Godzilla

Jak já jen tydle filmy nesnáším! Hollywoodské kasovní trháky s nulovým dějem, monstrozními efekty (nejlépe velkou ještěrkou), zničeným americkým velkoměstem (nepamatuji jakým, NY nebo LA, jak jinak...) a romantickým příbehem na pozadí celé katastrofy, to aby si na své přišly i telenovelami odchované babičky v zadních řadách. Fuj fuj fuj, ani jinde skvělý Jean Reno z toho nevytluče ani tu jednu hvězdičku:-). (27.06.2006)

Nadprůměrná hollywoodská zábava, která mě nenudila ani sebemenší chvilku. Vždycky bylo na co koukat. V čele celého filmu stojí dva nezpochybnitelní sympataci Jean Reno a Matthew Broderick, kteří film dostávají i do civilně osobní roviny. Blockbuster scény jsou udělány s největší láskou k tomuto žánru. Plus když k tomu přidáme svěží humor a milé detaily, nemohu hodnotit jinak. Já opravdu nevím co bych tomu vytknul, snad jen pár děr ve scénáři a jistou schématičnost děje. (18.04.2006)

Godzilla nakonec diváky zaujala asi jen svou fyzickou velikostí ve filmu. Přes bombastickou reklamu se totiž jedná o zcela průměrný dobrodružný snímek s velkými ambicemi, které by ovšem asi nedokázal naplnit ani se zcela jiným štábem a hereckým obsazením. Ono totiž na příběhu monstra pustošícího New York není zase tak moc co vyšperkovat (kromě triků) a čekat od herců oscarové výkony, když stejně všichni jdou do kina jen na tu přerostlou ještěrku, to je asi také zbytečné. (13.08.2002)

Všechno, co u Dne nezávislosti fungovalo, tady nefunguje. Je to krok zpátky snad ve všech směrech a vedle sexy a nadupaného konkurenčního Armageddonu slušný trapas. Nesympatické postavy, nefunkční obsazení, trapný humor a triky jsou místy jako od Asylumu - Emmerich věděl, proč celý film odehrál za deště nebo v noci, popř. to zkombinoval. A závěrečná hra na schovávanou s godizillími mláďaty v Madison Square garden by chtěla zkrátit na polovinu. Snaha svézt se na úspěchu Juráče jen přispěla k pochování dinosaurů ve filmu zpátky pod zem, což už rok před tím zvládl Spielberg s mizerným Ztraceným světem. (12.11.2007)

Já tomu Emmerichovi asi prostě nikdy nepřijdu na chuť. Jeho narativně strohé filmy vystavěné jako prvoplánová přehlídka destruktivních atrakcí mne upřímně nudí, stejně tak velké množství patosu a přestřelený patriotismus. Jak nad tím tak přemýšlím, tak skoro ke všem jeho filmům bych mohl psát stále ten samý komentář, neboť Emmerich se jako režisér a vypravěč vůbec nevyvíjí a omílá stále to samé dokola – národní hrdost, rodinné hodnoty, spojení národů vlivem velké katastrofy/hrozby, infantilní humor a spousta, spousta destrukce. To vše platí i pro americký remake Godzilly, která ve své době mohla ohromit trikovou stránkou a megalomanstvím, to ale nemění nic na tom, že tenhle film není ničím víc než jen tupým blockbusterovým béčkem. Navíc snaha o přiblížení se krvelačným velociraptorům ze Spielbergova Jurského parku ve scéně s mláďaty působí celkem uboze, nehledě na to, že Godzilla ničící New York podezřele vznikla necelý rok poté, co zmíněný Spielberg nechal řádit T.Rexe po ulicích Los Angeles ve Ztraceném světě. Trendy se holt musejí následovat, takový je Hollywood. 50% (16.04.2010)