Áno, šéfe!

Na primácké poměry až skandálně kvalitní pořad, který víceméně snese srovnání i se západním bratříčkem Gordona Ramsaye. Ano, chybí tomu pořádní facka pro majitele, když nesplní, co slíbí, závěrečný výlet na místo činu by mohl být o něco delší a detailnější, ale Pohlreich je charismatický (sakra hodně) jako jeho trademarkové "kruciprdel" a když už někam příjde, nebojí se do toho jít přes mrtvoly. Překope lístky, pošle vedení do háje a dohlédne na to, aby se to alespoň trochu rozjelo. Primácký štáb se navíc neztrácí ani po technické stránce a je vidět, že zodpovědní lidé ví, co chtějí a neváhají pro to udělat cokoliv. Což je jedině dobře. Oba palce nahoru, chuťové buňky na pozoru. Televizní zábava se odráží ode dna. (16.03.2009)

V poslední sérii je vidět, jak to Pohlreicha nebaví, jak je kdekoliv jinde, jenom ne na place, a úroveň jednotlivých dílů podle toho vypadá. Chápu, že česká napodobenina Gordona Ramsaye nemůže převýšit originál, ale přece jenom nějaké zaujetí by to chtělo. Co v prvních sériích šlapalo, je nyní jen vybledlý odraz sebe sama. Bez koncepce, bez nějaké skutečné pomoci, jasných pravidel dílu, někdy snad ani není jasné, co se vlastně v tom dílu děje a proč. (10.12.2012)

Kdy konečně ŠÉF dorazí i do Interhotelů, aby i tam je zkritizoval, a ukázal jim, že jedí nechutné jídlo, že vše dělají hůře než by dělal on a že právě na něho tam čekali? Ten kdo si nechá takhle nahlížet pod pokličku svého podnikání, tak nevím, co si o něm myslet. Ve velkých městech možná je to reklama, a na malých asi zábava... Nevím. Ale dokud má sledovanost, tak bude vysílán. To vím! (29.05.2010)

„Studený to je... jak tělo starý ženy" Pohlreich nemá charisma Gordona Ramsaye (jehož Hell's Kitchen je v každé epizodě supercool akčním psychothrillerem) a jeho neuhlazený slovník je spíše přítěží než přínosem. Když už, ať Prima namísto neustálého vypípávání přesune pořad do pozdějších hodin. Zvolený koncept již po dvou dílech vyjevil i další slabiny – chybí nápady, které by zaručily konstatní divácký zájem. Bez dostatečně výstředních podniků či nutných úkolů, jež by majitelé museli splnit takto „pasivně“ pojatá reality-show brzy omrzí. Změníme jídelní lístek, pokáráme kuchaře, zameteme před prahem a jdem o dům dál… nuda. Navíc vyvstávají pochyby ohledně „skrytosti“ kamery při potenciálně nejlákavějším finálním zúčtování, které napoprvé vyznělo hodně do prázdna. Od věci by rovněž nebylo, zaangažovat víc profíky z oboru (druhý díl cestu tímto směrem zatím jenom naznačil). Ne, že by jim Pohlreich nebyl, akorát u něj dochází k nevyhnutelnému střetu vzájemně se vylučujících rolí televizní celebrity a člověka, který něčemu opravdu rozumí. V každém případě jde o projekt slibně rozjetý a v posuzování úrovně českých restaurací docela odvážný. Jen jestli bude dostatek odvážných restauratérů… DODATEK: Ani po měsíci se nic zásadního nezměnilo. Alespoň, že zůstaly Pohlreichovy vypečené hlody. Časem by je mohl vydat knižně: „Ta kombinace je, bohužel, trošku prdelní“ . DODATEK II: Po lepším obeznámení se s nicotnou úrovní ostatních českých gastro-pořadů, nepolevující závislácké potřebě vidět každou novou epizodu a infiltraci Pohlreichových výrazů do mého slovníku musím nakonec jít o hvězdičku výš. (13.03.2009)

Překvapivě hodně kvalitní a zajímavý pořad, asi nejzajímavější co kdy Prima měla. To ale není dvakrát těžké, když se člověk koukne na ty další zrůdnosti co Prima vysílá. Originál sice neznám, ale tenhle pohled do českých restauracích mě po pár dílech zatím hodně baví, Zdeněk Pohlreich hláškuje a s vedením restaurací se fakt nepáře. Jistě pár chybiček by se našlo, ale i tak je to na Primu nadlidský výkon a mně ta hodinka vždycky příjemně uteče. Snad to vydrží. (22.03.2009)