Nepriateľ ľudu

Tak v tomhle filmu představuje Steve McQueen, že by mohl zahrát snad cokoli, pokud by nezemřel předčasně. Jeho herecký talent a všestrannost i v soukromém životě jsem vždy obdivoval. Zatím jsem s ním neviděl špatný film. Mistrovsky zahrané, mistrovsky napsané a hlavně je snímek silným poselstvím pro lidstvo. (26.10.2015)

Steve McQueen po Skleněném pekle na 4 roky zmizel a vrátil dost nečekaně. Polohistorické, divadelní drama z Norska konce 19. století bych od něj nečekal, ale k nepoznání zarostlý McQueen to zvládl s naprostou grácií, stejně jako jeho soupeř Durning. Jeho lékař objeví riziko pro městečko (otrávenou vodu v lázních) a starosta to nechce slyšet, protože by to zkazilo kšefty. Za hrdinou stojí zpočátku lidi i novináři, ale starosta proti němu obrátí jak noviny, tak veřejné mínění a udělá z něj nepřítele číslo 1. Je to pomalé, divadelní a trošku nudné, ale ty myšlenky fungují - pokrokový intelektuál se nemůže měřit s všehoschopnými politiky, prodejnými novináři a tupým davem. Pravda je označena za dezinformaci a ukřičena, pokud je ji vůbec dovoleno vyslovit. Ne, nemám pocit, že by se svět od té doby moc změnil. Za ty herce a myšlenky si to 4* zaslouží. (08.10.2023)

Výtečný Steve McQueen, ale hlavně je to učebnice staré známé skutečnosti, že většina nemusí mít vždycky pravdu, ba že ji většinou ani nemívá, protože většina je zpravdila schopná pochopit jen jednoduché pravdy, a na složité velmi často nestačí. Jestliže to napsal Ibsen v předminulém století a dodnes jsme s tím nepohnuli, vypadá to už jako pravidlo. (10.01.2010)

Odmítám lež, že většina má vždycky pravdu. Je to smutně úsměvné, že v ČR není napojená na kanalizaci třetina domů a splašky si pouštíme do spodních vod, rybníků a řek. Evropské dotace přitom mohly pokrýt podstatnou část nákladů s výstavbou kanalizací a čističek spojenou. Přesto se podstatná část lidí rozhodla, že než aby vypustili korunu, raději se budou topit v hovnech. Nechci zabřednout do polemiky, kam dotace vlastně tečou, protože to už nevyvolává smutný úsměv, ale slzy. Většina bude mít pravdu za padesát let, nebo nikdy, když se bude chovat hloupě. (12.06.2017)

Pietní převod Ibsenovy divadelní hry na plátno (v úpravě od Arthura Millera pro americká divadla). Ibsenovy hry mám velice rád, a i tady byla zachována síla jeho textu, ale pokud mám hodnotit film, tak musím dát jen tři hvězdy. Schaefer zůstal u statického snímání divadelních dialogů v trochu realističtějších kulisách a opravdu jde spíše o záznam divadla než o film. McQueen zdůrazňuje (ať už vědomě, či nevědomě) idealistickou stránku charakteru Dr. Stockmanna, a nějak si neví moc rady s tou temnější stránkou (nebo ji nechce vidět) - touhou po slávě a uznání. Na divadle má Ibsen živou sílu, tento film však trochu připomíná archivní víno - konzumujeme ho hlavně kvůli jeho hodnotě, nikoliv kvůli chuti. (14.08.2020)