Prízrak lásky

Přeslazené melodrama s nesympatickým a slabošským donchuánem pod pantoflí Mastroiannim, jehož pro našeho diváka díkybohu alespoň vylepšil skvělý Eduard Cupák. Klasická červená knihovna opepřená mysteriozní zápletkou, kde se nabízí hned dvě možná vysvětlení, nadpřirozené nebo psychologické. Obě varianty vyvolávají otázky, jejichž nezodpovězení mne však zanechalo zcela chladným, stejně jako celý příběh o lásce bez hranic...božínku. Dvě hvězdy za český dabing a podříznutou domovnici. (30.03.2020)

K pochopení tohoto nejednoznačného snového filmu je nutné si uvědomit, v jakém duševním rozpoložení se tehdy nacházela vysílená a vysilovaná Romy Schneiderová. V dubnu roku 1979 spáchal sebevraždu její bývalý manžel Harry Meyen, poté ztrácí i svou babičku Rosu Rettyovou a navíc manželství s Danielem Biasinim připomíná potápějící se loď. V tomto stavu odjela do Itálie natáčet v režii Dina Risiho PŘÍZRAK, náročný psychologický film o osudové lásce, která se mohla a zároveň nemusela nikdy stát skutečností. Téma, které je Romy blízké víc, než by si možná sama uvědomovala. Masku předčasně zestárlé, kdysi atraktivní a vyzývavé ženy jakoby ani nehrála. Vyrovnaný a v rámci vlastní kariéry nepochybně atypický výkon odehrává i Marcello Mastroianni, který ale na druhou stranu tušil, že jeho osobnost zůstane tentokrát spíše v pozadí, aby nestínila mimořádné kreaci titulní představitelky. Působivá atmosféra pochmurných listopadových mlh, měnících se nálad i citelnější porušování fikce a reality najednou mění plátno před námi v pozoruhodný příběh jedné velké lásky, jejímuž kouzlu chtě nechtě propadáme. A dovedeme-li se navíc převtělit do traumatizujících okamžiků života Schneiderové, pak plně porozumíme i základní myšlence tohoto nadpřirozeně přirozeného filmu. (01.08.2010)

Poté, co jsem se dočkala dolisu od LK, mohla jsem si přidat další dílek puzzle do svého soukromého studia filmové dráhy věčně nevděčné Romy Schneiderové. V tomto sólu Marcella Mastroianniho se Romy dočkala zajímavé práce s vlastní proměnou ve dvojím časovém horizontu a tedy dík za její herecký výkon de facto náleží týmu maskérů. Ostatně Marcellovo objevování pravdy a jeho vnitřní komentáře prostého děje tvoří základní dominantu a spolu s hudbou Rize Ortolaniho jsou tím nejlepším z celého filmu. Co na tom, že Schneiderová tak blízko vlastní smrti sehrála ducha? To už by byl přeci jen docela jiný příběh. (30.07.2009)

Snový příběh snového vztahu se záhrobní příchutí je více než hororem podobenstvím o zatuchlých koutech duše každého z nás. Z minima tu režisér i scénárista vytěžují maximum založené na výkonech obou protagonistů - Mastroianniho i nešťastné, předčasně zesnulé Romy Schneiderové. Zužovat žánr filmu do jednoznačné žánrové charakteristiky není výstižné. Spíše se dá mluvit o jakémsi uměleckém dušezpytu a o tom, nakolik toto nesnadné téma s atraktivním hereckým obsazením bylo zvládnuto. Nepředpojatý divák s touhou zaměstnávat šedou kůru mozkovou nepochybí, uchýlí-li se k pozitivní variantě své odpovědi. (17.09.2007)

Přízrak lásky je dlouhým a podrobným nahlédnutím do duše jednoho poněkud duševně nevyrovnaného a zmateného jedince. Nedá se říct, že by se v tomto případě jednalo o klasický horor, označil bych tento nádherně zahraný snímek jako vnitřní psychologické drama jednoho z nás. Vzpomínky, a snad s tím spojené i výčitky vlastního svědomí, ty dokáží hodně potrápit. Zvláště, když náhodná situace vyvolá z hloubi duše onu vzpomínku tak náhle a intenzívně. Hluboká láska, ta pravá nefalšovaná panovnice, si dokáže naši duši podmanit na celý život, i když už dávno žijeme s jinou ženou. Její moc je nedozírná a těžko se jí odolává. Jsou pak okamžiky, kdy musíme vyvinout "nadlidskou" snahu a zapojit zdravý rozum, aby jsme neskončili jako náš nešťastný a duševně utrápený hrdina Nino Conti. (28.10.2009)