Správcovia osudu

Do filmu jsem se zamilovala ve chvíli, kdy se David zamiloval do Elise. Při jejich prvním setkání na záchodech mi šel až mráz po zádech. Od té doby jsem tomu propadala. Klobouky jako "klíč" ke dveřím mi přijdou neobyčejně originální. Finální scéna, kdy se milenci místo jakékoliv reakce objali a řekli si ty krásná slova, mě mimořádně dojala. Film plný láskyplných rozhodnutí a činů.....Děkuji, necisty :-) (14.06.2011)

Inteligentné sci-fičko, mixnuté veľkým rozpočtom - čo viac si môže priaznivec žánru priať? Dobrých hercov? Akciu, ktorá nebude prvoplánovou bessonovskou nálepkou, ale účelným doplnkom? Romantickú zápletku, ktorá nebude rušivým elementom, ale príjemným spestrením už tak originálneho príbehu? Áno páni a dámy, toto všetko vám tento film naservíruje na zlatom podnose. A ešte musím poznamenať, že skvostný Matt Damon je možno uveriteľnejší než v bourneovkách. 85%. (03.04.2015)

Sráči z adjustment byra si konečně vybrali svou daň. Připravili mě o 101 minuta života, které jsem mohl věnovat studii jaderné fyziky a na základě tohoto osudového zvratu pak mohl roku 2016 nastoupit v CERNu a konečně rozštěpit foton. Ale co naplat, že? Filip Kejdyk ještě nikdy nebyl tak romantický. A utahaný. Za pochvalu stojí ale fakt, že si jistě každý dosadil za předsedu Boha a za správce anděly, ale tím, že ví, že je to právě od Kejdyka, musí si říct, že je za tím nějaká tajná organizace s mimozemskou technologií. Jen škoda, že to zůstalo právě s tímto otazníkem, že tvůrci neprozradili více a soustředili se jen na tu lásku. (13.10.2014)

Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí...tedy co to říkám, ne teď vážně, překvapivě hodně mě to bavilo, Emily Blunt mi nikdy nepřišla tak hezká a Matt Damon mě stále utvrzuje v tom, že si vybírá filmy, které mě budou bavit (asi má podobný vkus). Mělo to pěkný a originální námět, jen ten konec mi malinko připomněl Harryho Pottera mixnutého Hancockem. (11.07.2011)

Láska je jako dar z nebes, kterou z přenádherných výšin snesli samotní andělé do mého osamoceného a smutného nitra, aby mi dali zase smysl žít. Pamatuji si na ten den dokonale. Podzimní listí plavalo ve stínech temnoty stejně bezcílně, jako tyrkysové vlny na rozbouřeném moři matou svit měsíce. Já, osamocen a zahalenen tajemstvím, bojoval neúspěšně se svými vnitřními démony. Když v tom, se zjevila ona! Bohyně mého srdce, ztělesněná spása mé zhroucené duše. Její dlouhé, kaštanově hnědé vlasy lemovaly její andělskou tvář a úžasný úsměv. Přistoupila ke mně a já spatřil v jejích zlatých očích svobodu. Pohltila mě její sladká vůně čerstvě nařezaných květin a jarní louky. Naše dlaně se spojily a mně se zastavilo srdce. V hlavě absolutní prázdnota a já vnímal všemi smysly jen ji. Políbila mě svými horkými rty a navždy zmizela z mých představ. Trvalo to vteřinu a zároveň celou věčnost... No ty krávo, to byla zase jednou přeslazená píčovina! (01.11.2013)