Komisár Clouseau na stope

Inspektor Jacques Clouseau je tu opäť pomilovania hodná postava a má opäť tie svoje ´´stavy´´, ale príbeh akosi pokulháva. Niežeby bolo málo humoru a gagov, ale pôsobí to o niečo viac nútene, akoby tvorcovia museli každých 25 sekúnd prísť s nejakou komickou situáciou, aby sa náhodou divák nenahneval. (29.05.2014)

Síce som pocítil nepatrné zlepšenie oproti prvej 'panterovke', no stále ma ten pravý ošiaľ obchádza. Veľmi inteligentná paródia na krimi kolegov, ale ešte trošku absurdnosti by nezaškodilo. Našťastie ťaží hlavne z bravúrnej situačnej komiky, ktorá sa v podobných situáciách dnes hľadá už veľmi ťažko. Sellersove výrazy komisárskeho debilka mu ale seknú perfektne, tak dúfam, že v ďalšej časti série to bude ešte lepšie. 70%. (07.04.2008)

Vydařené oživení slapstickové tradice (a slovu slapstick je ve scéně s tágy navrácen jeho původní význam). Těžko si tenhle film představit bez Petera Sellerse, který na rozdíl od jiných pokračovatelů zlaté éry grotesky nenapodobuje konkrétního komika, ale vytvořil si vlastní styl. Komisař Clouseau na stopě je ideální k jeho letmému rozebrání, pár následujících řádků každopádně předpokládá znalost filmu. Základ Sellersovy postavy tvoří její proměnlivá idiocie. Clouseau je schopen strčit si do kapsy hořící zapalovač, ale také vymyslet plán, jenž by po vyeliminování několika desítek proměnných teoreticky mohl fungovat. V zásadě ale klame tělem, resp. svou funkcí. U většiny postav, vyjma zamilované (tzn. zaslepené) dívky, to po počáteční snaze o smysluplný dialog vede k rezignaci. Pro ostatní se stává nedůležitým, lhostejným, což výborně vystihuje scéna, jíž by měla každá detektivka vrcholit – odhalení vraha. Vrazi se začnou „odhalovat“ navzájem a bezradný Clouseau se obrací na kameru, hledaje pochopení alespoň u diváků. Záruku smíchu představuje u Sellerse, stejně jako u komiků němého období, konfrontace s objekty, ať neživými či živými (pták, ženská nožka), které mu přijdou do cesty a které při svém šíleném egoismu vnímá jako nepřátelské. Neustále je zrazován také okolním prostředím, jež se mu nepřizpůsobuje a jemuž se on sám přizpůsobit nedokáže. Proto neustále padá do fontány, stojící stále na tomtéž místě. Méně zábavné jsou opakované Katovy útoky. Poprvé je jeho chování vtipné pointou (jenom zkouška), podruhé tím, že pointu známe, ale další scény stejného typu jen naplňují známé pořekadlo o opakovaném vtipu… Sellers neopomíjí ani hlavní výsadu zvukového filmu, slovní humor zde však nestaví ani tolik na legračním hlase (to spíše ve Večírku) jako na obsahu promluv, které sice dávají smysl, ale pouze nahlížené clouseauovskou převrácenou logikou. Jakoby trucovitě odmítal věřit zažitým pravdám a vymýšlel si vlastní. Osamělý bojovník, či zkrátka idiot? Rozhodně muž budící smích. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Oskar, bloom (05.06.2010)

Druhý film s postavou komisaře Clouseaua, ale první plnohodnotně "clouseauovský". A i když od prvního dílu uplynul pouhý rok, jsou to dva naprosto odlišné kousky. Posun od extrémně nudné statické konverzační pseudokomedie ke ztřeštěné komedii francouzského stylu se suchým britským humorem, je myslím posunem tím správným směrem. Clouseau je tu už ve své obvyklé formě, takže poráží a demoluje nábytek, naráží do zdí, padá z oken, mele nesmysly a leze na nervy svému nadřízenému Dreyfusovi tak silně, že ten se postupně mění v lidskou trosku a několikanásobného vraha. A představí se i zavilec Kato, moje postava v dětství nejoblíbenější. A jelikož mám konečně celou sérii o Růžovém panterovi v originálním znění, tak teprve až teď zjišťuju, že Kato byl celou dobu vlastně Keito! No a ještě nesmím zapomenout na nádhernou úvodní píseň: https://www.youtube.com/watch?v=tH25Baubkew (21.04.2021)

„Give me ten men like Clouseau and I could destroy the world..“ Jistě, tento způsob slapsticku zdá se být poněkud infantilním, ale díky Sellersovi je bezesporu stylovým. Navíc do hry vstupují psychicky čím dál tím víc naLomený Dreyfus, kazikoitus Cato a asistent Hercule, v jehož výrazu se zračí kouzelná kombinace skrytého despektu a zřetelné ignorance. Závěrečné svolání podezřelých do jedné místnosti připomene praktiky jistého belgického kolegy, akorát s tím rozdílem, že démon nemotornosti ze Sûreté zde evidentně ztrácí kontrolu nad případem. I když… jak můžete ztratit něco, co jste nikdy neměli..? (28.12.2022)