Rozvod po taliansky

Dámy prominou,… tedy neprominou, ale mně to přesto nedá :o) To byly kdysi časy ( „ naši předkové „ se měli ). V současné době se mýdlo doma již nevyrábí a kvalitní bažinu, aby člověk pohledal :o) Na druhou stranu se společnost dostala zcela jinam, takže nic takového jako hlavní hrdina snímku, my řešit již nemusíme. Člověk se však neubrání otázce, zda-li teď, je to to pravé. Každý, nechť si odpoví sám… Při současném trendu a za podmínek, které panovaly v tehdejší Itálii, by po rašeliništích v Českém ráji člověk prošel suchou nohou (přes tu přehršel těl ) a to by rozhodně pěkný pohled nebyl :o( Snímku samotnému sluší černobílá kamera a Marcello Mastroianni v roli nešťastného manžela, toužícího po mladé dívce a vymýšlejícího, jak se zbavit své dosavadní manželky je naprosto úchvatný. Možná, kdyby na otázku, jak moc ji miluje, odpověděl slovy Jana Wericha: jako sůl, mohlo to býti i bez toho mordu :o) Všechno jde „ podle plánu „, ale ne vždy je změna, změnou k lepšímu, že pánové :o) 75% (22.07.2010)

Starší, ale výborný film s M.Mastroiannim, ktorý ako milovaný "Fefe" už tú svoju polovičku akosi nemôže vystáť. Diabolské plány mu vychádzajú, ale posledný záber filmu dokazuje, že Fefe predsa len nemyslel na všetko. Herecký výkon Mastroianniho určite stojí za pozornosť a už len kvôli nemu by ste si film nemali nechať ujsť. 80%. (26.07.2010)

Marcelo Mastroianni a jeho monology jsou prostě zárukou kvality, nejeden divák si určitě jeho postavu oblíbil... Ovšem hlavní hvězda filmu doplácí tentokrát na slabší spoluhráče (aneb jak je důležité míti Sophii), film je tak většinu času průměrný a někdy i rozbředlý. Téma filmu je sice sympatický námět na komedii, ovšem s výjimkou zmíněného Maestra jsem se ani moc nebavil. Jinak konečně jsem slyšel jedno z nejvychvalovanějších dabingových spojení Voska - Mastroianni a musím uznat, že pověsti nelžou a že ti dva si opravdu sedli. (24.05.2010)

Kujme pikle, pikle kujme:-) Obrazotvornost děsivě inspirující. Jak Marcello pravil, v Itálii je rozvod téměř nemožný. Proto hledal tisíc důvodů, jak ho uskutečnit, ale ne z vlastní viny. Jeho vztah zavánějící incestem, manželčino fňukání, musel se trápit:-) Na mě však v tom knírku působil až seladonsky, ne jako oddaná milující bytost. Co bylo zajímavé, tak vystižení oné doby, kdy panovaly jiné mravy. Být paroháčem bylo potupou téměř pro celé město. Čekala jsem soucit, ale tolik opovržení. Závěrečné vyústění bylo trefné. Opravdu není vše tak, jak se tváří. Marcello hrál skvěle ztrápeného muže. Hravě zastínil všechny další účinkující. (23.07.2010)

Na svou dobu šlo bezpochyby o satiricku pecku, která si dobírala tradiční konzervativní morálku, pokrytectví spojené s ochranou tzv. cti, dominantní vliv církve a vůbec ten zastaralý životní styl italského venkova, který odpovídal rozložení společnosti někdy z 19. století v době, kdy Itálie žila konzumní život 2. poloviny 20. století. Dnes už je snímek přece jen trošku zastaralý vzhledem k tomu, že se zrychlilo tempo vyprávění, ale především proto, že společnost a nejen ta italská je zkrátka už o půl století úplně jinde a čelí úplně jiným problémům. Nejenže jsou dnes v Itálii rozvody povolené, ale stejně jako jinde, jsou tak snadné, že by stálo za úvahu jejich zánik trochu ztížit a především zkomplikovat život těm, co ho považují za permanentní mejdan. Jestli si u nás politici pořizují milenky a bez zábran se rozvádějí, aniž by měli potřebu cokoliv utajovat, svědčí to o tom, že jsme možná až moc tolerantní. Na Germiho snímku je ještě dnes potřeba ocenit výborné herecké výkony v čele se slizkým a mondénním Marcellem Mastroiannim v roli šlechtice, který prochází krizí středního věku a chce svou opotřebovanou manželku nahradit. Celkový dojem: 75 %. (11.03.2010)