Zámena

Záměna se mi sice nelíbila, ale ponudil jsem se při ní parádně. Možná proto, že jsem nikdy neměl úžasný poševní sliz a ani nikdo nikdy nedevalvoval mé semeno, což jsou jediné dva úsměvné okamžiky snímku. Takže nějakou tu hvězdu vykouzlím za pár Goldblumových trefných postřehů a za slabost pro Jennifer Aniston, které jsem ochoten zapůjčit nějaký ten sex od chvíle, kdy poprvé usedla na gauč v Přátelích. Jejímu výběru projektů však skutečně nerozumím. (11.09.2011)

Jasně, klasická romkom s očekávaným dějem a koncem, ale pár scén stojí opravdu za to! A dovolil bych si upozornit na podle mě parádní hereckej výkon Thomase Robinsona, toho malýho klučinu zahrál fakt parádně :D + čupr song z tý párty! je to sample na Mann ft. půldolar - Buzzin, v originálu Nu Shooz - I Can't Wait (18.09.2011)

Počáteční originalita je zazděna velmi "hollywoodským" koncem, ale zase o nic extra divák romantických dojáčků nepřišel. Atraktivní reportérka v letech Kassie tak moc touží po dítěti, že by za kvalitního dárce kvalitního sperma dala všechno na světě. Neváhá proto uspořádat dárcovský večírek, na kterém bude také její nejlepší kamarád Wally a trochu neotesaně působící Roland, kterého si Kassie vybrala za budoucího otce svého dítěte. Jenže tohle všechno se odehrálo před 7 lety. Následně se přesuneme do současnosti a Kassie s Wallym se setkávají po sedmi letech. Z Kassie je matka malého Sebastiena, který se až nápadně podobá Wallymu. Nebude to trvat dlouho a Wally se přizná, že tehdy na večírku kalíšky se spermatem vyměnil, a je tedy otcem Sebastiena, a nikoliv Roland. Oba otcové však začnou o svého syna nenápadně soupeřit a hádejte, kterého si nerozhodná Kassie vybere za partnera. Asi nejsem na tyhle filmy stavěný. Světlé okamžiky se střídaly s nudou a postavy vypadaly i po sedmi letech pořád stejně. Tahle romantická komedie jde ale o trochu dál, nebo se alespon o to snaží působit jako sonda do vztahů mezi mužem a ženou řešící například ženské tvrzení, že u muže je důležitější smysl pro humor než vzhled. Do tohoto konceptu na oko skvěle zapadá hvězdná Jennifer Aniston, které stále odmítám uvěřit její datum narození, a stejně tak se obtížně věří, že zvládne zahrát roli matky. Přesvědčivá je asi jen poslední čtvrthodinu filmu a to jen stěží. To její méně hvězdný herecký partner Jason Bateman, který se snad touhle velkou rolí konečně vymanil z věčného přihrávače hvězdných kolegů, působí mnohem přirozeněji ve své roli, a je to možná tím, že jeho postava je z celého filmu nejlépe napsaná a nepůsobí tak ploše a jednostruně, jako ostatní. Potěší také účast známých herců ve vedlejších rolích: Patrick Wilson, Juliette Lewis nebo Jeff Goldblum. Samotný film se ubírá dost nepravděpodobnou cestou. Scénář chce, aby divák uvěřil, že atraktivní žena, jako je Annistonová, má potíže najít chlapa, nebo z minuty na minutu změní své rozhodnutí ohledně budoucího partnera, a navíc Annistonová jedná tak, že jsem ani nevěděl, co vlastně chce a postupem času se její postava dala označit za afektovanou kravku. Zkrátka, zápletka tohoto filmu se může vyskytnout jen ve filmu, ale já to scenáristům nemám za zlé. Chtěli být originální, vsadili na dobré herce, ale scénář byl z oblasti scifi. 60% (01.12.2010)

Nadějný nápad, nadějný start, ale nakonec vše sklouzne do neuvěřitelného klišé. Naprosto předvídatelný průběh s haldou trapných scén, které jsou jako podle šablony béčkových romantických blábolů. Docela dobrý byl Jason Bateman, ale ostatní podali jen nevýrazný a průměrný výkon. Ukrutně nezajímavá a nezáživná záležitost, která vám v hlavě rozhodně neuvízne. 45% (11.09.2011)

Na tomto filmu můžu pochválit snad jen obsazení (Jeff Goldblum mě ve své roli fakt bavil), v němž se nevyskytoval nikdo, kdo by mi jakkoli vadil. Tak, klady mám za sebou, teď už jen to ostatní. Základem od něhož se všechno odvíjelo, byl způsob početí, kterážto záležitost je dnes ještě aktuálnější než před lety, protože bílí heterosexuálové jsou kvintesencí zla a brání lidstvu v jeho evoluční cestě ke třem mořským mušlím. Tím hlavním problémem, který jsem s filmem měl, byl akutní nedostatek humoru. Tady jsem se vlastně neměl čemu zasmát; hlavním pocitem, který ve mně tato záležitost vyvolala, byla nuda. Příběh se zvolna šinul kupředu, všechno pro mě bylo neměnně šedivé, a když už jsem si myslel, že tu monotónnost nic nenaruší, přišel ten chlapeček s povahou Marvina, robota ze Stopařova průvodce. Ale místo toho, aby byl stejně rozkošně depresivní, byl vlezle otravný, a aby toho nebylo málo, byl ještě i angažovaný. Dalo by se říct, že tato postava poslala pro mě už tak slabou záležitost definitivně do kopru. / Poučení: Chceš si vychutnat tu pravou depresi? Pusť si v průběhu pošmourného podzimního dne tento film. 2*- (04.09.2022)