Scenár:
Harry KleinerHudba:
Michel LegrandHrajú:
Steve McQueen, Siegfried Rauch, Elga Andersen, Luc Merenda, Louise Edlind, Angelo Infanti, Carlo Cecchi, Jean-Claude Bercq, Ronald Leigh-Hunt (viac)Obsahy(1)
Americký řidič (McQueen) se vrací na závodiště do Francie, kde byl před rokem zraněn a zjistí, že pociťuje silné sympatie k vdově po muži, který zemřel při stejném neštěstí. Autentická místa ve Francii a úžasná kamera nabízejí fascinující pohled na nejneobyčejnější auta světa a výjimečné charaktery lidí, které svět motorů a pach benzínu přitahuje. Steve McQueen sám závodil a vyzkoušel i obtížný závodní okruh Le Mans dlouhý 8,5 míle (cca 13,5 km) - často v rychlosti překračující 200 mil za hodinu (320 km/h). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (261)
Snímek Le Mans režiséra Lee H. Katzina je především o závodění a rychlých autech. Nenajdete zde tedy téměř žádné dialogy, jelikož se téměř po celou dobu stopáže nacházíte na okruhu mezi jezdci, přičemž se Vám o soundtrack stará škála motorů vytáčených do maxima. Už od první scény, kde sledujete spolu se skvělým Stevem McQueenem semafory a startovní vlajku za zvuků úderů srdce Vám bude jasné, že se bude jednat o film, jež si nejvíce užijí právě fanoušci závodění a aut obecně. Tohle je totiž krásně nasnímaný milostný dopis legendárnímu závodu, který nepřestává fascinovat a děsit ani po tolika letech. Skvělá práce! „Lotta people go through life doing things badly. Racing's important to men who do it well. When you're racing, it's life. Anything that happens before or after is just waiting.“ ()
Sledovat Le Mans 1971 druhý den po projekci Grand Prix 1966 je jako rozpačitě, ale s nadějí vyčkávat v restauraci po hlavním chodu na dodatečný zákusek a zjišťovat, že místo něj zůstaly v nabídce jen zbytky jídel včerejška. Přestože minimálně jeden snímek z prostředí automobilových závodů mě opakovaně nadchl, rozhodně mě po většinu času nebavilo sledovat film, v němž se scény závodu aut podél trati stávají téměř veškerou jeho výplní, něco jako příběh mimo jeden samotný závod tu téměř neexistuje, charakterizace postav zůstává naprosto minimální a v hlavní roli figuruje herec, který možná (tedy určitě) umí výtečně řídit rychlý vůz, ale jinak ničím mě tu nedokázal oslovit. Sledovat McQueenův obličej se stejně nasazeným jedním výrazem během věštiny scén začalo být pro mě brzy úmorné, minimálně stejně jako civění na kroužící auta dokola bez přidané hodnoty či invence navrch. Na chvilková vytržení z nekonečné letargie, v podobě zrychlujícího se bušení tepu před startem nebo samotného závěru s Legrandovou hudbu a záběry na pohlednou Elgu Andersen, sice došlo, ale minimálně. Jestliže jsem se této klasice od nevýrazného režiséra dlouho vyhýbal, vlastně jsem o moc (v konkurenci o 5 let staršího Frankenheimerova filmu o to víc) nepřicházel. [50%] ()
Le Mans příběh mimo dráhu opravdu škodí. Burácení motorů nadupanejch aut, kterejm řidiči pěkně dupou na krk, určitě přivede nejednoho automobilovýho nadšence k orgazmu a dokonalá kamera a střih nekompromisně vtáhnou na asfalt do nadupanejch závodních speciálů. Člověk pak úplně cítí přetížení v zatáčkách a návaly adrenalinu. Dokonalé. Nic se nevyrovná bedlivému sledování trati z pozice řidiče, aut před sebou a přemýšlení nad tím, jak se konečně dostat před ně. ()
Le Mans. Vždy mě zajímalo jak se asi cítí závodník, když poprvé stojí na startovním roštu této legendy a musí v sobě najít sílu šlápnout na plyn a pustit se na okruh, na kterém ho spíše než cíl čeká zmrzačení. A Katzin tyto pocity předkládá na zlatém podnose. Vsadil vše na "niterní" atmosféru (pokud patříte k těm, na které silně zapůsobila scéna s pohledem do očí šelmy v Collateral, tak víte co tím myslím). Což u sportovního filmu může vypadat podivně, ale funguje to. A to tak, že hodně. Na druhou stranu je to díky tomu silně nedivácké; místy až dokumentární; čemuž napomáhá i fakt, že zde zcela absentují žánrová klišé. PS: Podobnost s komentářem ke Sjezdaři zcela záměrná, tyto dva filmy jsou totiž dvě strany téže mince. ()
V mládí jsem to plně nedocenil, teď, více jak 30 roků po prvním shlédnutí, si tam i já, člověk s rezervovaným vztahem k autům, vyzobávám věci zajímavé. Je to vlastně takový artový závodní film, zčásti chladná procedurálka, kdy vidíme skoro v přímém přenosu přípravu a start přímo z kokpitů, a zčásti lehce melancholický zážitek s nenaplněným vztahem k ženě kolegy závodníka (ale opravdu jenom velmi lehce načrtnutým), a do toho jemný jazzík, tklivé smyčce, déšt a Steve McQueen, který každým pohledem ze sebe rozhazuje charisma síly nadupané závodní káry. A k tomu ujištění, že dříve ty závody měly opravdu lidský rozměr, s chlapama za volantem jednou nohou v hrobě. A dnes, tváří v tvář nejmodernějším technologiím, se ten rozměr smrtelného rizika ztrácí. To se to pak Hamiltonovi vyhrává :o) ()
Galéria (16)
Fotka © Solar Productions
Zaujímavosti (25)
- Porsche Steva McQueena (Michael Delaney) se po natáčení filmu vydražilo za 1 400 000 dolarů. (Jimmy15)
- Při fingovaném výbuchu vozu Ferrari vznikly komplikace. Exploze nastala dříve a oheň se rozšířil dál, než se předpokládalo, takže muže snažícího se co nejrychleji dostat od vozu bohužel plameny zasáhly a utrpěl těžké popáleniny. (AlexeiF1)
- SP okrem toho najali skutočných usporiadateľov pretekov, skutočných policajtov, skutočných novinárov z International Racing Press Association, najali i časť divákov z pretekov, ktorí zostali divákmi i pre nakrúcanie – celkom 1500 ľudí! (pravo)
Reklama