Réžia:
Blake EdwardsScenár:
Blake EdwardsKamera:
Dick BushHudba:
Henry ManciniHrajú:
Julie Andrews, James Garner, Robert Preston, Lesley Ann Warren, Alex Karras, John Rhys-Davies, Peter Arne, David Gant, Malcolm Jamieson, Matyelok Gibbs (viac)Obsahy(1)
Victoria Grantová (Julie Andrewsová) sice disponuje vynikajícím sopránem, ale momentálně jí to není nic platné, vypadá to, že rok 1935 pro ni bude smolný. Uvízla totiž v Paříži, opuštěná svým šéfem, hladová a bez haléře, a marně se pokouší získat práci. Díky sérii bizardních událostí se nakonec dá (pracovně) dohromady se světa znalým kabaretním bavičem, homosexuálem Carrollem Toddem, přezdívaným Toddy (Robert Preston). Toddy, taktéž v nezáviděníhodné situaci (čerstvě bez práce a bez přítele), Victorii přesvědčí, aby se pokusila prosadit jako imitátor, ženský imitátor...: 'chceš, abych byla žena předstírající, že je muž předstírající, že je žena?'. Jedné noci se tak v populární show módního klubu zjeví tajemný polský hrabě Victor Grezhinski a coby uhrančivá femme-fatale s čarovným hlasem zcela uchvátí mnohdy nevděčné a senzacíchtivé pařížské publikum. Úspěch je to vskutku kolosální, Victor, všeobecně považovaný za Toddyho novou lásku, se stává miláčkem davu a hitem noční Paříže. Všechno vypadá pro oba dva až nečekaně růžově, na scénu ale vstupuje King Marchand (James Garner), lehce mafiánský a mocný majitel prosperujícího baru v Americe, t.č. hledající v pařížských vodách nový pěvecký objev pro svůj klub. Na cestách ho doprovází velice sexy a velice afektovaná přítelkyně Norma (Lesley Ann Warrenová) a oddaný bodyguard (Alex Karras), mlčenlivý hromotluk, se kterým nejspíš nejsou žádné žerty. King je Victorem taktéž okouzlený, ale zároveň i notně vyvedený z míry. I když se tomu brání zuby nehty, Victor ho přitahuje a přece není možné, aby se mu líbil muž! Rozhodne se za každou cenu zjistit pravdu. Než se mu ale podaří rozplést všechny nitky a navíc získat Victorii i její srdce, budeme svědky nejednoho nečekaného odhalení, řady dramatických i komických situací, těsných úniků a (i přes odlehčený žánr muzikálové komedie) četných bojů s předsudky všeho druhu. Ke slovu se dostane i vděčný 'boj mezi pohlavími'. King a Victoria, oba stejne tvrdohlaví a ve svých názorech neústupní, jsou si navzájem důstojnými soupeři, mezi nimiž jiskry jen srší.
Muzikálová komedie VICTOR/VICTORIA (1982) byla natočena v době, kdy byl tento žánr ve filmových kruzích všeobecně považován za mrtvý. Úspěšný režisér Blake Edwards (např. SNÍDANĔ U TIFFANYHO, RŮŽOVÝ PANTER, VELKÝ ZÁVOD), ale dostal důvěru studia MGM a napsal scénář šitý na míru své manželce Julii Andrewsové, která v té době poněkud stagnovala po fantastických muzikálových 60. i 70. letech. VICTOR/VICTORIA plný pěveckých a tanečních čísel jí znovu poskytl příležitost plně uplatnit svůj všestranný talent. Ve filmu můžeme vidět i jejího neúnavného manžela, který kromě psaní scénáře a režie zvládl i menší roli soukromého detektiva.
Přestože se VICTOR/VICTORIA odehrává v Paříži roku 1935, evokuje (i když americky umírněným a poněkud 'vydezinfikovaným'způsobem) spíš dekadentní prostředí nočního Berlína 20.let, prostředí libující si v odlišnostech, bisexualite, transvestitismu a senzacích. Nejspíš proto nepřekvapí, že muzikál byl inspirovaný německým filmem z r.1933 VIKTOR UND VIKTORIA, muzikálová verze se objevila v USA nejdřív v jevištním zpracování na Brodwayi. I přes dobu nepřející muzikálům byl VICTOR/VICTORIA úspěšný u kritiky i diváků. Získal celkem 7 nominací na Oscara a 5 na Zlatý Glóbus, v obou případech proměnil po jedné (Oscar: hudba - Henry Mancini, Leslie Bricusse ; Zlatý Glóbus: nejlepší herečka - Julie Andrewsová). (DearS)
(viac)Zaujímavosti (12)
- Pro scénu v restauraci byli švábi dodáni v podchlazeném stavu a „uváděni v život“ pomocí fénu. Štáb mohl jen doufat, že se po nabytí pohyblivosti vydají tím správným směrem, protože se nedalo očekávat, kam vyrazí. (ČSFD)
- Keď sa divák zameria na jedno z najpôsobivejších čísiel filmu - "The Shady Dame From Seville", neuverí, že šaty, ktoré má na sebe najskôr Julie Andrews a vo finálnej scéne Robert Preston, sú jedny a tie isté. Sústavou špeciálnych háčikov a očiek boli najskôr utiahnuté pre Juliinu drobnú postavu, pre Roberta sa zase v dolnej časti pridali čierne volány, aby sa dorovnala rozdielna výška. Preston záverečnú scénu nakrútil na jeden záťah, takže pot na jeho tele a vyčerpanosť nie je ani trochu kašírovaná. (classic)
- Herečka Victoria Grant brala kvôli presvedčivému stvárneniu úlohy hodiny boxu. (classic)
- V scéne, keď Viktoria / Viktor skúša po prvýkrát svoje číslo "Le Jazz Hot.", jeden z trojice mladíkov hovorí: „On je božský". Dotyčným mladíkom je Geoffrey Edwards, Edwardsov syn z prvého manželstva. Tým pádom hovorí o svojej civilnej macoche. (classic)
- Pozornému divákovi prídu parížske ulice pomerne mdlé - to je dané tým, že sa celý film nakrúcal v štúdiách Pinewood v Anglicku, do mesta nad Seinou sa vôbec nešlo. (classic)
- Pôvodne mala snímok produkovať spoločnosť Lorimar, ale keď sa dozvedela, že za kostýmy a nákladné dekorácie bude musieť zaplatiť 20 miliónov dolárov, prenechala výrobu MGM. (classic)
- Okolo postavy Kinga Marchanda kolujú dohady, že ju Edwards ponúkol Tomovi Selleckovi a ten ju odmietol, rovnako ako úlohu Indiana Jonesa kvôli práci na seriáli Magnum. Edwards ale vo svojich pamätiach popiera, že by sa o Selleckovi uvažovalo. (classic)
- Petra Sellersa plánoval režisér Blake Edwards obsadiť do úlohy Toddyho, ale herec zomrel, keď pracovali na snímku S.O.B. (classic)
- Snímok bol pôvodne plánovaný už na rok 1978, ale kvôli finančným problémom sa jeho realizácia odložila. Edwards s Andrewsovou sa medzitým vrhli na snímok S.O.B. (classic)
- Režisér pripustil, že pri písaní mal na mysli predovšetkým svoju manželku Julie Andrews, s ktorou sa oženil v roku 1969. Plánoval, že znova naštartuje jej upadajúcu muzikálovú kariéru. Predtým zažiarila v muzikáloch Mary Poppins (1964) a Za zvukov hudby (1965). (classic)
- Blake Edwards priznal, že scenár písal zhruba mesiac. Veľa práce zaňho ale odviedli Hans Hoemburg a Reinhold Schünzel, z ktorých spoločného pera vzišla pôvodná predloha, vytvorená v roku 1933. (classic)