Deň nezávislosti

Další konzumní Emmerichova podívaná, kterou bych mohl úplně odstřelit za přihlouplý příběh zabalený do pořádně mastného papíru z milionů bankovek, ale to já neudělám. Tenhle film vznikal za účelem pobavit masy, nervat jim do hlavy násilím moudra a filozofické názory, prostě jen a jedině pobavit. Jistě, že myšlenka silnýho amerikanismu je tam hodně cítit, ta všeobecná hrdost pod vlajkou s hvězdičkama a pruhama i když jim za zadkem UFOuni kropěj White House. Ale taky onen zvláštní fakt, že až něco katastrofického dokáže národy spojit v jeden. Efektová část, na které si tenhle německý velkorozpočtář vždycky dost zakládal, a na kterou mu studia hojně přispívala, je onou hlavní hnací silou celého filmu. Bohužel někdy je to jak se říká příliš a divák se v tom topí jako v zahradním bazénku, do kterýho vlítnul po hlavě když uklouznul po gumové kachničce. Samotné talíře či vesmírné lodě vetřelců jsou monumentální, stejně jako likvidace amerického majestátu, už méně zajímavou částí je návštěva u UFOunů doma, mimo povrch Země, kde už si to na velkolepost jen hraje. Když si zpoza kýble popcornu usmyslíte, že to poselství stejnak najdete, tak klid. Zobejte dál, krom toho výše zmiňovanýho stmelení národů tam fakt není a jen vás to ochudí o dojem. Will Smith opět hláškuje a jeho přivítání návštěvníka na naší planetce nemá chybu. Žel ostatní herci, včetně velkých jmen jako Pullman nebo Goldblum hrají už jen do standardu. Ale co víc chtít od týhle absolutní komerce? Já dávám za 4, nechávám u ledu kupu chyb co film má, ten už zmíněnej nulovej příběh, dokonce i přeefektovanost a stupiditu spousty momentů a prostě se bavím. Mozek stranou, všeobecná pohoda. (13.11.2004)

"Jak je ten film blbej, tak je drahej!" nechal se slyšet Petr Čepek coby producent v Trháku a podal tím důkaz, že kromě těch hereckých oplýval i jasnovideckými schopnostmi, protože přesně vystihl můj pocit ze Dne nezávislosti. Hvězdičku uděluji za nechtěný, ale nepochybný komediální účinek, protože takhle jsem se nezasmála hodně dlouho. (06.11.2007)

Blbost ne-blbost. Hovadina ne-hovadina. Jeden z prvních megadrahých filmů co jsem kdy viděl se navždy zapsal do mého srdce a mysli. Patriotismus hoďme stranou, tohle je naprosto bombastické a revolučně megalomanské potěšení v žánru katastrofického filmu. Doteď si vzpomínám na strach ze scén s emzáky a bombastické efekty dané doby. Pokud Emmerich byl někdy na vrcholu, tak to bylo 4. července. (02.12.2007)

Blbé - leč kupodivu vcelku zábavné... I v rámci žánru však za víc jak za tři hvězdičky nestojí - z toho jedna za zvláštní efekty... Dojemná zde je úloha pohádkové postavy amerického prdzidenta. Obávám se však, že ten současný už jedenáctého v dvoutisícímprvním dokázal, že by se při jakékoli invazi podělal strachy. No, ještě že je to jen taková hloupá hollywoodština... :-) (28.01.2006)

Vypnout mozek, udělat si pořádnou porci popcornu, dát volume doprava (vidět to mimo kino ať již domácí či klasické nemá sebemenší smysl), vsugerovat si lživou formulku "obsahuje to nadsázku", a hlavně nic neřešit. Pokud to zvládnete a dokážete si opravdu nalhat, že to nadsázku obsahuje, tak je to vydařený, velkorozpočtový, katastrofický béčkový popcorňák se známými, ale většinou úděsnými hreci (s výjimkou hláškujícího Willa Smithe) a slušným tempem. K tomu přílišná délka a americký patos v takové míře, že ho dokázal trumfnout jen sám Emmerich ve svých následujících snímcích. (22.04.2005)