Habermannův mlýn

Habermannov mlyn vo forme žánru vojnovej filmovej drámy, dokonale pracuje v kamerovej i hudobnej rovine. K záveru film zrazu zakvitne nečakanou gradáciou. Ovzduším poletujú letáky, o životy prichádza kopa ľudí. Stupňovaná nenávisť sa dá krájať, rok 1945 vyklopí svedectvo o protinemeckom fanatizme, voľne nadväzujúcom na predchádzajúci antisemitizmus. Silná, emotívna snímka, ktorej nechýba napätie. Jednoznačne tento film patrí k tomu najlepšiemu, čo bolo u nás v posledných rokoch natočené. To že každý Nemec nemusel byť za vojny ten zlý a že nie všetci Česi boli iba obete je tématika, o ktorej sa u nás stále ešte hovorí skôr okrajovo. Juraj Herz zvládol jej spracovanie ozaj bravúrne. Ale nieje to len jeho umenie, ktoré pre mňa robí z Habermannovho mlyna nezabudnuteľný zážitok. (08.03.2019)

Nikdy bych si nepomyslel, že místo tripu na kole s kámoškou, na který jsem se tak těšil, se budu dívat na český válečný historický film:-D Nu což, už se stalo, film to byl celkem obstojný, nikoliv natolik, abych si ho někdy pustil znova. Beru ho pouze jako průměr, což možná bude tím, že tento žánr není můj vyvolený, ale nemusí to tím být. Může to být tím, že mě tam moc scén nijak vážně nezaujalo, a celkově mi ten děj nepřipadal nikterak dechberoucí, vůbec mě nedostal do děje, nezažral mě jak by měl, což u těchto filmů požaduju. (05.06.2011)

Palčivá otázka českých dějin se dočkala i své filmové podoby a zdálo by se, že nikdo lepší než Juraj Herz tuto látku dostat nemohl. Pravda je to, bohužel, ale tak napůl. Režijně jde o Herzův nejlepší film za posledních cca 20 let. Kamera je výborná, některé scény jsou správně napínavé a emotivní, a s herci umí pracovat také výborně. Po řemeslné stránce tedy v pořádku. Bohužel ale dosti pokulhává scénář, který mohl být, vzhledem k tématu, daleko lépe a podrobněji rozebrán, hlavně co se postav týče. U Habermanna či Březiny se ještě daří charaktery dobře vykreslit, u vedlejších českých či německých postav se to ale nedaří a vyznívají tak proto jako jednoduché a místy tupé figurky, které na konci pochopíte jen těžko. Chápu, že to byl zčásti Herzův záměr, ale mohl k tomu dojít daleko lepším způsobem a vyždímat z toho daleko emotivnější scény. I tak jde nejspíš o jeden z nejlepších českých filmů roku. Konkurence totiž letos Herz ani famózně hrající Roden moc nemají.70% (17.11.2010)

V posledních deseti letech se 2. světová válka promítla do příběhu letců RAF v Tmavomodrém světě, osudu želarské Hanule, společně s Arnem von Lieven potřísnila Krev zmizelého, byla i při tom, když se Obsluhoval anglický král, dobýval Tobruk a rozpínal Protektor. Nyní se Herzův Habermannův mlýn cíleně zabývá otázkou odsunu Němců v roce 1945, ke kterému směřuje obloukem vyprávění od roku 1937 a sleduje tak přímou linku proměny chování více národnostní obce v extrémním časech. Herz vítězí v každém možném ohledu a předkládá film tolik potřebný pro českou kinematografii už dlouhá léta. Převaha německých herců tvoří jednu z mnoha silných stránek, na kterých byla vytvořena základní působivost hrůznosti událostí na Habermannově mlýně. Zejména Mark Waschke v titulní roli zosobňuje vynikajícím způsobem kompaktní složitou postavu, která napříč desetiletími podává ruku například Schlapckemu Borise Rösnera z Albrechtické huti. Stejně tak je strhující výkon Hannah Herzsprung a několika dalších tváří. S Čechy je poněkud problém vyhnout se zavedeným škatulkám, zvláště u Rodena a Hrušínského, určitý zlom nastal u Kaisera a Dulavy. Rozhodně stojí za zmínku, že se k filmu z televize - poprvé od roku 1989 - dostala Veronika Gajerová, jejíž výkon ideálně splňuje požadavky jí zadané šablony. Bylo by zřejmě nyní možné se zamyslet nad tím, jestli nakonec Herz nepředkládá podvědomě obhajobu německé strany vůči české, ale v tomto případě by už sama taková myšlenka byla rouháním. Příběh plyne a razantně se přizpůsobuje době, které je ukrajována po poměrně velkých časových úsecích, aby bylo možné se soustředit na pointu. A zároveň je možné si najít čas i na vizuální odkazy Kočáru do Vídně... Ohledáním z více úhlů je nakonec za jediný reálný mínus možné považovat marketing výlučně se soustřeďující na osobu Karla Rodena, který tvoří v ději jen výraznou roli vedlejší, a ukrádá tak prostor hlavním hvězdám dramatu. (01.05.2011)

Abych pravdu řekl, tak jsem Habermannovým mlýnem velice příjemně překvapený. Řemeslo na profesionální úrovni, Roden charismatický, emoční dopad poměrně silný. Pár klasických chyb současné české kinematografie je pohříchu přítomno i zde - sem tam nějaký ten papírem šustící dialog, příšerné postsynchrony ... ale celkový dojem mám z tohoto Herzova kousku jednoznačně pozitivní. (28.11.2010)