Deň nezávislosti

Asi nejlepsi film Rolanda Emmericha a jeden z nejlepsich filmu v katastrofickym zanru. I kdyz tu je spousta "osudovejch" projevu, prevazne od prezidenta, ktery misty pusobi az smesne, dokaze si film drzet urcitej nadhled a bavit i pri svy mozna trochu zbytecne dlouhy stopazi prakticky po celou dobu. Triky jsou na hodne dobry urovni, herci se snazi, Bill Pullman je sympatak a Will Smith obcas da nejakou tu cool hlasku. Nejlepsi je, samozrejme, kdyz se utoci na mimozemstany, cehoz je nejvic v posledni pul hodine, ale i sceny, kdy se jen keca, jsou vcelku zabavny, diky slusny hudbe a ne uplne stupidnim dialogum. Ale samozrejme se od filmu nedaj cekat nejaky velky moudra, jedna se proste o skvele zvladnutej popkorn, kde jsou americani opet ti nejlepsi. Ale je to fuk, kdyz je to tak skvela zabava. (21.12.2006)

Tož tedy dobrá. Nedávná návštěva druhého dílu v kině mě přiměla zopáknout si po letech i jedničku a dobrá bude se tedy lehce přehodnocovat. Tenhle film mi dlouho ležel v žaludku a bral jsem ho jako případ té nejdražší hlouposti co byla kdy natočena. Ovšem optikou dnešního pohledu a mé zvyšující se tolerance k hloupým filmům už to tak striktně nevidím. Jasně je to furt vocasárna. On taky Emmerich nikdy nic inteligentního nenatočil, ale nedá se upřít, že ta destrukce a akce jako taková má něco do sebe. Navíc když přihlédnu k tomu do jaký sraček se Roland později propadnul, tak ty jeho starší filmy z toho ještě nevycházejí tak špatně. Jenom tu stejně jako v jeho jiných filmech nefunguje žádná atmosféra, žádné ztotožnění z postavami ani soucit z jejich osudem. Emzáci útočí lidi chcípají po milionech, ale divákovi je to tak nějak jedno. Nicméně musím bejt trochu spravedlivej, protože když to vezmu kolem a kolem tak jednička i dvojka jsou v podstatě úplně to samý. Akorát teda u dvojky nechám to o hvězdu vyšší hodnocení, protože je tam vyšší level sebeparodie, tady se přeci jenom nemůžu občas zbavit pocitu, že to bylo míněno i vážně a hlavně Will Smith a jeho postava je extrémně otravná a proto jsem kvitoval, že se v dvojce neobjevil, takže takhle.40% (30.11.2011)

Nečekaně trapné! Prezident zachraňuje svět? Americký prezident, samozřejmě! Nízké hodnocení jsem dal až s odstupem času, když jsem to viděl v mladším věku (poprvé), tak jsem to bral jako vynikající sci-fi, dnes si uvědomuju, jak ubohé to bylo. Vyšší hodnocení nezajistí ani Will Smith či Jeff Golblum. (31.12.2006)

Pravděpodobně nejzábavnější a nejvelkolepější invaze šmejdů z vesmíru. Scénář je plný patosu, hrdinských proslovů, ale i nadsázky a vše funguje na jedničku z hvězdičkou. Efekty jsou po celou dobu špičkové, Will Smith je gangsta, Jeff Goldblum je eko, Bill Pullman je ultimátní prezident Spojených států, extrémní sympaťák, milující manžel a rodič, pravdomluvný politik, pro svůj národ hrdina do posledního dechu. Tedy přesně zapadá do tohoto opakujícího se amerického snu o tom, jak nakopou zadky jakémukoliv světovému nepříteli. Ženské osazenstvo taky nijak nezaostává, jen ta prezidentka Roslin mohla dostat více prostoru, ale další dvě ho mají dost a povinnou vztahovou a emoční výplň zastupují tak, jak je v tomto druhu filmů třeba. Celkově je tedy toto sci-fi příkladem parádní explozivní fantastické akce, která se napoprvé určitě neomrzí a vlastně se neomrzí nikdy. Osobně mám ale stejně nejraději první temnější část. (19.10.2008)

Vypnout mozek, udělat si pořádnou porci popcornu, dát volume doprava (vidět to mimo kino ať již domácí či klasické nemá sebemenší smysl), vsugerovat si lživou formulku "obsahuje to nadsázku", a hlavně nic neřešit. Pokud to zvládnete a dokážete si opravdu nalhat, že to nadsázku obsahuje, tak je to vydařený, velkorozpočtový, katastrofický béčkový popcorňák se známými, ale většinou úděsnými hreci (s výjimkou hláškujícího Willa Smithe) a slušným tempem. K tomu přílišná délka a americký patos v takové míře, že ho dokázal trumfnout jen sám Emmerich ve svých následujících snímcích. (22.04.2005)