Green Lantern

Překvapivě Fájn... Za originalitu Zvyšuju jednu Hvězdu!:) Bylo tady Vše.. Spiderman, Batman, Ironman.. Ale přijít ze Zelenou Lampou Je pořádně Tvrdý Oříšek a Povedl se! Mě osobně by nic takového Nenapadlo! Cambell je pašák! k Filmu: Reynolds Ustál.. Kerolájn byla k svléknutí.. A Záporák Super! Chtěl bych ho vidět v Hororu! (20.07.2012)

Parafrází slavného Pratchettova výroku „v každé tlusté dívce je hubená dívka a spousta čokolády“ bych řekl, že i ten nejrozporuplnější film skrývá nějakou pravdu či lekci ze života. Třeba Green Lantern udílí přese všechnu svou průměrnost jednu velice užitečnou lekci všem scénáristům: můžete si vytvořit obřího lovecraftovského démona (Parallax), se kterým film operuje v první polovině, stejně vám ale ve druhé půli nezbude než nasadit i jednoho ryze lidského záporáka (vědec Hector Hammond), protože se samotným démonem prostě nevystačíte. Tvůrci Thora, který se stejně jako Green Lanthern nezdál pro filmové plátno moc vhodný, také věnovali pár minut Frost Giantům a Destroyerovi, ale ve výsledku koncentrovali veškerou energii na vytvoření záporáka v lidském Lokim a slavného protivníka Thora, mořského hada Jörmungandra, raději úplně vynechali. Ačkoliv by s tím kritici antropocentrismu asi nesouhlasili, filmovým tvůrcům zkrátka nezbývá než padoucha co nejvíce polidštit, nebo jej alespoň co nejvíce vztáhnout k člověku. Proto Lovecraft neustále zdůrazňoval, že jeho obrovské nestvůry jsou vlastně nepopsatelné či nevyslovitelné, a Ridley Scott v prvním Vetřelci zbudoval s designéry na neznámé planetě havarované kosmické plavidlo doslova mimozemských rozměrů, ale posádku nakonec konfrontoval s poměrně malými vetřelci, a tvůrci ostatních pokračování už si s nějakým vetřelčími základnami nebo planetami nedělali vůbec hlavu. Jak zobrazit skutečně obří monstrum a nemuset si vedle něj vymýšlet ještě lidské záporáky, to je hádanka, která se zatím žádnému umělci vyřešit nepodařila. Velký monstra fungují spíše v imaginativní rovině a Parallax z Green Lantherna, který musí nakonec ve druhé půli vyklidit pole pro Hectora Hammonda, je toho dobrým důkazem. (10.10.2011)

Nyní si spolu uděláme film. Na dobrý akční sci-fi film potřebujeme: Dva prsteny z Arabely, jedny čočky Otty Wichterleho modrého zabarvení, klubko vlasce, falešný knír, Michala Malátného z Chinaski, slušný počítač (sprostý vám bude na nic), skupinu dobrovolných neherců, jedno akvárium s rybičkami, dvě plechovky zelené barvy a jednu žluté barvy, jeden lampion ve tvaru sluníčka, špetku fantazie, snítko odvahy a na postrašení trochu čtverácké prozřetelnosti. Postupujeme takto. Určíme si ohnisko sváru. Tím bude Arabelin prsten. Lze jím pohybovat pomocí připraveného vlasce. Michal Malátný bude dělat zmutovaného záporáka, není potřeba jej ani líčit, jen se mu přilepí ten knírek. Rybičky budou mimozemšťané. Nohy jim dokreslíme ve svém slušném počítači. Na neherce chlístáme celou dobu zelenou barvu a úplně na závěr jednoho polijeme žlutou. Ostatní triky jako třeba lampion místo slunce děláme rovnou na place. Je třeba odhadnout patřičnou ohniskovou vzdálenost kamery, aby slunce nebylo příliš malé, jako se to stalo tvůrcům filmu Green Lantern. Držím všem palce a věřím, že dovedou natočit neméně podařený film, jako právě Green Lantern. (02.12.2011)

Co to jako bylo? To si někdo myslel, že efekty stačí? Efekty sice dobré, ale ten film je i přesto hrozná nuda, na tomhle filmu mě nezaujalo asi nic. Scénář naprosto o ničem. Ale co mě úplně nejvíce štvalo, bylo to chování postav. Hlavní postava je úplně pitomě napsaná a vlastně ne jen ona, přišlo mi, že v tom filmu snad není nikdo normální. Film působí celý strašně trapně, dialogy jakoby někdo psal patnáct minut. Herci průměrní. Strašná ztráta času, tu druhou hvězdu přidávám asi jen z lítosti a za snahu, ta jistá snaha tam přece jen jde cítit. (24.09.2011)

Koukám, že někteří ten film odstřelili už předem, no dobrá. Green Lantern ve mě vyvolal pocit, že i s hromadou triků a slušnými herci jde natočit film, který nepřekypuje zbytečně arogantním sebevědomím (jako třeba Superman) a dokáže zaujmout svou výjimečností (svět, neomezená síla, která se v hlavní postavě krásně odráží skrze omezenost lidského myšlení/fantazie) místo nějakých zvučných jmen. Za největší úspěch tvůrců však považuji fakt, že dokázali udržet "pro moderního diváka na první pohled směšného hrdinu" v přijatelných mezích směšnosti. Já se skvěle bavil, ať akcí nebo decentním humorem, který vůbec neuškodil. Ani ten úšklebek směrem k čtyřprocentní menšině během filmu nepřišel... Takže oproti slabým očekávání příjemné překvapení. PS: odříkávání přísahy mi způsobuje příjemné mrazení:) (01.10.2011)