Wallander

Horší přebarvenou, přeefektovanou a přeafektovanou pitomost jsem snad ještě neviděl, alespoň co se detektivek týče. Ačkoli jsem měl ty nejlepší úmysly, do druhé poloviny seriálu jsem se už nedovedl vrátit. I tak mám potíže obraz masochistického periodicky kničícího Branaghova policajta vymazat z paměti. (24.04.2012)

Kenneth Branagh je jako Wallender výborný, divák mu tu únavu a flustraci věří do poslední vrásky. Wallender není typický drsňácký detektiv s absencí osobního života. Snaží se žít "normálně", ale lidi jsou prostě svině a nedovolí mu to. Dokonce dojde i na slzy. Atmosféra tohoto seriálu je stejně úžasná jako Kenneth, ty záběry na švédskou krajinu jsou lahůdka. Takže pokud si myslíte, že váš život stojí za ho*no, podívejte se na Wallendera, zvedne vám to náladu. (11.02.2012)

První, co mě zarazilo - že se to odehrává ve Švédsku, jsou tam švédské texty, reálie, všechno... ale mluví se tam anglicky? E? Ok, s tím můžu žít, ale nadšenej nejsu. Tom Hiddleston aka kudrnáč mlady péro hošánek mě zarazil, že vypadá kudrnatě, ale to jen tak pro zajímavost. Teď k Wallanderovi samotnymu. Kenneth Branagh je myslím solidní herec a není v podstatě nic, co by mi na něm vadilo. Akorát ty děje. V prvním díle to bylo silně předvídatelné, v druhym trošku míň, ale nakonec taky. Jinak napětí jsem u toho žádné nepociťoval, což není moc dobrá vizitka. Holt okopírovat severskou atmosféru není jen tak, že. Ten třetí díl byl ale krásná ukázka ideálně depresivní filmařiny. Všechno se sere a co se nesere, stejně neni vesely. Dokonce se to vyvrbí dost překvapivě a tím si mě asi Wallander docela získal. V druhé sérii si mě Wallander získal ještě víc. Musim si nasypat na hlavu a říct, že atmosféra teda hustá často je. Děkuji. Pěkně pochmurně se nám to vyvíjí i ve třetí sérii, která je asi nejlepší a člověk z ní má zákonitě pocit, že ten jeho osobní život stojí za hovno. V profesním životě to zas má tak, že sice všechno vyřeší, ale ty oběti a další mrtví mu na náladě nepřidaj. A čtvrtá zas trochu upadá - sice africkej díl dobry, ale ten druhej, s motorkářema nic moc. A jak se zpívá v té písničce: "Tak jdeme do finále, poslední tóny zní..." a my jsme u posledního dílu. A ten se vydařil, hlavně tím, že z Wallandera nedělá borce, kterej za život vyřeší 300 tisíc případů, ale raději má dá pořádnej důvod, proč s jeho prací skončit. Paráda. Tenhle seriál mě nakonec příjemně překvapil a určitě stojí za pozornost... (16.01.2017)

Typický škandinávsky kriminálny seriál, ktorému chýba len máločo od dokonalosti. Výborne vybraný vyšetrovateľ, typický občasný problém s alkoholom, s rodinou, osobným životom a zanietenosť pre prácu. Najviac ale vychvaľujem scenár. Väčšina epizód je prepracovaná, zaujímavá a častokrát prekvapujúca. Dielko, ktoré stálo za to natočiť. Severskú atmosféru ani nie je nutné pripomínať, oni vedia, ako to robiť. (28.02.2017)

Kurt Wallander je asi ta nejdepresivnější a nejsmutnější postava detektiva, která kdy spatřila obrazovku nebo plátno. Zajímavé je, že se už jedná asi o 3 adaptaci knižní detektivní série, kterou nejprve logicky zfilmovali Švédi jako filmy a pak následně jako seriál, aby se na to vrhli Britové. Musím pochválit, že se nerozhodli přenést děj do Británie, ale nechali ho stále ve Švédsku ve městečku Ystad, kde se natáčelo a natáčeli se i předchozí adaptace. Dokonce se ve stejné oblasti pohybovaly najednou 2 filmařské týmy točící právě osudy detektiva Wallandera. Jak britský, tak švédský. Ale působí malinko úsměvně, když všechny postavy hovoři anglicky, ale čtou si švédské noviny, nebo když píší email, tak nahlas předčítají text v angličtině, aby byl pak záběr na obrazovku s textem ve švédštině. Nicméně zpět k postavě Wallandera. Někoho tak unaveného a zničeného životem jste asi ještě neviděli. Kurt má rozpadlé manželství, těžké vztahy s otcem a v rámci případů mu umírá celkem dost velký okruh přátel, spolupracovníků nebo očitých svědků a to většinou přímo před jeho očima a pozůstalí si na něm vybíjejí zlost. Zkrátka jeho práce ho ničí, ale je to skoro to jediné co má, takže se jí věnuje v podstatě nepřetržitě. Není proto divu, že svoje pocity pak utápí v alkoholu, zanedbává hygienu a jeho fyzický a duševní stav není nejlepší. Většinu lidí by už tohle dohnalo k sebevraždě. To vše v naprostém brilantním hereckém podání Kennetha Brannagha, kdy mu uvěříte každou emoci. Season 1: Sidetracked: Úžasně natočená a hned šokující scéna, kdy se před Wallanderem upálí v poli řepky mladá dívka. Jsou zde vysoce kontrastní barvy, takže sytě žlutá pole a sytě modrá obloha evokují švédké národní barvy. Stejná žlutomodrá je pak používána i v úvodních titulcích. Firewall: Napínavý příběh, kdy člověk netuší, kam ho to zavede, ale vyústění mi přišlo přehnané. Globální kyberterorismus s cílem uvrhnout svět do chaosu se do takového prostředí moc nehodí. One Step Behind: Opět poctivá detektivka, kdy se nám Kurt propadá do stále větších depresí, jelikož zde je případ trochu osobnější, než jiné. Season 2: Faceless Killers: Tentokrát ožehavá otázka přistěhovalectví z arabských zemí. Seriál se s tím vyrovnává vkusně a Wallander zde zpraví jeden čin, který ho uvrhne do těžké deprese. The Man Who Smiled: Wallander tentokrát zpočátku uprchl na pár měsíců do klidu, aby se srovnal, ale žádost o pomoc od přítele, kterou nejprve odmítne, ale tragédio ho donutí se jí ujmout ho pomalu vrací zpět. The Fifth Woman: Pěkně vygradované a při emociálním závěru se konečně pro Kurta trochu blýská na lepší časy. Všechny díly jsou velmi nádherně nasnímány. Kamera zabírá záběry pěkné, ale zároveň trochu temné a tajemné krajiny jižního Švédska. A vše podepřeno velmi tklivou melancholickou hudbou. Nemůřu se dočkat 3. série, která se právě natáčí. (11.08.2011)