Áno, šéfe!

Překvapivě hodně kvalitní a zajímavý pořad, asi nejzajímavější co kdy Prima měla. To ale není dvakrát těžké, když se člověk koukne na ty další zrůdnosti co Prima vysílá. Originál sice neznám, ale tenhle pohled do českých restauracích mě po pár dílech zatím hodně baví, Zdeněk Pohlreich hláškuje a s vedením restaurací se fakt nepáře. Jistě pár chybiček by se našlo, ale i tak je to na Primu nadlidský výkon a mně ta hodinka vždycky příjemně uteče. Snad to vydrží. (22.03.2009)

Až na to "volování" se mi zdá Pohlreich jako bezvadný člověk, i když působí až moc povýšeně a tváří se, jako by v životě neudělal jedinou chybičku... Nicméně i přes tyto prkotiny se mi Ano, šéfe! jeví jako příjemné osvěžení nudných reality show posledních několika let. Pro ty, co rádi vaří, musí být podobný pořad požehnáním. (18.11.2009)

Perfektní pořad s perfektním Zdeněkem Pohlreichem. 100% RESPECT! Mluví narovinu, na nic si nehraje. Absolutně profesionální přístup. Každý kritizuje Zdeňka Pohlreicha za to, že je vulgární a že uráží ostatní. Tak za prvé. On si ty restaurace nevybírá, ale restaurace si vybírají jeho. Za druhé, jeho nadměrně sprostá mluva je naprosto originální s českou mluvou. Sáhněte si všichni do svědomí a zamyslete se jak se vyjadřujete vy ve svém životě. Jestli někdo řekně, že v životě nepromluvil sprostě, tak ať si dá facku zato, že lže. Co se týče jeho kritiky. Dle mého názoru je kritika na správném místě. Vždy je co zdokonalovávat a vypilovávat na vyšší úroveň. Zdeněk Pohleich je pro mě, momentálně nejlepší mistr šéfkuchař v naší zemi. Tolik let praxe, tolik vzdělání, školení, ať domácích či mezinárodních, nemá jentak někdo. Ať je jaký je, je to s zkrátka mistr ve svém oboru. A ti co ho kritizují, mu zdaleka nesahají ani po kotníky. Takovíto lidé by ani nedokončili to základní gastronomické vzdělání, ale chytří jsou asi tak, že by mohli samotného mistra ještě školit. A proto mají všichni maturitu. (08.11.2011)

Mile nekompromisní show, která se nutně neschovává za veseloučký televizní odér, ani nemá potřebu se ve finále někomu omlouvat. Zda občas nedošlo k zinscenování není podstatné, jelikož se zpětně zdá, že pořad s českou gastronomickou scénou vážně pohnul. Navíc je atraktivně natočen, skvěle ohudebněn (!) a solidně prohláškován. Zdeněk Pohlreich je řízek. "Vy nevidíte, že máte v kuchyni pneumatiky?" P. S. Každý, komu vadí v první řadě vulgarita a kritika, patrně nepochopil podstatu pořadu, kterou je pokus o nápravu ŠPATNĚ fungujících, případně nefungujících podniků. Ostatně pokud mi hospoda vynáší a má dobrou pověst, patrně ji nepřihlásím do pořadu Ano, šéfe. Co se týká vulgarity - nic pro citlivky a snoby svázaný etiketou. Pohlreich přiznává, že v každý kuchyni prostě mluví jako ve svý vlastní a všichni zainteresovaní by měli poslouchat, CO říká - nikoliv JAK to říká. Řekněme si na rovinu, že hospodská mluva je kuchařům často vlastní a jelikož má Pohlreich dostatek inteligence, charisma a zkušeností kuchařských i podnikatelských, stává se jeho mluva spíše oblíbeným trademarkem, než jakoukoliv překážkou. Btw, je zajímavý pozorovat, kolika lidem je proti srsti zaměstnanecká posloupnost a profesionalita. Věčně ublíženej a netahavej zaměstnanec je totiž mnohem větší problém, než sebesprostější slovo. (31.12.2012)

„Studený to je... jak tělo starý ženy" Pohlreich nemá charisma Gordona Ramsaye (jehož Hell's Kitchen je v každé epizodě supercool akčním psychothrillerem) a jeho neuhlazený slovník je spíše přítěží než přínosem. Když už, ať Prima namísto neustálého vypípávání přesune pořad do pozdějších hodin. Zvolený koncept již po dvou dílech vyjevil i další slabiny – chybí nápady, které by zaručily konstatní divácký zájem. Bez dostatečně výstředních podniků či nutných úkolů, jež by majitelé museli splnit takto „pasivně“ pojatá reality-show brzy omrzí. Změníme jídelní lístek, pokáráme kuchaře, zameteme před prahem a jdem o dům dál… nuda. Navíc vyvstávají pochyby ohledně „skrytosti“ kamery při potenciálně nejlákavějším finálním zúčtování, které napoprvé vyznělo hodně do prázdna. Od věci by rovněž nebylo, zaangažovat víc profíky z oboru (druhý díl cestu tímto směrem zatím jenom naznačil). Ne, že by jim Pohlreich nebyl, akorát u něj dochází k nevyhnutelnému střetu vzájemně se vylučujících rolí televizní celebrity a člověka, který něčemu opravdu rozumí. V každém případě jde o projekt slibně rozjetý a v posuzování úrovně českých restaurací docela odvážný. Jen jestli bude dostatek odvážných restauratérů… DODATEK: Ani po měsíci se nic zásadního nezměnilo. Alespoň, že zůstaly Pohlreichovy vypečené hlody. Časem by je mohl vydat knižně: „Ta kombinace je, bohužel, trošku prdelní“ . DODATEK II: Po lepším obeznámení se s nicotnou úrovní ostatních českých gastro-pořadů, nepolevující závislácké potřebě vidět každou novou epizodu a infiltraci Pohlreichových výrazů do mého slovníku musím nakonec jít o hvězdičku výš. (13.03.2009)