Série(4) / Epizódy(12)
Obsahy(1)
Kurt Wallander (Kenneth Branagh) vede kriminalistické oddělení Ystadské policie. Jeho denní náplní je výslech podezřelých a vyšetřování vražd, ani po letech ale nedokáže ze své podstaty pochopit násilí, které ho stále obklopuje. Do svého zaměstnání je však maximálně ponořen, což v důsledku vede krom obdivuhodného nasazení a schopnosti empatie s oběťmi také k věčné únavě a faktu, že mimo práci nemá krom dospělé dcery nikoho; manželka ho opustila a na budování přátelských vztahů není čas.
Filmová série o třech devadesátiminutových dílech byla v roce 2008 natočena ve Švédsku podle novel švédského spisovatele Henninga Mankella. Vzhledem k příznivému ohlasu kritiky i publika by v příštích letech mělo dojít k natočení dvou dalších třídílných sérií.
(StarsFan)
Videá (7)
Recenzie (225)
"Wallander" těží nejen z výborných hereckých výkonů (kromě K. Branagha vyčnívá především David Warner v roli Kurtova otce), ale především z výrazné atmosféry, jak je ostatně pro severské detektivky (ať už filmové či literární) typické. A britská koprodukce také rozhodně nebyla na škodu. Seriál se svým pojetím drží ducha knižní předlohy a při jeho sledování jsem si nemohl nevzpomenout nejen na romány H. Mankella, ale i Pera Wahlööa a Maj Sjöwallové (kteří Mankella ostatně svojí tvorbou znatelně ovlivnili), A. Indridasona nebo třeba Johna Harveyho či Reginalda Hilla. ()
Kdybych chtěla bejt jó protivná, podotkla bych něco v tom smyslu, že tihle utahaní, vyhořelí kriminalisté mi přijdou podobní jeden druhému jako vejce vejci a rozdíly mezi vejci jsou schopné vnímat tak možná slepice, zatímco Faidra neztrácí podobnými podružnostmi čas. Jelikož po třech probdělých nocích s miminem s klubajícími se zuby nějak nemám sílu už ani být protivná, ocituju jen slova klasikova, že vyprávět o tragických věcech tragicky je jako jíst škvarky zalité rozpuštěným sádlem a přikusovat k tomu máslo a že kdyby se na olympiádě soutěžilo ve zdeptanosti, Švédsko by se dík Kurtu Wallanderovi topilo ve zlatě. Ani nevím, jestli jsem měla větší chuť toho chlapa vzít kolem ramen, objednat mu pivo a pak mu v nějaké přilehlé místnosti vyšukat mozek z hlavy, nebo s ním pořádně zatřást a sdělit mu, že člověk v jeho stavu nemá u policie co dělat. Jelikož Branagh pořád stojí za nějaké to zmuchlané prostěradlo mezi honem na lišku a odpoledním čajem, asi by to vyhrála první možnost, ale dost těsně. Nějak mi tihle detektivové s vyhaslým pohledem a permanentním strništěm přijdou jak beznadějný klišé a snaha chmurnit za každou cenu krapet laciná. Podobně jako Marigold jsem si vzpomněla na Larssonovo Milénium s tím rozdílem, že nehorázně přeceněná mi přijdou obě díla. No nic, pochmurně se zvednu ze své pochmurné židle v pochmurném domě v pochmurném severním kraji a půjdu zkontrolovat své nepochybně pochmurně se tvářící mládě, abych mu chmurně pomazala dásně mastičkou a zachmuřeně ho utěšovala "neřvi, trubko, bude hůř," ale ještě předtím dodám něco jen tak bokem pro ty, kteří se ohánějí sebevražednou depkou severských zemí. Depresemi trpí daleko víc Američanů a Kanaďanů než Skándinávců a co se sebevražedného skóre a duševního zdraví celkově týče, je na tom Švédsko nejen líp než země bývalého sovětského bloku, Čína nebo Japonsko, ale taky než ČR, Švýcarsko nebo Francie, ale vsadím se, že o galské pochmurnosti jste nikdo v životě neslyšel, n' est pas? Ať žije stádnost a stereotyp. Že si tady většina lidí honí triko žvásty o věcech, o kterých nemá ponětí, na to jsem dávno zvyklá, ale dělat to i v takovém tématu, to je příliš velký cynismus i na mě. ()
Pokud někde pracují maximálně schopní tvůrci, kteří i z neoriginálního námětu (kriminální linky), dokáží vytvořit originální kousek (všechno ostatní), je to v BBC. Spolu s Lutherem a Sherlockem je Wallander kriminalistou, který práci dal vše a ona si to bezezbytku vzala. Ta životní únava z nepochopitelnosti tohoto světa jakoby vypadla z nějakého Shakespearova díla, tudíž proto ani nepřekvapí Kenneth Branagh v hlavní roli, který se svého partu zhostil naprosto dokonale. Věčné strniště, vrásky na čele, vaky pod očima a pohled plný prázdnoty, se nakonec stanou tím, co Wallandera dělá absolutně netuctovým a zajišťují mu tak místo ve vrcholných pozicích žánrové tvorby. Plus excelentní kamera a fantastická hudba. ()
1. série se rozjíždí (hlavně první díl je takové severské klišé), ale 2. a 3. série už je nádherná. Výtky mám vždy k dílům, které se neodehrávali ve Švédsku. Poslední série se rozjíždí slabším dílem z Jižní Afriky, další má slabší detektivní linii a v posledním dílu je detektivní linie upozaděna s ohledem na nemoc hlavního hrdiny, ale zase stojí za to a je dle mě kvalitním zakončením celého seriálu (tedy doufám, že už nebudou na něj navazovat). Kenneth Branagh mě konečně dostal jako herec. ()
Nemám slov!!! Zřejmě nejlepší krimi seriál co jsem viděl ( na stejnou úroveň bych řadil ještě seriál Hlavní podezřelý). Třetí část One Step Behind je naprosto famozní. Herectví Kennetha Branagha v tomto seriálu nejlepší co jsem u něj viděl a kamera absolutně excelentní. Pravý opak amerických stupidních seriálů, pomalé tempo, vykreslení postav, dlouhé záběry, nádherná práce kameramana, detaily, napětí, výborná hudba, prostě filmový zážitek. Jen doufám, že přibudou další díly a moc se na ně těším. Neuvěřitelná věc 4.řada právě běží na STV 2, ještě ji neviděli ani v Británii a USA a na Slovensku běží se slovenským dabingem. Zatím jsem viděl první dva díly a jsou opět skvělé!!! 1.řada 100% 2.řada 100% 3.řada 90% 4.řada 90% ()
Galéria (122)
Zaujímavosti (7)
- Natočeno podle knihy „Psi z Rigy“ od Henninga Mankella. (LaCasita)
- Téma agentů KGB v díle „The Dogs of Riga“ je dané tím, že knižní předloha „Hundarna i Riga“ vyšla v roce 1992 – pouze rok poté, co se Lotyšsko definitivně odtrhlo od Sovětského svazu. (Ezis)
- Závěrečná přestřelka v 3. epizodě 2. série s názvem „The Dogs of Riga“, po které policisté nechají ležet na zemi svého mrtvého kolegu (Artūrs Skrastiņš), se odehrává před zdí, na které je nasprejovaný lotyšský nápis: „Savāc aiz sevis!“, což v překladu znamená: „Sesbírej po sobě odpadky!“. (Ezis)
Reklama