Oni 2: Nočná korisť

(61%) První ONI mi také nepřišel jako nějak nápaditý a světoborný horor, ale vcelku to zabavilo tak jsem ty slabší 3* dal. Zde se mi to jevilo o malý stupínek lepší, prostě opět jednohubka na zabití volného času. Vyvražďovaček bylo pár, některé byly slušně krvavé a především v těchto vraždících scénách hrála super hudba – prostě známé songy, což dávalo filmu tu správnou ujetost. Konec už byl samozřejmě dost přehnaný, ale co už. Zabavilo mě to, nenudilo, tak proč ne? (31.05.2018)

Nostalgie po 80. letech je dneska cítit z kdejakého filmu, ale způsob, jakým k ní přistupují The Strangers: Prey at Night se hned tak nevidí. Po povinné rutinní expozici a po vyčerpání všech možných slasherových klišé se film nečekaně přetaví do úžasně abstraktního, vizuálně nadupaného skoro-muzikálu, který ironickým způsobem kombinuje osmdesátkový pop s násilnými scénami. Celé to navíc začne působit dojmem, jako by režisér v průběhu natáčení zahodil scénář a rozhodl se místo pokračování The Stragenrs raději zremakovat Carpenterovu Christine. Z autorádia pickupu trojice maskovaných zabijáků, pomalu projíždějícího uvnitř opuštěného karavanového parku, neustále vyhrává osmdesátkový pop, z kterého vám tu poleze mráz po zádech. Děj se sice odehrává v současnosti, ale titulní psychopati jako by se stylizovali do podoby zabijáků z osmdesátkových slasherů, kteří se bez osmdesátkových hudebních hitů neobejdou, ani když vylezou z auta. K vrcholným číslům filmu pak patří scéna rvačky v neonově nasvíceném bazénu, při níž hraje Total Eclipse of the Heart, nebo pronásledování hrdinky hořícím autem za doprovodu Making Love Out Of Nothing At All. (26.06.2018)

Dlouhých deset let si diváci museli počkat na volné pokračování „Home invasion“ známým pod českým názvem Oni. Otázkou však zůstává, zda to bylo skutečně zapotřebí. Dvojka totiž rozdělila diváky na dva tábory. Ti jedni ji považují za zcela zbytečnou záležitost, která postrádá v mnoha okamžicích reálnost, postavy jim byly nesympatické a především se vytratila ponurá atmosféra postupného psycho teroru a místo dalšího Home invasion tu máme jakousi jeho směsici s dalším hororovým subžánrem slasherem. No a těm druhým to samozřejmě zas až tolik nevadilo, ba co víc se jim líbila větší míra brutality a násilí. Osobně zůstávám někde uprostřed, protože i já jsem přivítal více násilí, obětí a krve, jenže právě na úkor samotné atmosféry. Přece jenom mi neustálé běhání po kempu z místa na místo lezlo dost na nervy, stejně jako neuvěřitelné teleportace hlavních záporáků a místy až nesmyslné chování většiny postav, které se v některých okamžicích chovaly naprosto nereálně. I z toho důvodu mi více vyhovoval příběh prvního dílu, který ovšem na rozdíl od mnohých rovněž nepovažuji za bůhvíjak skvělou podívanou. Znám dost lepších filmů na podobné téma, které mi nabídli mnohem lepší a záživnější podívanou než tyto dva filmy dohromady. Nicméně si nemyslím, že by dvojka byla nějaká výrazná katastrofa. Prostě jde jen o další tuctovou záležitost s několika světlými okamžiky, nějakou tou brutalitou a množstvím uhozených situací. To je však neduh každého druhého filmu, ale alespoň jsem se u toho nenudil. Hlavně i díky přijatelné délce. 50% (28.10.2020)

Prvý diel (inšpirovaný týmto oveľa lepším, síce tiež nelogickým, zato atmosférickejším a živočíšnejším filmom) pokladám za podpriemer. Nechápem istý kultový status, ktorý si udržiava na čsfd. Herci fajn, atmosféra OK, ale blbý scenár ma dvíhal zo stoličky každé dve minúty. Preto som vnímal negatívne, keď sa začalo hovoriť o dvojke. A hovorilo sa o nej a hovorilo sa o nej a hovorilo sa o nej. A stále nič. Napokon trvalo 10 (slovom a s výkričníkom: desať!) rokov, kým vznikla. Atmosféra pekelnej noci nie je najhoršia, občas to má sadistickú silu (naturalistické úmrtia) a herci nie sú od veci (hlavne Bailee Madison). Ale celé je to hrozne veľké klišé a scenár nemohol byť hlúpejší. Ku koncu som bol otrávený a prial som si, aby sa to konečne skončilo. Režisér Johannes Roberts po solídnom školskom záreze F úspešne pokračuje v zasypávaní si vlastnej, kedysi nádejnej hororovej kariéry. Temná strana dvier, Storage 24, 47 metrov, Oni 2... samé číslovky a nie dobré horory. Napriek tomu (a trápnemu finále s nezabiteľným psychopatom) mi to pripadalo o štipku lepšie, než jednotka. Možno aj vďaka soundtracku presne podľa môjho gusta. (14.06.2018)

Je to tak. Komu sa nepáčila jednotka, nebude sa ani dvojka. Vážne nechápem, prečo úvodné minúty išli všetci (hlavne matka rodiny) ako ovce na porážku? Len utekáme.. utekáme... a potom sa všetci čudujú prečo si nájdu nôž v chrbte. Z tohto pohľadu hrozne otravný film. Vylepšilo sa to až v druhej polovici, ale aj tak... atmosféra skoro žiadna. Len sterilná naháňačka a nudný boj o život s jasným rozuzlením na záver. Veľmi slabý priemer. 50/100 (08.06.2018)