Včera, dnes a zajtra

O tom, že Ieri, oggi, domani je one-woman show Sophie Loren, nepochybuju. Ale o čem pochyby mám, je scenárista. Totiž film začne skvělou povídkou o jedné temperamentní dámě, která se vězení vyhýbá tak, že rodí jedno dítě za druhým. Ale od této nadprůměrné (80 %) povídky jde kvalita dolů, druhá povídka postrádá smysl (40 %) a třetí, nějaký smysl má, ale nezaujalo mě tam nic, krom mírně odhalené Sophie (50 %). Takže musím napsat, že přes všechno, co jsem o tomto filmu slyšel, jsem zklamaný a budu si hodně dlouho pamatovat tento snímek jako ten, ve kterém exceloval jeden živel jménem Sophia Loren a ve které zklamal scenárista. Nic víc tu nestojí za zmínku či vidění. 50 %. (31.03.2013)

Tohle je zvláštně pojatý film, který se skládá ze tří příběhů. V každěm příběhu hraje vynikající herečka Sophia Lorenová a vynikající herec Marcello Mastroianni. V prvním příběhu se mi líbil originální námět. Atmosféra byla rušná a humorná. Sophia Lorenová tam hraje těhotnou a hraje ji opravdu dobře, taky Mastroianni hraje dobře. Hudba mi přišla dobrá. Tady v příběhu byly ale nejpovedenější scény, samé humorné. Když bych chtěl hodnotit první příběh, tak ode mě dostane 4*. Druhý příběh už ubíra na kvalitě. Tam už není tolik humorných scén, hudby ubylo a celé to nemá takový šmrnc. Jen snad mě povzbudily výkony, Sophia hrála bohatou ženu. Za druhý dávám bohužel 3*. Třetí mě zase celkem dost dobře povzbudil. Tady opět přibylo humoru, hudba byla o něco lepší, výkony se o hodně zlepšily. Sophia hrála prostitutku, hrála ji opravdu dobře. Taky Mastroianni hrál, obzvlášť v tomto příběhu, nejlépe to uměl, když byl natěšený na sex a přitom k ničemu nedošlo. Třetí byl o něco lepší než první, ale stojím si za 4*. Včera, dnes a zítra je taková dobrá komedie, kromě druhého příběhu. Za celý film dávám 4*. 79% (29.04.2007)

80% - Sophia Lorenová a Marcello Mastroianni ve třech úsměvných povídkách. Oba herci v nich ukazují své mistrovství v různých, sobě navzájem kontrastujících rolích. Jedná se o film lehčího žánru s romantickou, hřejivou hudbou Armanda Trovajoliho. Milá, vyloženě hezká, divácky nenáročná podívaná. Bohužel nevybočuje ze zavedených klišé ničím, co by mě motivovalo sáhnout k vyššímu hodnocení. (20.03.2007)

První povídce vévodí Adelina, která rodí jedno dítě za druhým, aby se vyhnula lochu, jenže po sedmém (nebo kolikátém) začne být její manžel Carmine poněkud… vyšťavený. Naštěstí je ve hře i neapolitánská sounáležitost a hluboce zakořeněný odpor k justici, takže vše se v dobré obrátí. Ve druhé je hlavní postavou milánská nafrněná panička s rolskou a uťápnutým milencem a třetí kraluje Mara, římská lehká děva, jedním toužícím ctitelem z Bologne a druhým ze semináře. Ve všech povídkách ztělesňuje Sophie prototyp italské Ženy, živočišné, nevypočitatelné a temperamentní, zatímco Marcello submisivního muže, který ženě ve všech směrech podléhá a vlastně byl stvořen jen pro její rozmary. Ony ty de Sicovy komedie vlastně nejsou nijak vtipné. Ale jsou zábavné, ukřičené, přelidněné, smyslné, prostě z nich dýchá Itálie. Mám je nejradši k těstovinám. (29.12.2016)

Ve vrcholných Sicových filmech, zaštítěných známým hereckým duem Mastroianni-Lorenová, se podařilo přednímu neorealistovi zachytit absolutní momenty krajních lidských poloh. Povídkový film tento trend zachycuje v nebývalé koncentraci, která zvyšuje působivost zejména Mastroianniho výkonu (srv. ovšem i tak výtečný film DNES, ZÍTRA A POZÍTŘÍ, jenž je Mastroianniho sólem s jinými režiséry i partnerkami). Lidský přesah - pozitivní i negativní - je obsažen ve všech povídkách. Asi nejatraktivnější je kombinace cudné povětrné ženštiny a dychtivého profesionálního ctitele, mne osobně nejvíce zaujala žena z lepší společnosti a její sebestředná "nesobeckost" vůči naivnímu ctiteli. Chlad Lorenové se v této její neobvyklé kreaci vyrovná obdobným výkonům jiných dobově současných italských hereček a v něčem jakoby je ještě předčil. Je pozoruhodné opakovaně konstatovat, že nejkvalitnější díla tak trochu připomínají sopečné erupce a rozmanitost následně vznikajících krajinných typů na rozmezích jednotlivých kontinentálních ker: i zde vidíme nejnápaditější děje a příběhy, nejpozoruhodnější herecké výkony a nejinvenčnější režie, náměty i scénáře. Nadčasový film skvělého režiséra a nezapomenutelného hereckého páru patří i v tomto ohledu k tomu nejlepšímu, na co se nejen italský, český, evropský i světový divák může těšit, Již - nepletu-li se - čtvrtou generaci. (17.09.2007)