Unesené

Kdyby tomu něco nechybělo, tak se rozhodně jedná o jeden z nejtemnější thrillerů poslední dekády navazující na nejlepší fincheroviny. Bohužel to něco je pořádný záporák s pořádnou motivací. Takto působí finále neskutečně směšně a po skvělé psychologické sondě do ostatních postav je onen záporák vykreslen ve stylu "někoho unesu, je to prdel". Docela zvláštní a hlavně amatérsky jednoduchý pohled na zlo mezi námi. (27.02.2014)

Zmizení v sobě nese náznaky kvalitního psychologického dramatu i velmi dobré detektivky. Na obou žánrových polích ale nakonec prohrává. Jako film, který se zajímá o postavy, selhává vinou zkratkovitého (i v kontextu situací, v nichž se ocitají) nebo naopak přespříliš prozíravého jednání hrdinů. Vyjma Jackmana, o němž je většina podstatného řečena loveckým prologem, a Gyllenhaala, ozvláštňujícího svůj výkon podezřele častým mrkáním (které může značit temnou minulost, ale také jen to, že má tik), jsou ve filmu samí herci do počtu. Nepřispívají k navození morálně ambivalentních pocitů, které tvoří jádro vyprávění, pročež se Villeneuve ani neobtěžuje jejich zřídkavou přítomnost lépe odůvodnit a zapojit je do hlavního dění. Nejvíce na účelové nakládání s postavami doplácí Kellerova manželka. Maria Bello ale také ze všech herců nejagresivněji přehrává, takže nás její chvílemi malátné, chvílemi hysterické vrávorání filmem nemusí mrzet. ___ Na závažnosti by zřejmě filmu měly dodávat dlouhé záběry (třeba kůry stromů), časté zatmívačky, hustý déšť, využívání hluků prostředí namísto nediegetické hudby (která je podobně kakofonická jako zvuky, takže se někdy, stejně jako ve Fincherových Mužích, kteří nenávidí ženy, těžko odlišuje, kde končí jedno a začíná druhé). Nejsou to dvakrát originální prostředky k navození ponuré atmosféry, ale vcelku fungují. Villeneuve jich ale nadužívá, vinou čeho – mimo jiné – film selhává jako procedurální thriller. ___ Atmosféru dotvářející záběry převažují nad záběry, které sdělují nějakou směrodatnou informaci. Většina zásadních odhalení je nadto založena na nepřesvědčivé náhodě, nikoli na sběru a analýze důkazů. Délka pátrání (a tedy ani filmu) není s ohledem na způsob odhalení pachatele adekvátní. Na konci si nejsilněji uvědomíte, že celá detektivní linie se všemi falešnými stopami a víceznačnými indiciemi byla zkonstruována pouze za tím účelem, aby mohly být postavy konfrontovány s určitými morálními dilematy, aby něco hodně nepříjemného zažily i provedly a aby se měly po vypotácení z (a)morálního bludiště z čeho vykoupit (jde o jeden z řady tradičních náboženských motivů, s nimiž film, hemžící se hady, kříži a citacemi z Bible, pracuje). ___ Jestliže mu záleželo přednostně na psychologické rovině vyprávění, proč Villeneuve věnuje tolik prostoru rovině detektivní, proč se nás po většinu filmu snaží přesvědčit, že přeci jen jde o krimi? Jedna rovina oslabuje tu druhou. Nezájem o minulost a hloub sahající motivace postav lze akceptovat v procedurálu, ne v psychologickém filmu. Díry v logice by tolik nevadily v psychologické studii člověka v krajní situaci, v detektivce však ruší. Namísto jednoho konzistentního vznikly dva filmy veskrze neuspokojivé. 70% (09.10.2013)

Snímek, po němž vám nebude dobře, ale stejnak byste si dali nášup. Atmosférický nářez s řemeslně bezchybnou režií a několika scénami, z kterých emoce doslova tečou proudem. Příběh je navíc tak napínavý a výborně vystavěný, že to nezačne při své dlouhé stopáži nudit ani na chvilku. Po herecké stránce je to navíc naprosto precizní a vůbec bych se nedivil, kdyby si Hugh Jackman již podruhé za sebou vysloužil nějakou tu hereckou nominaci. Ano, pár scénáristických berliček se zde možná najde a ten závěr mohl být také utnut o pár vteřin dříve. Nepamatuju si ale, kdy naposledy mě nějaká kriminálka tak moc pohltila. Naposledy asi Gone, Baby, Gone a že to už je nějaký ten pátek. Prostě špičková a mrazivá podívaná. (08.10.2013)

Lepší doporučení, než které se dočtete v závěru "Limova" kometáře, tomuhle filmu ani nejde dát :) .... Ale trošku vážně - Tahle kriminálka má atmosféru, která vás často nenechá ani dýchat. Výborný scénář, skvělé herecké výkony - prostě v tomhle žánru (který se tak často zase netočí) filmu nelze téměř nic vytknout. Díla tohohle režiséra budu muset zpětně dohnat ... (07.12.2013)

U Villeneuvea platí, že se nad jeho filmy dá remcat o sto a jedné problematické věci; od neopodstatněné délky přes předvídatelnost až po občasné idiotské chování postav. Zároveň o nich však platí, že se zadřou pod kůži a tam si hnijí a hnijí (tý)dny po skončení projekce. Paradoxně tak dojem z nich postupně roste. A to natolik až se po čase zdají být mnohem lepší než se zdály v době projekce. Což není případ Zmizení, které se pod kůži nezadře; respektive zadře, ale pouze atmosférou a ničím jiným. Místo zneklidnění a znepokojení, tak abyste celou cestu z projekce byli jako na trní "zda potomstvo spokojeně spinká v postýlce" a následně ho/ji/je pěkných pár dní drželi za ručičku pevněji "protože co kdyby přeci jen", se dostaví uspokojení nad sice solidní, ale sto a jedním zádrhelem konstantně sráženou fincherovinou. (08.10.2013)