Le Mans

V mládí jsem to plně nedocenil, teď, více jak 30 roků po prvním shlédnutí, si tam i já, člověk s rezervovaným vztahem k autům, vyzobávám věci zajímavé. Je to vlastně takový artový závodní film, zčásti chladná procedurálka, kdy vidíme skoro v přímém přenosu přípravu a start přímo z kokpitů, a zčásti lehce melancholický zážitek s nenaplněným vztahem k ženě kolegy závodníka (ale opravdu jenom velmi lehce načrtnutým), a do toho jemný jazzík, tklivé smyčce, déšt a Steve McQueen, který každým pohledem ze sebe rozhazuje charisma síly nadupané závodní káry. A k tomu ujištění, že dříve ty závody měly opravdu lidský rozměr, s chlapama za volantem jednou nohou v hrobě. A dnes, tváří v tvář nejmodernějším technologiím, se ten rozměr smrtelného rizika ztrácí. To se to pak Hamiltonovi vyhrává :o) (07.10.2021)

Dialog automobilového závodníka a vdovy závodníka: – (závodník) To není šance jedna ku tisíci. To je profesionální krvavý sport. Může se ti to stát. A stane se to znova. – (vdova) Když lidé riskují život, nemělo by to být pro něco moc důležitého? – To by mělo. – Ale co je tak důležitého na tom jet rychleji než ostatní? – Hodně lidí si v životě počíná špatně. Závodění je pro ty, co to zvládnou. Závodění je život. Všechno před tím nebo potom je jen čekání. ___ Skutečně je tomu tak? Není to spíše důsledek vlivu civilizace? Člověk a jeho pes. Člověk a jeho kůň. Člověk a jeho auto. Člověk a jeho čip. Vše bez člověka. "Mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou" (Prótagorás z Abdér). Člověk je mírou života a strůjcem jeho obsahu, smyslu a významu. Dialog muže a ženy o smyslu nebezpečí automobilových závodů a jiných podobných adrenalinových činností, které nejsou nezbytně nutné pro život, odráží rozdíl ve vnímání, náplni a významu života. Muži soupeří – o ženy a o zdroje. Ženy rodí. Z toho vyplývá hlavní rozdíl v postoji k životu – muži s ním riskují, ženy ho chrání a udržují. ___ Le Mans je ve své podstatě dokumentem závodů i doby a svou koncepcí a poetikou se velmi podobá o 40 let staršímu filmu o koňských dostizích (http://www.csfd.cz/film/178256-rennsymphonie/), až na to, že Le Mans otevřeně ukazuje nebezpečí smrti. Nakonec veškeré podobné závody mají jeden společný rys – závod bez nehody je pro diváky jako středověké slavnosti bez popravy. (09.10.2013)

Jako (náhodný) pozorovatel motorsportu vám tvrdím, že sledovat tenhle snímek je asi tak zábavné, jako dívat se na přímý přenos dvacetičtyřhodinovky v Le Mans nebo jakéhokoliv jiného úmorného okruhového závodění (konkrétně mě napadá třeba NASCAR), a to bez zvuku. No a to je velká bída, přátelé. 35% (13.12.2009)

Le Mans. Vždy mě zajímalo jak se asi cítí závodník, když poprvé stojí na startovním roštu této legendy a musí v sobě najít sílu šlápnout na plyn a pustit se na okruh, na kterém ho spíše než cíl čeká zmrzačení. A Katzin tyto pocity předkládá na zlatém podnose. Vsadil vše na "niterní" atmosféru (pokud patříte k těm, na které silně zapůsobila scéna s pohledem do očí šelmy v Collateral, tak víte co tím myslím). Což u sportovního filmu může vypadat podivně, ale funguje to. A to tak, že hodně. Na druhou stranu je to díky tomu silně nedivácké; místy až dokumentární; čemuž napomáhá i fakt, že zde zcela absentují žánrová klišé. PS: Podobnost s komentářem ke Sjezdaři zcela záměrná, tyto dva filmy jsou totiž dvě strany téže mince. (29.05.2011)

Le Mans - automobilový závod, jmenuje se tak. McQueen ve filmu nebojuje s těžkou nemocí, neřeší rodiné křivdy, neprožívá dobrodružství v poušti, na lodi, v letadle, dokonce ani nehasí mrakodrap, jednoduše se závodí. To na okraj pro ty co jim scházel scénář. Natáčení prosadil McQueen, sám velký automobilovým nadšenc a závodník. Obdiv pak zaslouží střih a především excelentní kamera, jakou tvůrci rychle, zběsile a spol, s jejich ubohým digitálním divadýlkem, můžou jen tiše závidět. 90% (04.03.2008)