Jménem krále

Ne zas tak strašný historický film, jak jsem očekával. Detektivní linie je sice dost laciná a celej příběh jakoby z oka vypadnul nějakýmu ochotnickýmu představení. Herci jsou ale fajn a celý je to dostatečně krátký na to, že mě to nijak nezačlo štvát. Pravda ale je, že se mohli tvůrci rozhodnout, zda do toho narvat více peněz nebo to dát rovnou do televize. Ta druhá možnost by tomu slušela víc. Když si postavy mezi sebou jen tak povídají, tak to ještě jde. Jenže když dojde řada na nějaký souboj či rytířské klání, tak je to opravdu až k smíchu. V tý televizi bych to toleroval, takhle ovšem ne. I tak se na to pro jednou dá kouknout a netrhalo mi to žíly tolik, jako jiné české filmy.50% (09.10.2009)

Čistá práce, pane úředník. Škrábance zhojí čas a léčivá mast. Pan Roden jako ledově racionální, inteligentní a čestný rytíř-pravá ruka krále a zákona. Má svůj team věrných investigatorů, podezřelé, svědky, oběti i pozůstalé. Není ale moc podstatné o nich mluvit, poněvadž nemnoho materiálu o jednotlivých postavách a charaktereh nám nabídnuto jest. Jede se tak nějak příjemně (odpočinkově) po povrchu, zapeklitý detektivní případ je fajn, ale tím riskantním způsobem, kdy si stáhnete referát z netu a je tu velká pravděpodobnost, že podobný přináší každý rok nějaký ten sextet kreativců. Jako pilotní díl serialu? Pecka.. Jako film na plátno? Málo 3D.. (04.04.2010)

Nebyl jsem na Nikolaevově filmu v kině, takže mě televizní výprava nemohla rozhodit. Jak už tu kdosi psal, jako seriál by se však Jménem krále vyjímalo líp. Hlavně proto, že to, co filmu nejvíc podráží kolena, je krátká stopáž, během níž se nějaká detektivní zápletka ani nemůže rozvinout. Konec je proto stejně překvapivý, jako potopení parníku na konci Titaniku. Když tvůrci hledali námět, mohli se raději chopit remaku starého českého Zločinu na Zlenicích hradě, který měl zápletku podobnou, jen lépe dotaženou a posunutou do doby Jana Lucemburského. I přes dvě hvězdičky zklamán nejsem. Dostal jsem, co jsem očekával a hodinu se koukat na Karla Rodena mi stačí ke štěstí. (11.01.2010)

"Jménem nudy" jsem zhruba v polovině stopáže zmáčkla čudlík OFF - dlužno dodat, že tak dlouho jsem u téhle TV inscenace vydržela jen proto, že jsem tou dobou v obýváku korigovala špeky šlapáním na elipticalu a "Jménem krále" se zdálo být o něco málo záživnější než čumět při cvičení do zdi. Zpětně si nejsem jistá, jestli jsem radši neměla studovat strukturu a odstín omítky. A co jsem konkrétně postrádala? V ději šťávu, v atmosféře věrohodnost a v hereckých výkonech přirozenost - všechno to bylo umělejší než Cher a její plastikové tělesné součástky. Všichni herci krásně načinčaní (i poslední děvečka z chléva profesionálně nalíčená a čisťounká), většina dramaticky přehrávala a valná část se do svých rolí naprosto nehodila. A že nenašli roli pro Lucku Vondráčkovou, to mě fakt nasrali! S jejím nevtíravým talentem měla hrát přinejmenším dvojroli: paní Ludmilu a Oldřicha z Chlumu! A tohleto vážně strčili do kin? Svatá prostato, chudáci platící diváci! Jestli se někdy odhodlám sledovat i druhou půlku téhle vypulírované silikonové řiti, pak do ní kopnu i nějakou tu hvězdičku, ale upřímně: v plánu to nemám. (17.10.2011)

"Smrt patří k životu rytíře !! Jen zbabělci umírají na lůžku.." Občas se opravdu divím, po jak neskutečně učebnicové sinusoidě se pohybuje tvorba režiséra Petra Nikolaeva, který jednou přijde s neskutečnou peckou, když ..a bude hůř či Lidice jednoho prostě musí namlsat, aby na ni vzápětí dal rychle zapomenout nějakou nejlépe komerční zhovadilostí, při jejímž sledování je divákovi za režiséra nesmírně trapno, přičemž Jménem krále bohužel patří právě do té druhé kategorie, což se nakonec dalo i předem očekávat.. Přiznám se, že jsem se dokonce, já idiot, na tuhle středověčinu, které si prožily zlatý věk v těch zlatých šedesátých, zejména dík papírově luxusnímu hereckému obsazení i těšil, a tak na mě ten výsledek možná působí ještě tragičtěji, a to rozhodně nemluvím jen o tom zde dosti omílaném televizním looku.. Zásadním problémem Nikolaevova Jménem krále se zdá být vedle podivné žánrové rozkročenosti, kdy jako hloupá a klišovitá detektivka působí tak naivně, že by ji neprohlédnul snad jen lehce, no spíš více, retardovaný jedinec, a coby historické drama zase poněkud nepřehledně a dramaturgicky naprosto nezvládnutě, také samotná šmírácká předloha Vlastimila Vondrušky, který jako scénárista neobstojí snad ani u těch dnešních telenoveláckých zvěrstev, když zejména dialogy šroubované ad absurdum napůl archaistickými větnými konstrukcemi a napůl hovorovou češtinou působí opravdu příšerně, často až směšně, rozhodně i dík filmové řeči velkého detailu kamery, který většinu zúčastněných usvědčuje z přehrávání, snad až na typicky patetickou krásku Markétu Hrubešovou, která se kupodivu tentokrát nakonec nesvlékla, a scénář nakonec z nepřesvědčivosti a nezkušenosti autora, který změtí postav, navíc dokonale průhledných, jen mate trápícího se diváka.. Ostatně kamera Davida Ployhara také za mnoho nestojí, odmítá se hnout z místa, o nějaké invenci nemůže být ani řeči, což v důsledku spolu s těmi zmiňovanými nekonečnými dialogy i interiérovou strnulostí dokonale zpomaluje rytmus vyprávění, a film tak ještě víc nudí, což se mi jeví vzhledem k té chudé stopáži naprosto bizarní.. Promrhaný potenciál se jmény jako Karel Roden, Jan Kanyza či Martin Štěpánek odhaluje Nikolaeva z ukázkově diletantské práce a film jako naprosto antirežisérský sterilní patvar, kde vlastně nefunguje zhola nic, přes placatý vizuál, ochotnickou choreografii, obskurní výpravu až po zejména naprosto odpudivý soundtrack dua Chlumecký, Traxler, dík němuž na rozdíl od ostatních tiše doufám, že na ten seriálový vývar už nedojde.. Mimochodem opravdu se zdály ty dialogy, často prasácky ukníkané až k pláči, nesrozumitelné pouze mně ?? (08.07.2014)