Wallander

Tak na tomto seriálu je jedinečná jeho atmosféra. Určitě to je za poslední dobu jeden z nejkvalitnějších krimi seriálů, co jsem viděl. Kenneth Branagh v postavě Wallandera to se svojí výjimečností hraje opravdu neuvěřitelně přesvědčivě. Ostatně jeho nevšední herectví funguje dobře i v jiných filmech. Nutno dodat, že navíc si jeho postavu, která má velký smysl pro spravedlnost a vypadá úplně obyčejně, nelze prostě neoblíbit. Co říci závěrem? Všechna rozuzlení příběhů stojí opravdu za to. Jsou totiž skutečně vymakané, nečekané a přitom úplně prosté. (30.01.2011)

Kenneth Branagh je jako Wallender výborný, divák mu tu únavu a flustraci věří do poslední vrásky. Wallender není typický drsňácký detektiv s absencí osobního života. Snaží se žít "normálně", ale lidi jsou prostě svině a nedovolí mu to. Dokonce dojde i na slzy. Atmosféra tohoto seriálu je stejně úžasná jako Kenneth, ty záběry na švédskou krajinu jsou lahůdka. Takže pokud si myslíte, že váš život stojí za ho*no, podívejte se na Wallendera, zvedne vám to náladu. (11.02.2012)

Seriál s perfektní kamerou a hodně dobrými herci tady sklízí většinou jen pochvalné zmínky, takže pár kritických poznámek nejenomže mu neublíží, ale navíc se mezi těmi oslavnými ztratí. ____ Každý, kdo se rozhodne vydat do drsně ponurého světa detektiva Wallandera, musí počítat s tím, že uvidí: asi tak 10 000 záběrů na pole s různými rostlinami (i když moc hezky snímané) , přibližně 5 000 záběrů na Kennetha Branagha v autě (braného z různých úhlů), překvapivě hodně scén, kde se vyskytují vycpaná zvířata a v každém díle minimálně jednu scénu s brečícím hlavním detektivem a jednu, jak vyspává na různě nevhodném nábytku opici z červeného vína. _____Je tedy zjevné, že práce to pro něj není nejvhodnější a měl by se poohlédnout po něčem jiném, nejlépe v zemědělství nebo v lese, vzhledem k tomu, jak často se v takových prostředích pohybuje a hledá mrtvoly. Jenomže detektiv je po svém otci (který celý život maluje furt dokola jeden obraz) a změn se děsí. Navíc se děsí i života, protože jak jen může, prchá ze svého soukromí do práce. Takže nějakou romantickou linku není možné očekávat. _____ Samozřejmě musí divák přijmout hru, že Švédsko je jakási obskurní země, kde je každý druhý obyvatel sériový vrah s rafinovaným motivem a každý první obyvatel potenciální oběť zavražděná obzvlášť brutálním způsobem. Je to země šílenců a násilníků, kde hlavně mladé dívky nemůžou od života čekat nic lepšího než znásilnění. A to jen ty šťastnější, ty méně šťastné rovnou skončí rozsekané lodním šroubem. _____V poslední sérii mi chyběl Tom Hiddleston , a to přestože jeho hlavním úkolem v prvních dvou sériích bylo hrát motovidlo a hromosvod Wallanderových chmur a špatných nálad. Čekala jsem, že jejich vztah bude mít pointu, když mezi nimi vlastně bylo pouto /jakoby/otce s /jakoby/synem, kteří k sobě stále nemůžou najít cestu. Bohužel, Hiddleston se beze zmínky vypařil, a i když jeho úloha byla malá, citelně sérii scházela. _____ Wallander, přestože výtečně zahraný a natočený, je podle mě až toporný svou snahou ukázat, jak vše kolem je marné a děsuplné. A trochu logiky by mu taky neuškodilo. Například brilantnímu detektivovi Wallanderovi by už mělo dojít, že zavolat někam je rychlejší, než tam doběhnout. /23. 4. 14./ (23.04.2014)

Kdybych chtěla bejt jó protivná, podotkla bych něco v tom smyslu, že tihle utahaní, vyhořelí kriminalisté mi přijdou podobní jeden druhému jako vejce vejci a rozdíly mezi vejci jsou schopné vnímat tak možná slepice, zatímco Faidra neztrácí podobnými podružnostmi čas. Jelikož po třech probdělých nocích s miminem s klubajícími se zuby nějak nemám sílu už ani být protivná, ocituju jen slova klasikova, že vyprávět o tragických věcech tragicky je jako jíst škvarky zalité rozpuštěným sádlem a přikusovat k tomu máslo a že kdyby se na olympiádě soutěžilo ve zdeptanosti, Švédsko by se dík Kurtu Wallanderovi topilo ve zlatě. Ani nevím, jestli jsem měla větší chuť toho chlapa vzít kolem ramen, objednat mu pivo a pak mu v nějaké přilehlé místnosti vyšukat mozek z hlavy, nebo s ním pořádně zatřást a sdělit mu, že člověk v jeho stavu nemá u policie co dělat. Jelikož Branagh pořád stojí za nějaké to zmuchlané prostěradlo mezi honem na lišku a odpoledním čajem, asi by to vyhrála první možnost, ale dost těsně. Nějak mi tihle detektivové s vyhaslým pohledem a permanentním strništěm přijdou jak beznadějný klišé a snaha chmurnit za každou cenu krapet laciná. Podobně jako Marigold jsem si vzpomněla na Larssonovo Milénium s tím rozdílem, že nehorázně přeceněná mi přijdou obě díla. No nic, pochmurně se zvednu ze své pochmurné židle v pochmurném domě v pochmurném severním kraji a půjdu zkontrolovat své nepochybně pochmurně se tvářící mládě, abych mu chmurně pomazala dásně mastičkou a zachmuřeně ho utěšovala "neřvi, trubko, bude hůř," ale ještě předtím dodám něco jen tak bokem pro ty, kteří se ohánějí sebevražednou depkou severských zemí. Depresemi trpí daleko víc Američanů a Kanaďanů než Skándinávců a co se sebevražedného skóre a duševního zdraví celkově týče, je na tom Švédsko nejen líp než země bývalého sovětského bloku, Čína nebo Japonsko, ale taky než ČR, Švýcarsko nebo Francie, ale vsadím se, že o galské pochmurnosti jste nikdo v životě neslyšel, n' est pas? Ať žije stádnost a stereotyp. Že si tady většina lidí honí triko žvásty o věcech, o kterých nemá ponětí, na to jsem dávno zvyklá, ale dělat to i v takovém tématu, to je příliš velký cynismus i na mě. (19.03.2012)

Další povedená detektivní série z britských ostrovů, navíc podle severské předlohy, takže toto spojení je na světě asi to vůbec nejlepší a zároveň fungující tak, jak má. BBC opět potvrdilo kvality, Švédi potvrdili kvality a litovat snad lze jen toho, že není víc dílů, románů má Mankell v zásobě dost a diváci by se jistě také nezlobili. Pokud jde o seriál je hodně psychologický, depresivní, bohatý na ponuré detektivní zápletky, vynikající případy vražd a také skvělá hudba. Kenneth Brannagh je samozřejmě prvkem sám o sobě - odborník na Shakespeara, který má jako vedlejšák učení v Bradavicích, tady podává svůj nejlepší výkon, to se nebojím tvrdit, neboť to tak nejspíš opravdu je. Věčně unavený, ospalý, smutný a neoholený s tím nejprotivnějším vyzváněním na světě o kterém můžu říct, že je to to jediné, co mě na celém seriálu vyloženě sere. Jinak i já musím zmínit Lokiho, tedy Toma Hiddlestona, u kterého mě mrzí, že se objevil jen v první sérii, rozhodně by si zasloužil víc prostoru. Jako celek je Wallander další působivou detektivkou a pro mě s (opět) stoupající kvalitou jednotlivých epizod a sérií, kde za nejlepší považuji třetí, poslední řadu. 85%. (16.04.2015)