Odbor městské zeleně

Návštěvy úřadů patří vedle návštěv zubaře mezi nejneoblíbenější (u Jeremyho Jamma ne náhodou obojí!), většinou oprávněně. Každý máme asi zkušenosti se sadistickými byrokraty, kteří vás s úšklebkem ve tváři pošlou v lepším případě na druhý konec budovy, v horším na druhý konec města, protože jste něco špatně vyplnili. Úřad fiktivního Pawnee v Indianě (které je se svou bizarní historií nevyčerpatelnou studnicí sexistických, rasistických a jiných politicky nekorektních joků, a proto se bleskově zařadilo mezi má oblíbená televizní městečka) by na tom byl stejně, kdyby ovšem neměl trumf v rukávě v podobě usměvavé, hyperaktivní a dobrosrdečné Leslie Knope (fantastická Amy Poehler), která svým nakažlivým optimismem motivuje k lepším pracovním výkonům všechny kolem sebe, od zevláka Toma, přes sucharku April, až po libertariánského šéfa Rona. Parks and Rec nepatří mezi sitcomy k popukání (ke kterým řadím například Will & Grace, Arrested Development nebo Coupling), jeho silnou stránkou je především fakt, že mezi hlavní partou panuje (na dnešní sitcomovské poměry) nevídaně přátelská a vlídná atmosféra (nejvíc oceňuju sismance Leslie a Ann, která byť slouží většinu času jako jediný straight man seriálu, je díky její rozkošné představitelce Rashidě Jones zřejmě mojí favoritkou), je zároveň jedním z mála sitcomů, kde mi žádná hlavní postava vyloženě nevadí (byť jasně poslední je u mě trouba Andy), a k tomu je doplňuje skvadra nezapomenutelných výstředních recurringů (Jean Ralphio, Tammy 2 (Megan Mullally!! skutečná manželka představitele Rona), Li'l Sebastian). Parks and Rec má určitě svoje mouchy (mnohými zmiňovaná první řada skutečně JE slabá, naštěstí má ale jenom šest dílů a už hned druhá je docela jiná káva), ve výsledku ale stojí za to. PS: Leave Jerry alone, he's a human! PPS: Po nádherném finálovém dvojdíle zvyšuju na pět, sice to trvalo, ale po desítkách hodin s touhle partou můžu s jistotou říct, že je to srdcovka. (26.05.2014)

Rozhodně výborný sitcom se sympatickýma postavama a netradiční formou. Nejzábavnější postavou je určitě Ron Swanson a oproti jiným současným sitcomům se v celým seriálu nenajde ani jeden charakter, kterej by mi vadil. První série je fakt slabá, ale jinak to už dost svižně jede. Leslie Knope (Amy Poehler) je moc fajn, ale nemám ji tak rád jako Liz Lemon (Tina Fey v 30 Rock). Proto někde v půlce trojky, kdy už mám dost jasnou představu, dávám 8/10 s dost vysokým očekáváním pro další řady. EDIT po čtvrtý sérii: ani jsem si to nestihl uvědomit a už hltám jeden díl za druhým. Zamiloval jsem si skoro všechny postavy v čele s April. Takže zvedám na pět. Sedmá řada je jiná než předchozí, je to spíš jedno dlouhý a dojmený rozloučení s touhle jedinečnou srdcovkou. (04.09.2014)

Mala to byť optimálna náhrada za The Office (US), lebo konceptuálne sa jedná o veľmi podobné seriály s pseudodokumentárnou kamerou a “parky” majú tu na ČSFD dokonca ešte lepšie hodnotenie. Výsledok v mojich očiach ale nedostal očakávaniam. Tunajšie postavy totiž omnoho viac pôsobia ako figúrky než ako skutoční ľudia. A niekde počas piatej série mi to začalo vadiť. Nie tak, že by som chcel prestať seriál sledovať, ale na postavách mi postupne prestalo záležať, čo je oproti Office zásadný rozdiel. Tiež tiahle zápletky točiace sa okolo politickej kariéry Leslie Knope (a naťahovanie sa s radným Jammom) ma už skôr otravovali ako bavili. A tak i napriek legendárnemu Ronovi Swansonovi a skvele potrhlému páru April+Andy hodnotím seriál len za mierne sklamaných 7+/10 (29.12.2022)

Snad protože parta z Pawnee dráždí tolik lidí, kolik ji zároveň bezmezně miluje, nejde ji označit za jinou než zásadní. Takový počin přichází v žánru jednou za seriálovou generaci. Na rozdíl od jiných ansámblových souputníků se nebojí občasného rozšíření či zúžení hlavního castu, naopak od přelomu druhé a třetí sezóny se díky právě takové změně stává z velmi příjemné podívané neopakovatelný klenot. Ale už od samého startu (ano, v mém případě už od haněné první série) si mě získává jednou zásadní věcí. Jakkoli se to zpočátku zdá nemožné, nikdo není v téhle kanceláři navíc, nikdo nepřebývá, nikdo mě nevytáčí a kupodivu zároveň nikdo nepřevyšuje ostatní. Chvíli mám nejraději Andyho, chvíli Bena, chvíli Rona, chvíli Chrise a tak pořád dokola. Stejně tak na začátku jsem myslel, že Azizových grimas a umrněných výrazů bude příliš, abych se zanedlouho těšil na další jeho marketingovou ideu nebo vypečený balící plán. A těch running joků (Ronovy dveře, Tomův úsměv, Leslie přehnaně poukazující na "promiskuitu" Ann, Benova neschopnost pochopit místní folklórní specifika), těch nečekaně se vynořujících i navrátivších vedlejších postav, nad jejichž každým cameem radostně jásám (Jean Ralphio, Mona Lisa, Tammy 2, Bobby Newport). Zkrátka a dobře, nevím, jestli mě někdy tak mrzelo, že jsem nějaký seriál nezachytil, když se ještě vysílal. Na druhou stranu ten pocit mít před sebou x řad a nebát se každý rok o jeho zrušení, má také něco do sebe. Mám svoji práci rád, ale do téhle kanceláře bych zamířil okamžitě. (01.11.2020)