Le Mans

Mám rád tenhle film. Mám rád když se mi tep zrychluje spolu se Stevem při pohledu na semafory a pomalu se zvedající startovní prapor. Mám rád ty plameny z výfuků a řev akcelerujícíh motorů. Le Mans je zkrátka skvělý film ze závodního prostředí s klasickými vozy. Při sledování jsem si vzpomněl na klip Robbieho Williamse - a jeho závod z F1 v klipu Supreme. Asi kvůli tomu páču a kotletám. :-). Za mne to jsou čtyři pneumatiky Firestone! * * * * (27.05.2013)

Sledovat Le Mans 1971 druhý den po projekci Grand Prix 1966 je jako rozpačitě, ale s nadějí vyčkávat v restauraci po hlavním chodu na dodatečný zákusek a zjišťovat, že místo něj zůstaly v nabídce jen zbytky jídel včerejška. Přestože minimálně jeden snímek z prostředí automobilových závodů mě opakovaně nadchl, rozhodně mě po většinu času nebavilo sledovat film, v němž se scény závodu aut podél trati stávají téměř veškerou jeho výplní, něco jako příběh mimo jeden samotný závod tu téměř neexistuje, charakterizace postav zůstává naprosto minimální a v hlavní roli figuruje herec, který možná (tedy určitě) umí výtečně řídit rychlý vůz, ale jinak ničím mě tu nedokázal oslovit. Sledovat McQueenův obličej se stejně nasazeným jedním výrazem během věštiny scén začalo být pro mě brzy úmorné, minimálně stejně jako civění na kroužící auta dokola bez přidané hodnoty či invence navrch. Na chvilková vytržení z nekonečné letargie, v podobě zrychlujícího se bušení tepu před startem nebo samotného závěru s Legrandovou hudbu a záběry na pohlednou Elgu Andersen, sice došlo, ale minimálně. Jestliže jsem se této klasice od nevýrazného režiséra dlouho vyhýbal, vlastně jsem o moc (v konkurenci o 5 let staršího Frankenheimerova filmu o to víc) nepřicházel. [50%] (05.08.2023)

V mládí jsem to plně nedocenil, teď, více jak 30 roků po prvním shlédnutí, si tam i já, člověk s rezervovaným vztahem k autům, vyzobávám věci zajímavé. Je to vlastně takový artový závodní film, zčásti chladná procedurálka, kdy vidíme skoro v přímém přenosu přípravu a start přímo z kokpitů, a zčásti lehce melancholický zážitek s nenaplněným vztahem k ženě kolegy závodníka (ale opravdu jenom velmi lehce načrtnutým), a do toho jemný jazzík, tklivé smyčce, déšt a Steve McQueen, který každým pohledem ze sebe rozhazuje charisma síly nadupané závodní káry. A k tomu ujištění, že dříve ty závody měly opravdu lidský rozměr, s chlapama za volantem jednou nohou v hrobě. A dnes, tváří v tvář nejmodernějším technologiím, se ten rozměr smrtelného rizika ztrácí. To se to pak Hamiltonovi vyhrává :o) (07.10.2021)

Steve McQueen v docela známém sportovním dramatu o jednom z nejslavnějších závodů světa. 24h Le Mans je závod jako žádný jiný a Lee H. Katzin viditelně chtěl výjimečné prostředí předvést divákovi se vším všudy. Výborná kamera často dodávající pocit "sezení v autě vedle řidiče" je podtržena dokonalým automobilovým ozvučením. Bohužel jinak film nepřináší vůbec nic. Příběh je na úrovni ničeho, sledujeme jednoho jezdce jak jezdí a vzpomíná na svou havárii, při které zemřel manžel jedné ženy, kterou opět potkává na letošním ročníku Le Mans. Tento příběhový nedostatek se těžko kompenzuje, protože se z filmu stává opravdu čistě snímek pro milovníky tohoto závodu a závodních automobilů obecně. (27.11.2009)

Známý a klasický závodní film o jednom z nejznámějších závodů na světě - o 24hodinovém Le Mans. Zvláštní je, že v tomto filmu si dlouhé dialogy neuužijete. Místo toho uslyšíte řvaní motorů. A možná proto má film takový jiný náboj, pro mě příjemný, protože jsem si užíval závodění a ne nějaké sáhodlouhé proslovy. Samotný závot je velmi dobře nasnímán a chvílemi jsem si myslel, že sleduji skutečnou Grand Prix. Konec pak byl hodně napínavý a Steve McQueen jako vždy vynikající. Jeden z nejlepších závodních filmů. (21.03.2010)