Habermannův mlýn

Téma českého umění tahat z šatníku kabáty jak králíky z klobouku a využívat je jako prostředek k vyřízení osobních účtů je bezesporu silné a nadčasové, přesto mám několik výhrad. 1.) Viděl bych to tak na osm hodinových epizod, aby se jednotlivé motivy plnohodnotně rozvinuly a nekončily ve ztracenu, 2.) pokud se Herz nechtěl držet historické akurátnosti a hodlal jen učinit výpověď o zvrácené době odhalující temná zákoutí lidských charakterů, vůbec neměla padnout jména Habermann a Bludov, 3.) nesmyslně užívanou a uši trhající češtinu z Alles Gute měla nahradit němčina s titulky, 4.) nemůžu si pomoct, ale občas mi připadalo, že si autoři na sebe navlékli dres a štulpny Landsmanchaftu. Asi to bylo tím hlavním sponzorem klubu.. Apropo, škoda, že si zatím nikdo netroufl zfilmovat Škvoreckého Zbabělce.. (19.08.2014)

Po filmařské stránce se nedá téměř nic vytknout. Jenom rozehrání některých dějových zvratů a objasnit motivace vedlejších postav by neškodilo. Výkony německých herců a Rodena jsou velmi profesionální. Oproti tomu český kompars podává výkon, jako v prvním ročníku dramatické výchovy na Zuš. Juraj Herz mi po delším tápání opět připomněl, proč si ho vážím. Dokázal, že oproti některým svým vrstevníkům rozhodně ještě nepatří do šrotu. Profesionální řemeslo. (11.12.2010)

Nikdy bych si nepomyslel, že místo tripu na kole s kámoškou, na který jsem se tak těšil, se budu dívat na český válečný historický film:-D Nu což, už se stalo, film to byl celkem obstojný, nikoliv natolik, abych si ho někdy pustil znova. Beru ho pouze jako průměr, což možná bude tím, že tento žánr není můj vyvolený, ale nemusí to tím být. Může to být tím, že mě tam moc scén nijak vážně nezaujalo, a celkově mi ten děj nepřipadal nikterak dechberoucí, vůbec mě nedostal do děje, nezažral mě jak by měl, což u těchto filmů požaduju. (05.06.2011)

na české poměry velmi dobrý film, s uvěřitelnými hereckými výkony a pro mně jako čecha dost nepříjemným dějem. Když jde lidem o peníze, nezastaví se před ničím ani ti celou dobu slušně vypadající jedinci. A ani Češi. Krutý příběh, smutný příběh, ale jsem rád, že byl připomenut. Všechny národy mají svou temnou část historie. Technicky zvládnuto taky výborně, bylo zajimavé sledovat německé herce mluvit. (27.06.2011)

Spalovač mrtvol Juraj Herz víc jak 50 let po válce resuscituje dávno mrtvý příběh, aby jej barvitě naservíroval současné generaci, která už nemá moc jasné představy o tom, jak to kdysi v pohraničí vypadalo a probíhalo. Mezi českými a slovenskými herci vsadil na prověřené koně typu Roden, Hrušínský, Hryc, Holub, Kronerová atd., část hlavních rolí pak svěřil zahraničním aktérům. Zjednodušeně se dá říct, že z Herzova pohledu šlo jak obsazením, tak dějově o sázku na jistotu - válečné příběhy civilistů dodnes mohou vyvolávat kontroverze a tím lákat diváka, pro nějž to může - ale nemusí - být i tak trochu cesta do hlubin sudeťákovy duše. Nemluvě o tom, že někdo (znalý historie vlastního rodu) může v příběhu poznat svého příbuzného - a podle charakterizace postavy se k němu buď nadšeně hlásit, nebo (což je možná častější případ?) jej definitivně zatratit. Velice pozoruhodný part sehrál ve filmu Jan Hrušínský, jenž do role sedl jako "prdel na hrnec" a předvedl "ideální" prototyp Čecha, jenž vyjde absolutně s každým a přežije úplně každý režim (a dost možná i atomový výbuch, jako jediný kromě krys). V globálu shrnuto jde o zajímavou podívanou s hezkým hudebním podkresem, režijně, herecky i kameramansky zvládnutou na solidních 85%. (24.07.2013)