Černé ovce, sem tam bílá

Nekonečná hra kočky s myší. Za tým koček nastupují podnikatelští vyčůránci, dream team myšáků reprezentují naivní trumberové, kteří nejen, že do oprátky dobrovolně nastrčí hlavu, ale oni si i to oko nejprve poctivě připraví, a posléze pod sebou sami podkopnou stoličku. Jo jo, chce to odvahu koupit na základě inzerátu v Blesku pilulky na hubnutí, ze zdi na veřejných záchodcích si opsat číslo na firmu půjčující peníze anebo začít něco používat bez návodu k použití. Ještě větší odvahou ale je s tím vylézt před kameru a snažit se obhájit frází, že "mně jde o princip, ne o prachy." :-) (08.02.2012)

Miluju části, kde se testujou výrobky a služby - od hranolků v restauraci, přes pračky až po cestovní kanceláře. Něco takovyho se, když nepočítám časopis dTest, málokde dozvíte. A zrzatej, fousatej Štancel tomu dodává ty správny grády... Naopak nesnáším ty kecy, kde si někdo pořád na něco stěžuje. 65 % (02.04.2012)

S tímto pořadem nemám naprosto žádný problém - splňuje to, co říká - objektivně a s puncem odbornosti ve formě spousty odborníku a lidem na slovo vzatých pohlíží na problémy obyčejných lidí, a zpracovává to ještě kupodivu přijatelnou formou. Bez problémů, ba naopak - člověk by se měl sem tam podívat. (02.01.2011)

Co si nevyřídím sám - to nemám. A nějaký pořad užitečných rad nepůjde za mě do boje. A abych pravdu napsal, tak si jistě nikdo na něj nevzpomene, když se jde potit na úřad anebo si zakoupí vadný výrobek. Úřednici, je-li mladá a hezká (jako že jich je jako šafránu), vyšoustat, aby nebyla tak nervozní a vadný výrobek vyměnit než skončí lhůta výměny nebo záruky. Moderátoři Iveta Fialová a Vlado Štancel si fakt myslí, že se jejich radami, no jak to napsat kulantně, na lejno, ne, hovno zní výstižněji, opravdu někdo řídí?! To mají opravdu dobrou a bohatou představivost. No hlavně, že se na tu jejich přechytralou snůšku inteligentních rad alespoň někdo dívá. Ono hodit do placu, jak postupovat při řešení toho či onoho problému, je jedna věc, ale realita, jak všichni dobře víme, je jiná. To je jak kdybych si na rande napsal seznam vět, které budu dotyčné říkat a ona přesně podle scénáře na ně bude odpovídat. Takže asi takhle planě vyznívá tenhle pořad. Zase takový neschop nejsem, abych nevěděl co dělat, když se něco zadrhne. Určitě se někomu tenhle typ pořadu hodí sledovat, ale já hned po skončení pár dílů, které jsem viděl, zapomněl, co se tam vlastně projednávalo. Mně to přišlo vesměs všechno moc překotně rychlé, až příliš vehementně to podsouvalo, že tenhle pořad je na straně poškozených, a celkově mně vadila i dost slabá realizace, kterou veřejnoprávní televize dělá jako přes kopírák. Moc keců a skutek utek. To je moje závěrečné shrnutí. 20% (20.12.2013)

Jako někdo, kdo valnou část profesního života strávil na obchodních pozicích, zákaznických servisech a jiných postech s přímým stykem s klienty, ani nespočítám kolikrát za život jsem si vyslechl větu: "A my vás dáme do Černých ovcí!" za jakoukoli kulišárnu, kterou si můj zaměstnavatel, korporát, na nebohé zákazníky vymyslel. A víte co? Je to moc a moc dobře. Ta věta totiž na korporáty působila jako magická formulka a najednou bylo možné uznat reklamaci, zajistit nápravu, vrátit peníze, či jinak vyjít zákazníkovi vstříc. Je vrcholně důležité, že takovýto pořad existuje. A to i přesto, že pro rok 2024 je už poněkud unylý, pomalý a v zastaralém formátu. Ano, dnes už máme Mikýře, Kluky z Prahy a další dynamické, moderní odhalovatele darebáctev. Jenže pokud by skončily Černé ovce, umře malá část ochrany běžného člověka proti všemocným firmám. Podívejte se na to. (03.09.2024)