Zvláštny deň

Zvláštní den, zvláštní film. Psychologické drama a na pozadí fašistická diktatura. Žena, kterou manžel i rodina přehlíží, přesto je zanícená pro fašistickou ideologii. Muž, kterého společnost odsoudila a odvrhla, protože byl jiný, homosexuál. Jejich cesty se náhodou střetnou a díky okolnostem pak zůstanou skoro celý den spolu. Setkávají se a opouštějí, čím dál tím víc je to k sobě táhne. Fašistku a zavrženého homosexuála. Řeknete si, proč. Tento film je krásný, velmi citlivý a laskavý na jedné straně, na straně druhé hřímá duce z tribuny a pochodují vojska. Podívejte se, stojí to za to. (13.05.2017)

Zvláštny film o jednom zvláštnom dni je výborne vystavaný a rovnako výborne zahraný. Skvelo využíva pomalé a neodvratné zblíženie dvoch nespojiteľných ľudí na pozadí monštruóznej oslavy návštevy Hitlera u Duceho. Film má komorné ladenie a napriek tomu mu dobré dialógy zabezpečujú potrebný spád a očakávanie, k akému finále dej dospeje. Mastroiani sa s Lorenovou stretli vo viacerých filmoch, ale v máloktorom tak vynikla drobnokresba v ich hereckých prejavoch. Niečím mi film pripomenul Madisonské mosty. (25.08.2020)

Vynikající film o osudovém sblížení dvou nešťastných lidí. Nešťastných ve své osamělosti na pozadí společenského a lidského pokrytectví, které těží ze strachu a lží mocenských ambicí fašistického režimu, který přikazuje, jen aby mohlo pár vyvolených začít uskutečňovat své zvrácené choutky o blahu lidstva. Každému je přidělena role a běda tomu, kdo se jí nechce, nebo nemůže podřídit. Ale i když je to zrůdné zobrazení fašistického režimu, tak nejde ani tak o ten režim, neboť snad za každého režimu bude někdo utiskován a všichni tlačeni do rolí, které sice přijímají, ale jen z toho důvodu, že jsou k tomu donuceni. Stále se setkáváme s xenofobními názory, které jsou uměle vyvolávány a stupňovány štvavou propagandou, do které se z neznalosti a ze strachu většinou zapojuje široká vrstva veřejnosti. Neboť odlišnosti nás děsí a jejich odmítnutím se prohlubuje vnitřní integrita těch, kteří šlapají spokojeně v davu. Nebo snad masturbace způsobuje oslepnutí? Tak to by na Zemi byli skoro všichni slepí. I když jsou, ne fyzicky, ale duševně ve své omezené schopnosti chápat ty druhé. Antonietta (skvělá Sophia Loren) je typickou ženou, která přijala roli manželky a matky, má se starat o domácnost, vychovávat pokud možno vojáky, smířit se s přezíravostí, neupřípností a hulvátstvím svého manžela a ještě ke všemu být nadšená z toho, jak je ten stát tak skvělý a báječný, když ji donutil k této roli. V ní je nešťastná, očekávájí se od ní jen povinnosti, ale žádné uznání. Může jen snít o pohlazení a tak není divu, že se vrhne na Gabriela (výborný Marcello Mastroianni), který je na ní vlídný. Gabriele má smůlu, že je homosexuál. A i když se snaží vše maskovat, je odhalen, popliván a odstraněn na bezpečné místo, kde nebude vadit ve skvělém rozvoji lidského společenství, které bylo tak ambiciózní, až pohltilo samo sebe ve své kruté aroganci. Ona se těší, že snad našla konečně někoho, kdo dokáže ocenit její prosté kvality, on tuší svůj nevyhnutelný osud, který mu naplní ochotně věrní obyvatelé, kteří snad doufají, že z toho něco kápne, či slepě věří v oprávněné potírání všeho cizího, všeho z čeho máme strach, všeho, co by nás snad mohlo v budoucnu ohrozit. Lidský život a schonost si navzájem ubližovat zřejmě lidem zůstane napořád. Bohužel však vždy z důvodů mocenských ambicí jednotlivců. Je to smutně nádherný film, který odhaluje lidskou omezenost ve své nahotě. (04.05.2010)

Na pozadí historického dramatu (Hitlerova návštěva Říma) se odehrává drama soukromé: jednodenní setkání udřené a opovrhované ženy v domácnosti s přejemnělým intelektuálem. Setkání je to prchavé a s předzvěstí pro oba, kvůli fašismu i válce, že se jejich už tak nelehká situace ještě zhorší. Teď se však ve slavnostní den Itálie zamilovala do Hitlera a Antoinetta do Gabriela, kteří se oba z různých důvodů chtějí vytrhnout ze své obvyklé trudné reality. ____ To, na co se díváme, je velmi civilně a pietně podané osudové setkání, které můžeme pozorovat téměř v reálném čase. Přesto si divákovu pozornost udrží, protože: skvělá Sofie, skvělý Marcello, výborně vygradované vyprávění. A odpudivá domovnice taky ujde. ____ Jen jsem fakt nepochopila, jak to bylo s tou její gramotností. SHRNUTÍ:  Někdy jsi v pasti okolností. (17.10.2022)

Tento film je naprosto modelovou ukázkou toho, z čeho si utahovala mimo jiné třetí Bláznivá střela (když se tam hlavní hrdina, hraný Leslie Nielsonem, ocitne na udělování Oscarů, cenu získávají filmy s popisem jako "příběh ženy, která se musí vyrovnávat se smrtí své kočky na pozadí největší letecké tragédie všech dob".) Ano, Zvláštní den je o tom, jak jsou drobné lidské osudy drceny koly tzv. velkých dějin - což je vskutku jedno z nějvětších klišé v dějinách kinematografie. Zde jsou dokonce velké dějiny připomínány takřka v každé vteřině všudypřítomným rozhlasovým vysíláním, kterému se titulní postavy marně snaží utéct. Jenže film uniká zaběhlým stereotypům vynikajícími dialogy, přesvědčivými hereckými výkony osvědčené dvojice Lorenová - Mastroianni, jakož i povedeným obrazovým ztvárněním (zejména skvělou kompozicí záběrů). A to z něj činí dílko, které by nemělo uniknout vaší pozornosti. (01.12.2006)