Včera, dnes a zajtra

Celkem sranda, Mastroianni je vtipný (hlavně umí být krásně otrávený), Lorenová je krásná, tu a tam je to prošpikováno nějakou tou kritikou bohatých a zkažených a moc jsem nepochopil, jestli ty tři povídky pojí dohromady nějaká myšlenka nebo co, spíš si myslím že ne a že jsou k sobě dány (ty povídky) hlavně proto, abychom se dostatečně nabažili hlavních představitelů (nemám nic proti). (15.04.2009)

Hodnotit povídkové filmy je problematické. Některé působí celistvě (Knoflíkáři), jiné jsou každý pes jiná ves (Čtyři pokoje) a řešením je asi hodnotit každou povídku jednotlivě. Ovšem u tohoto filmu neváhám hodnotit všechny stejně, třemi hvězdičkami. Není to horší nebo lepší, ani místy. Je to prostě průměr. 50% (11.04.2003)

Úchvatný povídkový film nesoucí v sobě snad všechny odstíny Itálie oněch let. Spojení Loren a Mastroianni v dialozích funguje perfektně. Miluji ten obrovský nadhled, se kterým je tento povídkový film natočen. Na tehdejší dobu je to jednoznačně, právě vzhledem ke zmíněné nadsázce, film velmi moderní. Z filmu přímo číší bezstarostnost a radost ze života. To je možná asi ten hlavní důvod, proč je v mých oblíbených. Zkrátka zlatá šedesátá. (09.12.2011)

Film, kde exceluje Sophia Loren s Marcello Mastroianni jí přizvukuje, aby mohla vyniknout. Je krásná, je nádherná, ale především je skvělá herečka, která každou roli zvládne jinak, odlišně a vy nemáte pocit, že koukáte na jednu a tu samou postavu. Však také nekoukáte. Zábavné tři povídky, které jsou navíc i chytré. (30.09.2017)

De Sica v na prvý pohľad komerčnejšom ladení ako niektoré jeho vážnejšie neorealistické diela. Lenže je otázne, či vôbec pri zobrazovaní svojskej talianskej nátury niečo ako rozdelenie na diváckosť a umeleckosť je vôbec potrebné či možné. Taliani sú proste Italové a hotovo a Sophia s Marcellom sú ich vlajkonosičmi. Ten druhý predstavuje určitú podpapučovitosť takzvaného talianskeho macha v troch odlišných polohách, pričom sa mu asi ani nikto z nás nebude čudovať. (23.12.2017)