Wallander

Kurt Wallander je asi ta nejdepresivnější a nejsmutnější postava detektiva, která kdy spatřila obrazovku nebo plátno. Zajímavé je, že se už jedná asi o 3 adaptaci knižní detektivní série, kterou nejprve logicky zfilmovali Švédi jako filmy a pak následně jako seriál, aby se na to vrhli Britové. Musím pochválit, že se nerozhodli přenést děj do Británie, ale nechali ho stále ve Švédsku ve městečku Ystad, kde se natáčelo a natáčeli se i předchozí adaptace. Dokonce se ve stejné oblasti pohybovaly najednou 2 filmařské týmy točící právě osudy detektiva Wallandera. Jak britský, tak švédský. Ale působí malinko úsměvně, když všechny postavy hovoři anglicky, ale čtou si švédské noviny, nebo když píší email, tak nahlas předčítají text v angličtině, aby byl pak záběr na obrazovku s textem ve švédštině. Nicméně zpět k postavě Wallandera. Někoho tak unaveného a zničeného životem jste asi ještě neviděli. Kurt má rozpadlé manželství, těžké vztahy s otcem a v rámci případů mu umírá celkem dost velký okruh přátel, spolupracovníků nebo očitých svědků a to většinou přímo před jeho očima a pozůstalí si na něm vybíjejí zlost. Zkrátka jeho práce ho ničí, ale je to skoro to jediné co má, takže se jí věnuje v podstatě nepřetržitě. Není proto divu, že svoje pocity pak utápí v alkoholu, zanedbává hygienu a jeho fyzický a duševní stav není nejlepší. Většinu lidí by už tohle dohnalo k sebevraždě. To vše v naprostém brilantním hereckém podání Kennetha Brannagha, kdy mu uvěříte každou emoci. Season 1: Sidetracked: Úžasně natočená a hned šokující scéna, kdy se před Wallanderem upálí v poli řepky mladá dívka. Jsou zde vysoce kontrastní barvy, takže sytě žlutá pole a sytě modrá obloha evokují švédké národní barvy. Stejná žlutomodrá je pak používána i v úvodních titulcích. Firewall: Napínavý příběh, kdy člověk netuší, kam ho to zavede, ale vyústění mi přišlo přehnané. Globální kyberterorismus s cílem uvrhnout svět do chaosu se do takového prostředí moc nehodí. One Step Behind: Opět poctivá detektivka, kdy se nám Kurt propadá do stále větších depresí, jelikož zde je případ trochu osobnější, než jiné. Season 2: Faceless Killers: Tentokrát ožehavá otázka přistěhovalectví z arabských zemí. Seriál se s tím vyrovnává vkusně a Wallander zde zpraví jeden čin, který ho uvrhne do těžké deprese. The Man Who Smiled: Wallander tentokrát zpočátku uprchl na pár měsíců do klidu, aby se srovnal, ale žádost o pomoc od přítele, kterou nejprve odmítne, ale tragédio ho donutí se jí ujmout ho pomalu vrací zpět. The Fifth Woman: Pěkně vygradované a při emociálním závěru se konečně pro Kurta trochu blýská na lepší časy. Všechny díly jsou velmi nádherně nasnímány. Kamera zabírá záběry pěkné, ale zároveň trochu temné a tajemné krajiny jižního Švédska. A vše podepřeno velmi tklivou melancholickou hudbou. Nemůřu se dočkat 3. série, která se právě natáčí. (11.08.2011)

1.seria zatial velke sklamanie. Na rozdiel od ostatnych nezdielam nadsenie, naopak, Wallander sa mi javi ako velmi priemerna kriminalka v porovnani s inymu kuskami v tomto zanri. Kenneth je vyborny, hudba tiez, prostredie nadherne a zaroven pochmurne, ale celkovo je to pre mna bohuzial nezazivna nuda a pristihla som sa, ze diely dopozeravam na trikrat a len preto, aby som samozrejme zistila, kto je vrah. Ale zamyslela som sa aj nad tym, ci by mi chybalo, keby som to nevedela. A odpoved je: asi nie. (07.06.2015)

Wallander je dalším detektivním klenotem BBC. Záleží, jak komu co sedne, ale mě osobně Wallander oslovuje o něco více než samozřejmě skvělí Sherlock a Luther ze stejné stáje. Fakt je ten, že pojetí tohoto seriálu se od zmíněných detektivů jejichž genialita hraničí s nadpřirozenem, tolik liší, že nemá smysl je srovnávat. Wallander je především o skoro uvěřitelných zápletkách a atmosféře. Ta je zde neustále tísnivá, ponurá, sychravá, bezvýchodná zkrátka takové severská, jednotlivé epizody jsou bravurně a umělecky zrežírovány a vždy se nesou o poklidném tempu, přičemž závěr vždy přinese gradaci, napětí a většinou další bezvýchodnost. Kennetha Branagha jsem předtím nemusel. Respektoval jsem jej jako kvalitního herce, ale byl mi nesympatický zdánlivě snobským přístupem ke svému řemeslu, hodně divadelně laděných projektů atp. Ale zde dokazuje, že je mistrem jakéhokoliv, i filmového herectví. Jeho minimalistické ztvárnění zdeptaného, životem ubíjeného detektiva, který si neumí zachovat odstup od své práce a krutého světa, přesahuje pouhé standartní odehrání seriálové role. Branagh zde opravdu předvádí něco co pro neznalost méně blbého termínu nemohu nazvat jinak, než hereckým koncertem. Existuje zažitý pojem „severská detektivka“, pro mě její nejlepším reprezentantem tedy rozhodně nebude trilogie Milénium, ale právě byť angličany natočený Wallander. Závidím občanům Spojeného království, když mohou vidět že jim veřejnoprávní televize za jejich peníze přináší nějakou protihodnotu, takový pocit asi nezažiju. I přes nepříliš povzbudivé vyznění seriálu je pro mě jeho sledování větším důvodem k optimismu, než shlédnutí pouhých pár mučivých scén z čétečkovské a čecháčkovsky provinční nové Sanitky, nebo Vyprávěj. (27.09.2013)

Řada první, díl první: Jednoznačně za pět. Jsem rád, že se do tévé po dlouhé době konečně dostala pořádně atmosférická detektivka. První příběh je krutý, pomalý (ale ne poklidný a už vůbec ne nudný), mrazivý a každou minutou z něj cítíte tíseň a beznaděj. Tomu vydatně pomáhá do nejchladnějších odstínů všech barev stylizovaná kamera (záběry na pole s řepkou jsou dost kontrastující výjimka) a prazvláštní, ale stoprocentně působivá psycho-hudba. Kenneth Branagh je skvělý, takže čekám na pokračování a doufám, že bude stejně dobré._____Díl druhý: Tentokrát čtyři hvězdy, a to hlavně za (jak to napsat a nespoilerovat) jednu ženskou postavu, která smrděla jako velké klišé už od samého začátku. Tak. Jinak opět kvalitní podívaná, která si veškerá pozitiva první části naštěstí zachovala._____Díl třetí, závěr první řady: Nejlepší příběh ze všech, pět hvězd podruhé. Pocit beznaděje a zmaru, který z něj teď cítím, sice není nejpříjemnější, je studený jako led a děsí tím, jak je uvěřitelný, ale stejně musím smeknout. To, co Branagh předvedl, nemá obdoby. Bože, něco tak tísnivého a zároveň poutavého jsem opravdu dlouho neviděl. Wallander je jednoznačně špičková krimipodívaná, která ale naneštěstí doplácí na pozdní vysílací čas - v neděli v jedenáct večer si jí všimne málokdo, což je škoda._____Řada druhá, díl první: Tak dnes to bylo slabší. Nepříliš zajímavá vražda, ne moc zajímavé pátrání... Zato ale dobré scény z Wallanderova soukromí, rozvíjení vztahu s dcerou a otcem... Díky tomu a hlavně díky strhující závěrečné půlhodině s jedním výstřelem, suspendací a scénou na pouti, bych tomuhle dílu dal tak 3,5 hvězdy. Snad se seriál s další částí polepší._____Řada druhá, díl druhý: Skvělé! Za tenhle díl bych snad dal i šestou hvězdu, kdyby to bylo možné. Scény, jako je třeba Kurtův počáteční "návrat do civilizace", se jen tak někde nevidí. A to je přitom jen obyčejný rozjezd. Wallander dělá všechny ty věci, na které jsme si už zvykli. Truchlí, trpí, ale zároveň doufá, že všechno bude lepší, a proto se (úspěšně nebo ne) zkouší změnit. Dočkali jsme se smrti, boje o život, další výborné scény s otcem a dcerou, dočkali jsme se Kurtova návratu do služby... A to všechno na pozadí napínavého pátrání po příčinách jedné neobvyklé vraždy. Super! Pět hvězd zůstává._____Řada druhá, díl třetí, závěrečný: Není co řešit. Seriál skončil a to nejlepší si schovával nakonec. NEJděsivější vraždy, NEJatmosféričtější pátrání, NEJvětší pocit toho, že je všechno v háji a taky NEJvětší úlevu, která přichází pak. Vy, kdo jste viděli, víte, o čem mluvím._____Co se celkového hodnocení týče, mých pět absolutních hvězd si Wallander zaslouží. Na televizní poměry (a nejen ty) se jedná o ojedinělý projekt s až neuvěřitelně civilně lidským hrdinou, který si získá každého, a v němž se každý alespoň jednou určitě pozná. Kennethu Branaghovi a jeho dojemně tragickému drsňákovi vysekávám poklonu. (06.09.2010)

Výborná série kriminálních příběhů, kde v roli policistů neuvidíte po zuby ozbrojené, svalnaté drsoně ani jasoně s kapacitou a výkonem mozku směle konkurujícími zařízením v NASA. Tyto příběhy ale mají jednu velkou výhodu, přibližují se postavě a práci policisty co nejblíže to jde. O to drsnější pak detektiv Wallander řeší případy. Přes zdánlivou obyčejnost si však Kurt Wallander rozhodně připíše dvě NEJ. V kategorii "nejubrečenější policista" prostě nemá konkurenci a taktéž bych ho ráda nominovala i do kategorie "policista s nejprotivnějším vyzváněním v mobilu". Stále však doufám, že bude plakat i zvonit v dalších příbězích, protože tohle je opravdu skvělé dílo. (06.04.2011)