párty,kde se chlastalo,pařilo,všichni měli křiváky a poslouchali tu nejlepší hudbu,jáka kdy vznikla.To byla doba kterou miluju a ve který bych chtěl žít.Z dnešního uhlazeného světa,plného šampónů a posraných diskoték,plných rozmazlených zbohatlických dětiček je mi nablití.Film sice není po kvalitní stránce na špici(jako třeby The Doors nebo Control či Falco)ale připoměl mi co mám tak rád,Kristen je miláček a mohl sem zase na okamžik nakouknout do dob,které mám nejraději.Skvělý filmový fetiš. (31.01.2011)

Pekne natočené, úprimné, zábavné, sexi a so super hudbou... skrátka paráda. O niečo podobné sa snažili napríklad aj tvorcovia minuloročného detinského pokusu o generačnú výpoveď, s názvom Don't Stop. No, každý nie je Floria Sigisimondi. Krásne prepracovala každý záber a obrázok a aj poleno akým je v poslednej dobe Kristen Stewart, dokázala prinútiť aby sa tou Joan Jett naozaj stala. Veril som jej to. Veril som emóciám v Dakotiných obrovských očiach, veril som tomu I Love Rock N' Roll. 85%, s citom a obrovskými sympatiami. A srdcovkou na záver. (26.05.2013)